První prohlídková trasa, pojmenovaná „Valdštejn", byla zpřístupněna v červnu 2011 a mapuje sběratelské a mecenášské aktivity původních majitelů z rodu Valdštejnů. Součástí této trasy je slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií předků a místnosti obnovené zámecké obrazárny, ve kterých můžete obdivovat nově restaurované prostory se skvosty duchcovské obrazové sbírky.

Nová expozice je instalována v šesti místnostech prvního patra hlavní zámecké budovy a obsahuje 131 obrazů a 8 dřevořezeb, přičemž jeden sál je věnován obrazům z období pozdní gotiky a renesance, zbytek pak baroku 17. a 18. století. Restaurování obrazů probíhalo postupně už od 90. let minulého století, jejich vystavení však umožnily teprve nedávno dokončené opravy střech a rekonstrukce právě otvíraných sálů.

Nová expozice není a ani nemůže být rekonstrukcí duchcovské valdštejnské obrazárny, ale spíše jejím připomenutím.

Vystaveny jsou tu převážně obrazy z původní obrazárny a z vybavení duchcovského a litvínovského zámku, doplněné jsou dalšími díly pocházejícími z valdštejnských sbírek v Doksech, či obrazy z depozitářů zámků spravovaných Národním památkovým ústavem. „Dějiny obrazárny jsou složité, potkal ji podobný osud jako mnohé další šlechtické sbírky. Je to příběh opakovaných nákupů a následných prodejů, přemístění po první světové válce, konfiskace po druhé světové válce, nevyhnuly se jí ani krádeže," připomíná kastelán zámku Marian Hochel.

Počátky duchcovské kolekce sahají do druhé poloviny 17. století a jsou spojeny se jménem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna (16441694). Proslul jako mecenáš a sběratel, v souvislosti s duchcovsko-litvínovským panstvím založil jeho rodový fideikomis, vybudoval vynikající knihovnu a inicioval vznik obrazové galerie.

„Chceme navracet duchcovskému zámku jeho původní tvář, která mu byla předurčena Valdštejny. Ve scelování původního mobiliárního fondu budeme pokračovat a věříme, že v budoucnu pro návštěvníky připravíme několik dalších překvapení," prozrazuje kastelán zámku Marian Hochel.

Prohlídky I. okruhu začínají ve vstupním vestibulu zámku, kde si Vás ve stanovený čas vyzvedne průvodce a společně vstoupíte na slavnostní schodiště a do předsálí. Poté si prohlédnete hlavní sál a navštívíte místnosti západního křídla zámku. Vstup do expozice 1. okruhu je možný v každou celou hodinu, poslední vstup je hodinu před koncem zavírací doby zámku. Prohlídka okruhu „Valdštejn" trvá cca 35 minut.

Druhá prohlídková trasa, pojmenovaná „Casanova", byla zpřístupněna v dubnu 2011 a mapuje sběratelské aktivity původních majitelů z rodu Valdštejnů v šesti místnostech severního křídla zámku, kde nově sídlí i obnovené zámecké muzeum. Druhou částí této prohlídkové trasy je tzv. Biliárové křídlo, ve kterém se dozvíte mnoho zajímavostí ze života na zámku z období pobytu Giacoma Casanovy. Slavný svůdník a světoběžník měl zde svůj služební byt coby společník a knihovník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna, zakladatele zmiňovaného zámeckého muzea. Součástí této trasy je slavnostní schodiště, předsálí, chodby s expozicí grafiky 17. a 18. století a nově instalovanými loveckými trofejemi, Valdštejnské muzeum (Vojenská zbrojnice, Lovecký kabinet, Kabinet porcelánu a fajánse, Kabinet kuriozit, Hudební salonek, Historický salon s výstavou Zámek Duchcov v proměnách času), Biliárový sál, místnosti zámeckého služebnictva (pokoje malíře, hraběcího sluhy a správce) a pokoje Casanovy, který na zámku prožil posledních třináct let svého života (Benátský pokoj, ložnice, Pařížský salonek, zámecká knihovna).

Biliárové křídlo

Snad nejočekávanější částí zámecké expozice je Biliárové křídlo, které za původních majitelů Valdštejnů sloužilo jako ubytovna pro zámecký personál. Není se čemu divit. Nejpoutavější příběhy ze života na zámku se vážou právě k pobytu Giacoma Casanovy (17251798) a známe je z dopisů, které zde Casanova psal svým přátelům i protivníkům. Kdyby se nebyl Casanova na počátku podzimu 1785 usadil v duchcovském zámku, „Českém Chantilly" či „Malém Versailles", jak o něm psal, nebyl by se stal proslulým spisovatelem.

