Zemědělci se nyní chystají na jednání s odběrateli o nových cenách svých komodit. Větší prostor mají pro individuální jednání při výkupu obilovin a olejnin, v případě cen za mléko a cukrovku je zastupuje Mlékařské družstvo nebo Svaz pěstitelů cukrovky, ani ta však nemají při jednání jednoduchou úlohu.

„Ceny mléka stagnují, ale mlékárny si už v předstihu stihly upravit ceny svých výrobků, cukrovar nabízí navýšení výkupní ceny za tunu cukrovky o 50 korun, ale my jsme si už spočítali, že nárůstem všech vstupů pro pěstování se zvýší náklady na jednu tunu o 125 korun,“ popsal předseda Agrární komory Litoměřicka Otakar Šašek.

Před velkými problémy stojí i chovatelé hospodářských zvířat. Vyšší náklady očekávají při nákupu či výrobě krmných směsí. Na trhu totiž chybí například sójový šrot i šrot řepkový, což je zvláštní, protože Litoměřicko se řadí mezi větší pěstitele této olejniny. „Počítáme, kolik nám narostou náklady nejen na pěstování zeleniny, ale také na chov skotu. Zvýšení předběžně odhadujeme o 15 procent. Zatím nevíme, zda tento nárůst zakalkulujeme do cen pro odběratele, začínáme s nimi jednat. Větší náklady budeme mít i s uskladněním zelí v klimatizované hale pro dceřinou firmu, teď tu máme zhruba 500 tun hlávek na krouhání,“ vysvětlil ředitel společnosti Agrokomplex Bohušovice nad Ohří Ivo Kadeřábek.

Obsluha kontroluje potvrzení o očkování proti covidu u hosta restaurace. Ilustrační foto
Tečka komplikuje život kinům, divadlům i restauracím v kraji. Lidé nechodí

Zemědělci si loňskou úrodu převážně chválí, například bohušovický Agrokomplex dosáhl rekordního výnosu u špenátu. „Sklidili jsme ho zhruba 4 800 tun, což je o 400 tun víc než v roce předchozím. O špenát je zájem, proto letos zvýšíme osetou plochu s ním o 60 hektarů,“ dodal Kadeřábek.

Dařilo se i farmáři Otakaru Trojáčkovi z Oken. „Všechnu úrodu jsme prodali. Poslední dýně si odvezli obchodníci v minulých dnech. Přežili jsme dobu s přísnými hygienickými opatřeními a těšíme se na jarní práce. Znovu budeme pěstovat osvědčené plodiny – hrášek v luscích a dýně,“ uvedl Trojáček.

Okenský farmář si před lety nechal postavit klimatizovaný sklad, aby mohl prodej sklizené zeleniny prodloužit přes celou zimu, volnou plochu nabídl i regionálním ovocnářům pro uskladnění jablek. „Jeho provoz bohužel musím z ekonomických důvodů zkrátit, cena elektrické energie navýšená o 80 procent by byla pro naši firmu likvidační. Překonali jsme už řadu nesnází, věřím, že i tato pomine,“ podotkl farmář.

Topení. Ilustrační foto.
Štětí se vyhne šoku z cen tepla. RATE koupil investor z Rakouska

Poslední jablka má v Oknech uskladněno Ovocnářství Petráskovi z Ploskovic. „Zásobu postupně vyskladníme, jsme rádi, že nám kolega zelinář vyšel vstříc. Ceny jablek zatím držíme v naší prodejně v Ploskovicích v rozmezí od 24 do 28 korun a doufáme, že do konce května, do kdy bude prodej nejspíš probíhat, tuto cenu nezvedneme. Ceny z nové sklizně se ale pravděpodobně zvýší. Už jsme museli nakupovat prostředky pro výživu a ochranu rostlin za ceny minimálně o třetinu vyšší, než tomu bylo doposud,“ sdělila Alena Petrásková.

Spor ohledně společné politiky

Zemědělce navíc trápí některé nerovné podmínky, které vznikají při přípravě nové Společné zemědělské politiky EU. Už příští týden by měla ČR odeslat Evropské komisi Strategický plán pro její realizaci. Plán připravila bývala vláda a podle Asociace soukromého zemědělství jde o materiál, který ve svých důsledcích poškodí většinu zemědělských podniků.

„Netýká se to jen malých, z nichž naprostou většinu zastupujeme, ale i těch středně velkých s výměrou do 1 500 hektarů. Navrhli jsme ministerstvu úpravy dokumentu týkající se sedmi nejpalčivějších problémů,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek. Dnes by se její zástupci měli sejít s ministrem.

Jednání asociace se nelíbí představitelům Agrární komory a Svazu zemědělství, ti vidí jednání „o nás bez nás“ jako precedens. V tak důležitých krocích by prý zemědělci měli postupovat jednotně. „Vadí nám, že nás k jednání o Strategickém plánu nikdo nepozval. Měla by se brát na zřetel skutečnost, že zhruba 80 procent vyprodukovaných potravin pochází od firem, které zastřešuje Agrární komora nebo Svaz zemědělství,“ připomenul Šašek.