Podle něj zdražování paliv, veřejné hromadné dopravy a životních nákladů v rodinách povede k většímu zájmu o levnou, bezpečnou a zdravou cyklistiku, ale města na to nejsou připravena. „Je čas podpořit výstavbu cyklopruhů, případně cyklostezek,“ říká Hauf. Odvolává se na řadu expertů a organizací, které potvrzují veřejný zájem.

„Z dotazníků víme, že řada dětí by chtěla jezdit do školy na kole, ale rodiče jim v tom ze strachu brání, protože pro bezpečnou cyklistiku nejsou zatím ve zdejších městech vyhovující podmínky,“ tvrdí Jana Pírková z pražské iniciativy Auto*Mat, která v Mostě, Chomutově a Děčíně šířila na školách osvětu o udržitelné dopravě.

„S tím, jak narůstá v našich městech počet automobilů, stává se téma udržitelné dopravy stále naléhavější,“ upozorňuje národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.

Průkopníci moderní cyklodopravy narážejí také na zastaralou legislativu a snaží se ji postupně měnit. Podle Haufa není třeba budovat předražené cyklostezky ale využít existující komunikace, jejichž šířka umožňuje úpravu vodorovného dopravního značení. V Mostě se nabízí třeba třída Budovatelů či ulice SNP.

Jen dvě města z Ústeckého kraje (Kadaň a Děčín) se letos zavázala, že budou dodržovat Uherskohradišťskou cyklistickou chartu. Ta sdružuje radnice, které chtějí zvýšit podíl cyklodopravy, aby si zajistily větší bezpečnost, čistější vzduch, menší hlučnost a zdravější populaci.

Kritika a snaha

Chabé podmínky pro cyklistiku kritizovala v září mostecká Strana Zelených. „Stav je neutěšený již řadu let. Jet na kole z jednoho konce Mostu na druhý je o zdraví chodců i cyklistů,“ řekl tehdy Dušan Bodnár ze Zelených. Radnice, která upřednostňuje budování parkovišť, reagovala tím, že pro zlepšování dopravy a životního prostředí dělá dost: vybudovala „kruháky”, osvětluje přechody pro chodce, zvyšuje jejich bezpečnost i ostrůvky, dotuje soutěže mladých cyklistů a čipování kol a chystá cyklostezku k jezeru Most. Největším argumentem města je, že má ekologickou MHD.