Do povědomí světové kulturní veřejnosti se dostal především svým spisem Můj útěk z olověných komor benátských z roku 1788, v níž popsal své nejdramatičtější životní dobrodružství. Věhlas mu vydobyly i mnohosvazkové memoáry Historie mého života, jejichž zásluhou přetrvává pověst Casanovy coby neodolatelného svůdce ženských srdcí. Začal je psát v roce 1790 a pracoval na nich do konce života. To všechno a nejen to napsal Casanova během svého pobytu na zámku v Duchcově.

U hraběte Valdštejna podle vlastních slov Casanova našel, co do té doby postrádal, totiž stálý příjem, pohodlné obydlí, klid a dobrou knihovnu. Jak upozornil prof. Polišenský, příjem Casanovy, vyplácený z pokladny fideikomisu, se pohyboval mezi 400 až 600 zlatými ročně, víc dostával už je ředitel panství a inspektor. Bydlení ve dvou pokojících, což bylo výsadou Casanovy oproti ostatnímu služebnictvu, v prvním poschodí zámeckého křídla na prvním nádvoří bylo slušné. Práci v knihovně po něm jeho zaměstnavatel vážně nechtěl. Hrabě Valdštejn byl známý svou výstředností a byl spokojen, že má v době, kdy pobýval v Duchcově, postaráno u svého stolu o dobrou zábavu. Casanova sice začal pořizovat nový katalog knihovny, ale brzy toho nechal. Slíbil napsat „Albertiádu", epos o životě a smrti slavného Albrechta z Valdštejna (15831634), ale Josef Karel Emanuel jeho potomkem stejně nebyl.

Není ovšem ráje bez hada, a v Duchcově pili krev Casanovovi hned dva, správce Feldkirchner a sluha Wiederholt; oba byli nakonec propuštěni v červenci 1793. Roku 1787 byl však Casanova podezříván, že se stane otcem dítka, které čekala dcera místního vrátného Dorotka Kleerová. Jak to všechno dopadlo a co všechno Casanova zažil během svého pobytu v Duchcově, dozvíte se na prohlídkové trase. Mimo jiné zde uvidíte i úmrtní křeslo Casanovy, portréty slavného svůdníka, jeho věhlasných přátel a rodiny, či galerii míst, které Casanova během svých cest po Evropě navštívil.

Zhruba padesátiminutové prohlídky II. okruhu začínají ve vstupním vestibulu zámku, kde si Vás ve stanovený čas vyzvedne průvodce a společně vstoupíte na slavnostní schodiště a do předsálí. Poté si prohlédnete Valdštejnské muzeum v severním křídle zámku a osm místností Biliárového křídla. A kdoví, možná cestou potkáte i Casanovu…

Reinerova freska a proměny zámeckého areálu

Zbrusu nová, v pořadí třetí prohlídková trasa zpřístupněná v červnu 2012 pod názvem „Reinerova freska a proměny zámeckého areálu" prezentuje různé podoby zámecké zahrady, význam a likvidaci barokního špitálu a osudy přenesené Reinerovy fresky ze špitálního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Speciální prohlídkový okruh se skládá se ze tří částí. Expozice „Hospital, Duchcov, Důvěrné" v tzv. Barokním sále připomíná valdštejnský barokní špitál v zámecké zahradě, jenž byl v roce 1958 zbytečně vyhozen do povětří z důvodu zamýšlené povrchové těžby uhlí. Videoinstalace „Laputoidy / Tikající krajina" netradičním způsobem přibližuje proměny zámeckého areálu v Duchcově a momenty z historie krajiny. Výstava „Ve věci Reiner-freska" v Pavilonu pro Reinerovu fresku mapuje transfer vzácné fresky Nanebevzetí Panny Marie, díla Václava Vavřince Reinera z roku 1728, ze zrušeného špitálního kostela do moderního pavilonu z betonu.

Prohlídky III. okruhu začínají ve vstupním vestibulu zámku, kde si Vás ve stanovený čas vyzvedne průvodce a společně vstoupíte do Barokního sálu. Poté projdete přes vstupní vestibul na zámeckou terasu a sejdete po balustrádovém schodišti do zámeckého parku, kde navštívíte Pavilon pro Reinerovu fresku. Prohlídka tohoto okruhu trvá cca 40 minut.

V případě příjemného počasí doporučuje zámek procházku kolem půvabného Sfingového rybníčku v parku nebo v romantické Knížecí zahradě ve francouzském stylu. Aby toho nebylo málo, v zámecké Galerii Giacomo pořádají periodické výstavy, na kterých spolupracují s umělci, sběrateli a dalšími odborníky. Máte ještě nějaký čas nazbyt? Čekání na prohlídky zámku si můžete zkrátit v zámecké kavárně s posezením na terase s nádherným výhledem do parku a na panorama Krušných hor.

Podrobnější informace o návštěvním řádu a otevírací době zámeckého areálu na www.zamek-duchcov.cz.

PhDr. Marian Hochel, Ph.D., PhDr. Dana Průchová, Pavel Průcha