Mladí architekti Vít Holý a Helena Kubínová přinášejí do veřejné debaty o budoucnosti Mostu další podněty. Zatím se hovořilo hlavně o centru města a sídlištích, oba odborníci ale otevřeli další téma. Podle nich je velkou příležitostí i dosud opomíjená ulice Žatecká, kterou Mostečané vnímají hlavně jako silnici plnou aut. Holý a Kubínová na základě historických faktů odhalují skutečnou tvář ulice, která má v Mostě výjimečné postavení a potenciál dalšího rozvoje.

„Žatecká ulice je jednou z mála historických cest, které přečkaly překotný vývoj mostecké krajiny ve druhé polovině 20. století. Je to ulice, které zůstala paměť a která si svou stopu drží i po zbourání Mostu,“ upozornil Holý, spolupořadatel Dne architektury v Mostě.

Řada lidí chápe Žateckou jen jako výpadovku na Žatec. Méně lidí ale ví, že se k ní měl v 70. letech přesunout děkanský kostel. Z této varianty ale sešlo, protože byla technicky náročná.

Klíčem k pochopení významu této ulice je právě starý Most. Žatecká kdysi začínala u pivovaru. Po likvidaci města se ulice s honosnou budovou současného muzea a secesními kasárnami ocitla na periferii nového Mostu, kde se zakonzervovala a dál urbanisticky nevyvíjela.

Holý doporučuje toto zamrznutí řešit a pojetí území celé ulice zrevidovat, protože situace kolem ní je výrazně jiná než dřív. Poslední změnou je otevření jezera Most a zelených ploch v místě, kam kdysi Žatecká vedla. „Jezero má obrovský potenciál a město by mělo hledat způsoby jak ho využít,“ uvedl architekt. „Je to krajinný prvek, který žádné jiné město v republice nenabízí. Tak obrovská vodní plocha by mohla být dostupná z centra tramvají během pěti minut,“ dodal.

Podle Kubínové město promarnilo šanci, když nový most k jezeru, který se letos otevřel na konci Žatecké, postavilo jako silniční. „Myslím si, že je to velká škoda, že most je jen pro auta a k jezeru nevede přímé pěší či cyklistické propojení z ulice Žatecká. Musíte jít až k třídě Budovatelů, abyste koridor mezi jezerem a městem překonali chůzí nebo na kole,“ sdělila architekta.

Podle ní se podcenilo i ekonomické hledisko. Až vznikne potřeba město s jezerem víc spojit, bude dobudování sítě cest nákladnější. Ulice, kde by architektka ráda viděla změnu, proto na svém počátku dál působí dojmem periferie umocněné benzinkou a zanedbaným prostranstvím. Podle architektů to neodpovídá významu Žatecké a jejího vztahu k jezeru. Důležitost ulice vidí i v památkovém komplexu bývalých kasáren, které stojí v jejím středu a potřebují upravit.

Podobně začalo o Mostu před sedmi lety uvažovat vizionářské trio Jiří Kočí-Vít Hybner-Václav Vyoral, kteří doporučili urbanisticky využít území mezi vrchy Hněvín a Špičák. Tato skupina architektů se pokusila najít vizi pro využití území kolem přesunutého gotického kostela s návazností na nové jezero a město. Vyšli z toho, že kostel je odříznutý od města dopravním koridorem, jehož překročení vyžaduje dlouhé mosty.

Upozornili, že podél koridoru je mnoho funkčně nevyužitých ploch a přitom celé území mezi kopci Hněvín a Špičák skrývá ohromný potenciál rozvoje města. „Proměňme území nikoho podél koridoru v živé centrum města. Přemístění vlakového nádraží do nového dopravního terminálu v blízkosti přesunutého kostela vytvoří druhé společensko-kulturní centrum města. Území po stávajícím nádraží využijeme pro nadechnutí Rudolic,“ upozornili. Jejich originální nápad lze na vidět webu nadechnuti.cz.