Jen někteří velcí vlastníci bytových domů na Mostecku uvažují o dotacích z nejštědřejšího ekologického projektu v historii ČR.
Z programu Zelená úsporám, z nějž stát do roku 2012 rozdá až pětadvacet miliard korun, lze čerpat peníze na zateplování, na ekovytápění a na úsporné novostavby.
O dotace s velkou pravděpodobností nepožádá společnost Mostecká bytová. Má totiž smůlu – vlastní panelové domy.
„Na podmínky tohoto programu jsme netrpělivě čekali, bohužel podpora je ale zaměřena na rodinné domy a bytové domy nepanelové technologie,“ sdělila ve čtvrtek Deníku Ivana Papřoková Jandová, tisková mluvčí společnosti Mostecká bytová.
Dotace na paneláky lze získat pouze tehdy, pokud chce majitel uhradit přechod na ekologičtější způsob vytápění či ohřevu teplé vody z obnovitelných zdrojů.
To znamená začít používat účinné nízkoemisní kotle na biomasu, tepelná čerpadla či solární panely. „Vzhledem k tomu, že všechny naše domy jsou napojeny na centrální vytápění, s přechodem na jiný zdroj není uvažováno,“ uvedla mluvčí.
Letos chce Mostecká bytová pokračovat ve výměně taškových střech a dokončí rozpracované rekonstrukce a zateplení rovných střech. Plánuje také výměny vnitřních rozvodů vody. Společnost také počítá s rekonstrukcí výtahů v dalších svých domech.
„Naší nejnákladnější akcí bude pokračování výměny oken v bloku 525. Plánované náklady na údržbu a technické zhodnocení tak dosáhnou několika desítek milionů korun,“ dodala mluvčí.
Přestože program neumožňuje dávat peníze na komplexní zateplení paneláků, ve kterých žije na Mostecku většina obyvatel, Stavební bytové družstvo Krušnohor se pokusí o dotace zažádat. Patří mu totiž řada obytných cihlových domů ve starší části Mostu v okolí třídy Budovatelů v zóně Podžatecká.
„Hledáme ty nejschůdnější cesty, jak získat co největší objem finančních prostředků,“ řekl Deníku František Ryba, ředitel SBD Krušnohor.
Kolik cihlových domů bude chtít družstvo se svými samosprávami zateplit z dotací, zda požádá o peníze i na něco jiného a kolik ho bude stát spoluúčast, ještě není známo. Času na rozhodnutí je zatím dost. „Naši lidé už začali sbírat podklady,“ uvedl Ryba.
Několik cihlových domů vlastní i litvínovská bytová společnost Haines. I ta si bere čas na podrobnou analýzu podmínek čerpání dotací. „Program Zelená úsporám je zajímavý, ale zatím se nám zdá, že je šitý horkou jehlou. Čekáme, jak se vše vyvine,“ řekl Deníku ředitel Hainesu Ivan Rychecký. Firma musí například zvážit, zda si bude moci dovolit finanční spoluúčast, protože nízké příjmy z regulovaného nájemného neumožňují rozsáhlejší investice do modernizace domů.
Novými dotacemi se zabývá i mostecký magistrát, který základní informace o programu zveřejnil na svém webu a nabízí dokonce rady.
„Předpokládám, že o programu budeme hovořit na schůzi rady města,“ řekl Deníku krátce před zahájením schůze Luboš Pitín, náměstek primátora pro ekonomiku, investice a informatiku. Města a obce jsou totiž na seznamu možných žadatelů. Přestože Most vlastní jen malý počet bytových domů, hlavně sídliště Chánov, je možné, že radní pověří magistrátní experty, aby podrobně prostudovali podmínky pro získání dotací a co by se za ně dalo vylepšit. Podle Pitína by byla i případná malá finanční pomoc pro město prospěšná.
Také Horní Jiřetín nevylučuje, že nový program využije. „Nebude to ale ve velké míře,“ řekl Deníku místostarosta Vladimír Buřt. Jiřetín má ekologických záměrů více. Pomoci mají různé dotační zdroje. V různých stádiích příprav jsou například využití geotermální energie, modernizace budovy školy či stavba sběrného dvora. „Pracujeme na tom,“ uvedl Buřt.