Vyšetření na dálku v českém zdravotnictví postupně zapouští kořeny. Fenomén dostaly do většího povědomí okolnosti epidemie covidu-19. V čekárnách mezi sebou lidé mohli nákazu snadno šířit, a tak bylo lepší, když se s lékařem poradili na dálku o všem, co šlo. I kdyby si s ním jen zavolali nebo si vyměnili e-mail.

Telemedicína, to je ale „vyšší dívčí“. Od nedávna se zatím ve dvou krajích můžou na dálku sejít pojištěnci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZP MV ČR) s lékaři klinik zdravotnické skupiny EUC, pokud jsou na nich registrovaní.

V dubnu začal pilotní projekt nazvaný Můj praktik online v Ústeckém kraji. Když jsem se v něm přihlásil s kašlem, program mě zahrnul dodatečnými otázkami. Za chvíli už pípnula zpráva od lékaře. Prý běžná rychlost. „Na dotazníky reagujeme bezprostředně. Garantujeme, že pacient nebude čekat déle než půl hodiny,“ vysvětlil doktor Marek Dvořák. Hned jsme přešli do videochatu. 

Lékař si nechal popsat, že se ráno budím zahleněný. Ptal se na barvu hlenu, jestli mě nepálí žáha, jestli jsem v poslední době neztratil na váze a podobně. Uzavřel, že to působí jako zadní rýma, a doporučil vyšetření na ORL.

S kašlem a příbuznými problémy se lékařům EUC hlásí lidé už od ledna v Plzeňském kraji. Nabídka nové služby se tam časově protnula s nejhorší vlnou koronaviru. „Na vrcholu bylo 80 ze sta kontaktů kvůli covidu, teď je jich asi 15,“ vypočítal Dvořák.

Online konzultaci často vyhledávají dívky s infekcí močových cest. Pro podobný problém je služba jako ušitá. „Mladá žena dostane SMS recept na antibiotika a kapky proti bolesti a má to vyřešené,“ popsal lékař.

Zajímalo mě, jestli chce lékař někdy po pacientech vypláznout na webkameru jazyk, aby viděl mandle, jak to známe z klasické ordinace. „Spíš poprosím o přiložení fotky a pak si ji nazvětšuji,“ vylíčil Dvořák. Pokud mu snímek nestačí k určení diagnózy, musí pacient do ordinace.

Ordinace nezavřou

Telemedicína má tedy zjevné limity. Podle expertů je schopná vypořádat se s asi 60 procenty potíží. „Online nemůžu změřit saturaci kyslíkem, udělat krevní rozbor ani změřit tlak,“ připomněl Dvořák. A dodal, že si nikdo nehraje na to, že je vzdálená komunikace pacienta s lékařem všespásná. „Nikdy se asi nestane, že bychom zavřeli ordinace a pracovali jen na počítači,“ usmál se lékař. Přesto je to služba užitečná. I proto, že řada lidí žije v odlehlých místech či bývají částečně nebo zcela imobilní.

I proto chtějí v EUC službu Můj praktik online šířit i do dalších lokalit. „Tento trend se postupně prosazuje na všech vyspělých zahraničních trzích. Významně zvyšuje dostupnost péče a posiluje kvalitu zdravotnictví,“ vysvětlil generální ředitel skupiny Václav Vachta.

O volání doby i částečném řešení neuspokojivé personální situace ve zdravotnictví hovoří také ve vedení pojišťovny, která této skupině online výkony hradí. „Jdeme vstříc požadavkům a nárokům klientů v moderní digitální době. Věříme, že to pomůže zejména těm, kteří dosud nenašli ordinaci v blízkosti bydliště nebo jsou nuceni kvůli běžným úkonům dojíždět příliš daleko,“ zmínil generální ředitel ZP MV ČR David Kostka.

Telemedicína v Ústeckém kraji velmi pravděpodobně v budoucnu posílí i mimo destinaci ústecké kliniky EUC. Síť největších nemocnic v regionu Krajská zdravotní (KZ) nedávno uzavřela memorandum o spolupráci s ostravskou nemocnicí a tamní lékařskou fakultou na vzniku centra telemedicínských služeb. „Jeho činnost by mohla být v Ústí zahájena v řádu několika měsíců,“ nastínila mluvčí KZ Jana Mrákotová.

Na fungování centra by se měla podílet i Fakulta zdravotnických studií UJEP. „Její studenti by například zajišťovali edukaci pacientů, kteří budou do telemedicínských projektů zařazeni,“ vysvětlila mluvčí s tím, že půjde zejména o chronicky nemocné pacienty, kteří si budou moci skrze speciálně upravené přístroje měřit například tlak či hladinu cukru v krvi a tato data posílat k vyhodnocení svému lékaři.