Loni tomu bylo 25 let, kdy na státní zámek Jezeří nastoupila kastelánka Hana Krejčová. Ze zdevastovaného barokního komplexu udělala s kolegy památkáři oblíbený cíl turistů, i když se za provozu stále rekonstruuje. Teď už nikdo nepochybuje, že cenný areál je zachráněn. Staveniště čím dál víc ustupuje decentní zámecké atmosféře, která nakonec zcela převládne. „Jezeří svůj věhlas už má,“ řekla kastelánka.

Rodačka ze zaniklých Albrechtic u Jezeří je se zámkem spjata od dětství. Koukala na něj z okna a milovala okolní přírodu. Kdysi na zámku pracovali i její předci, takže ho vždy považovala za součást domova. Jako dítě však chtěla být zpěvačkou a odejít na zkušenou do světa. To se jí splnilo, ale pak se vrátila, a začala pomáhat zámek zachraňovat. Rozhodla se srdcem, aniž věděla, co všechno ji čeká.

Lidé nad zámkem Jezeří kritizovali těžbu buků.
Zóny bez kácení mají ochránit část cenných lesů u Jezeří. Ekologové chtějí víc

Když se ohlédne zpět, uvědomí si, jak náročná obnova památky pokročila. Navíc je v útlumu sousední velkolom, ze kterého bude jezero. „Najednou se to zlomilo. Díky konci těžby uhlí se začíná krajina měnit a Jezeří bude zase středobodem této části Krušnohoří. Do budoucna tu bude ráj na zemi,“ uvedla kastelánka s odkazem na paradox. Pomíjivé dolování izolovalo zámek od obtěžující kamionové dopravy a zabránilo výstavbě obludných továrních hal. Po zatopení vodou získá krajina oproti jiným regionům čistý ráz bez civilizačních nešvarů.

„Tak to má být. Jde to dobrou cestou,“ řekla kastelánka. Vše dobré se podle ní ve správném čase spojuje. Na zámek povede cyklostezka z Horního Jiřetína, kde vznikl hotel pro turisty. A pokud budou evropské dotace, zámek se dál zvelebí. Jednou k němu dojdou návštěvníci i od lodičky, po plavbě zakotvené na břehu jezera. Cestou nahoru si nejprve prohlédnou park a zahrady na terase. Po exkurzi v zámku si skočí na komorní koncert a vrátí se do hotelu. „Myslím si, že to nemá chybu,“ glosovala kastelánka dnes již mnohem reálnější vizi, jíž by před čtvrtstoletím věřil málokdo.

Lidé nad zámkem Jezeří kritizovali těžbu buků.
FOTO: Chraňme naše lesy. Lidé u Jezeří protestovali proti kácení bučin

V letošní sezoně se má Jezeří pro návštěvníky slavnostně otevřít v sobotu 2. dubna, kdy je v zámecké kapli v plánu mše, první v novodobé historii kulturní památky. Bohoslužba připomene tradiční místní velikonoční poutě, které souvisely s relikvií trnu z trnové koruny Ježíše Krista. Věřícími uctívaný trn údajně zmizel z Jezeří před osmdesáti lety, ale je možné, že je na zámku někde schovaný. Poutě se mají ve spolupráci s biskupstvím obnovit, což podle kastelánky posílí duchovní dimenzi barokního komplexu. „Jsem přesvědčena, že relikvie trnu tu je a zámek chrání,“ řekla kastelánka. Upozornila, že jakoby zázrakem se zámku vyhnula likvidace kvůli uhelné šachtě a v roce 2005 památku nepoškodilo tornádo, které zpustošilo okolí.

Zdroj: DeníkKastelánka chce, aby lidé pochopili, že obnovované Jezeří není žádný provinční zámeček, ale už v období baroka byl velkolepým rezidenčním sídlem. Proto vytvořila i vizualizaci zámku v éře jeho největšího rozkvětu. Kresba na podkladu snímku z dronu vychází z map a stavebně technického průzkumu. Jsou na ní vidět i původní barokní zahrady. Součástí areálu byly také vinice, skleníky, školky pro pěstování vzácných dřevin, okrasné nádrže a síť stezek. Barokní koncepci dominoval na svahu za zámkem průsek lesem od Jánského vrchu směrem k nádvoří, což otvíralo nevšední pohled na zámek a zvětšovalo celý prostor důmyslně strukturované a kultivované krajiny.

K tomu, aby si návštěvníci uvědomili význam památky, pomůže rekonstruovaný oválný divadelní sál, který byl v havarijním stavu. Stavba má být dokončena v létě, kdy se sál jako hlavní novinka sezony otevře veřejnosti a lidé ho uvidí v rámci hlavní prohlídky zámku. V další etapě se vedle sálu počítá s vytvořením zázemí pro hudebníky a toalet pro návštěvníky. Tím se na nejatraktivnějším prvním patře propojí a zpřístupní rozsáhlý společenský prostor vhodný pro různé kulturní akce, například koncerty, plesy a výstavy. Kastelánka by také ráda navázala na tradici proslulé Lobkovické hudební školy na Jezeří, aby se znovu mohli v restaurovaných salóncích scházet při letních kurzech talentovaní mladí muzikanti. Sál by mohla využívat hudební tělesa i pro pořizování originálních nahrávek v autentickém prostředí.

Horní Jiřetín udělal hotel z bývalého nádraží.
Z opuštěného nádraží v Horním Jiřetíně vznikl hotýlek

Rekonstrukci sálu dělá renomovaná česká firma Gema Art, specializovaná na restaurování památek, které zachraňuje i v zahraničí, například v Iráku pro UNESCO. Také na Jezeří pracují špičkoví odborníci a řemeslníci. „Je to náročná, ale krásná práce,“ řekla stavbyvedoucí Jitka Fialová.

Kastelánka hodlá pokračovat v přípravě další, tentokrát moderní expozice s využitím nových technologií, například virtuální reality. Cílem je, aby návštěvník zažil „návrat do minulosti“, poznal i podzámčí s jeho obyvateli a viděl postupnou proměnu barokní krajiny, která od těžby uhlí u zámku směřuje k zániku šachty a vzniku velkého jezera. Tolik přelomových zvratů může nabídnout jen málokterý zámek v Evropě. „V tom je Jezeří úžasné,“ sdělila kastelánka.

Jezeří

Zámek Jezeří patří k nejzajímavějším památkám v ČR. Barokní podobu mu vtiskli Lobkovicové, kteří z něj udělali reprezentativní knížecí sídlo. Nešetrné znárodnění v roce 1948 a těžba uhlí zdevastovaly krajinu i zámek, kterému hrozil zánik. Celkem má 244 místností. Kvůli své velikosti a postupné rekonstrukci je zpřístupněna jen část objektu.

Zámek se před pár lety jako první česká památka dostal na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Do 31. března 2022 je zámek pro veřejnost uzavřen, včetně areálu se zahradou. Vstupné bude od dubna od 30 do 150 korun, předškoláci a další vybrané skupiny mají vstup zdarma.