„Vedení města se sejde s vedoucími odborů, které s tím mají něco společné. A budeme uvažovat o tom, zda by část zámku mohla sloužit pro potřeby litvínovského úřadu. Musíme ale zjistit, zda je to vůbec možné. Nedovedu si představit, že vedle obřadní síně, kterou v zámku máme, bude třeba stavební úřad,“ uvedl starosta Litvínova Milan Šťovíček. Stále však podle něj platí, že zámek by měl především sloužit veřejnosti jako kulturní, společenské a turistické centrum.

Město se teď musí dohodnout na přesném využití zámku, jinak totiž nemůže žádat o dotace. „Chceme mít konkrétní návrhy, abychom mohli žádat o dotace na konkrétní projekty,“ doplnil místostarosta Pavel Stehlík.

Litvínovu se nepodařilo najít investora, který by pomohl s nákladnou opravou zámku a jeho dalším využitím. Na rekonstrukci je potřeba kolem osmdesáti milionů korun.

Na možné využití barokní památky padlo hned několik návrhů: po umístění umělecké školy či knihovny se měl zámek ještě podle nedávných plánů stát útočištěm pro litvínovské úředníky. Do objektu by se tak přestěhovaly všechny odbory městského úřadu. Ty teď sídlí celkem ve třech budovách. Vystěhovat by se podle návrhu měli i úředníci z radnice. „Po úvahách přemístění základní umělecké školy, městské knihovny a nakonec i radnice do zámku se rozhodlo přeci jenom jinak. Hledání strategického partnera bylo neúspěšné, a tak se město rozhodlo vybudovat zde společenské a turistické centrum,“ uvedl starosta Šťovíček.

Přestěhování úřadu na zámek by si vyžádal i značné stavební úpravy. Muselo by být například zastřešeno nádvoří. Stejně by se sem však všechny odbory nevešly a město by muselo hledat další prostory, kam zbytek úředníků posadit. Na druhou stranu návrh zase poukazoval na nutnou rekonstrukci stávajících budov úřadu. Nezbytné opravy budov městského úřadu by stály litvínovskou pokladnu několik desítek milionů korun. Další desítky milionů korun si vyžádá rekonstrukce zámku. Město by tak ušetřilo za nákladný provoz tří úřednických budov a zámek by byl navíc využíván litvínovskými občany.