Kastelánka Zuzana Klimplová odemkne malý venkovní objekt u přesunutého kostela v Mostě a sestupuje do podzemí národní kulturní památky. Nečekejte starodávné klenby a úzké tunely s hrobkami. Železobetonový labyrint vybílených chodeb a schodišť končí v prostoru, který svou velikostí připomíná stanici pražského metra. Toto nezvyklé kostelní sklepení, které zatím zůstává pro veřejnost zavřené, kopíruje půdorys horní svatyně dlouhé zhruba šedesát metrů a široké třicet metrů. V budoucnu by tady dole mohl být pátý vyhlídkový okruh, zřejmě výběrový, který by se otevíral jen v určité dny. „Jednou bych chtěla nejspodnější patro návštěvníkům ukazovat, ale ještě to není ve fázi, kdy bych si sem dovolila vzít skupinku,“ říká kastelánka.

Prostor vypadající jako nevybavený protiatomový kryt či narychlo vyklizený vojenský lazaret z první světové války působí nehostinně, ale zároveň z něj nemůžete spustit oči. Má zvláštní kouzlo, což je asi důsledek podivného kontrastu. Nad hlavou máte neviditelných 12 tisíc tun gotiky a přitom vás obklopuje technosvět studené moderny. „Jsou to prostě novodobé základy kostela,“ vysvětluje kastelánka. Právě na tuhle obří konstrukci umístili technici před necelým půl stoletím celý chrám, když ho sem dopravili na kolejích ze starého Mostu. Udělat tady třeba stálou výstavu barokních soch by se kvůli zvýšené vlhkosti a chladu nehodilo. „Jsou to spíše industriální prostory a tím jsou zajímavé,“ konstatuje Zuzana Klimplová.

Tomáš Henry Abraham drží svůj debut, básnickou sbírku Prasklé bubliny. Křest knihy, tzv. obřízka, bude 25. listopadu v kavárně The Most café.
Mostecký básník vydal první sbírku. Zveršoval to, co by jiní raději utajili

Volné sklepení, do kterého je možné vstoupit také z prvního podzemního přízemí samotného kostela, se dá pronajmout například pro natáčení filmových záběrů či hudebního videoklipu. Dosud toho ale nikdo nevyužil, protože moc lidí o sklepení neví. Kdysi v něm bylo takové vlhko od spodní vody, že se uvnitř skoro nic nedalo dělat, natož skladovat něco cenného. Po sanaci a vysušení část haly zabral archiv mosteckých vín Českého vinařství Chrámce, které pod kostelem pořádalo dvakrát ročně mimořádné veřejné ochutnávky. Po přestěhování archivu upadlo podzemí do ticha, které přerušuje jen údržba a revize. Během provozní doby pro veřejnost ožívá první podzemní patro s bývalou okresní galérií, kde se návštěvníkům promítá film o přesunu kostela. Po prohlídce lodi kostela mohou turisté s průvodcem vystoupat na ochoz empory, kde uvidí i expozici původních zrestaurovaných vitrají. Další pozoruhodné místo je ještě výš. Jedná se o dřevěné krovy, které se před lety také zpřístupnily.

Teď v listopadu je ale po hlavní sezóně. Pro běžné prohlídky se kostel naposledy otevřel koncem října. Ještě si ho ale mohou prohlédnout po domluvě větší výpravy a na speciální povídání o Vánocích chodí do kostela žáci prvního stupně základních škol. Nyní je však už jisté, že letošní sezóna byla co do návštěvnosti úspěšná, téměř jako před covidem. Kostel si prohlédlo kolem 15 500 lidí. „Mám z toho obrovskou radost,“ netají spokojenost kastelánka. Z cizinců zase začali víc jezdit Němci, ale objevují se také Američané, Francouzi či turisté z asijských zemí, kteří chtějí poznávat i něco jiného než Prahu či Český Krumlov.

Kdo si kostel letos nestihl prohlédnout, má šanci ho navštívit 2. prosince nebo 26. prosince, kdy v něm budou adventní koncerty. Poslední letošní příležitost se nabídne 24. prosince při oblíbené půlnoční bohoslužbě, která začne ve 22.30 hodin.

Karel Schwarzenberg besedoval v březnu 2015 v tělocvičně litvínovského gymnázia.
Zemřel Karel Schwarzenberg. Oblíbený politik dovedl oslovit mladé v Litvínově

V budoucnu by mohla pomoci návštěvnost zvyšovat blízkost jezera Most, které se stává lákavou lokalitou a v létě 2024 u něj bude Olympijský festival. Návštěvnost kostela totiž roste hlavně v červenci a srpnu, i když příznivý byl letos také abnormálně teplý říjen. Zda bude v příštích letech překonána rekordní návštěvnost z roku 2016, kdy si kostel prohlédlo přes 17 tisíc lidí i díky oslavám výročí narození císaře Karla IV., zůstává otázkou. Nakročeno k tomu ale je.

„Stává se pravidelně, že ti, co přijedou z velké dálky, jsou z našeho kostela u vytržení. On z venku trochu klame tělem, takže lidi, kteří ho neznají, v něm hned nevidí nic výjimečného a dovnitř se jdou podívat hlavně proto, že je přesunutý. Ale pak vstoupí do toho úžasného prostoru, který je prostě uchvátí svou nádherou. To je také jeden z důvodů, proč byl převezen ze starého Mostu. Je to výjimečný kostel,“ říká kastelánka. Od jara navíc u kostela funguje nová kavárna, která celý chráněný komplex oživila a do prostředí zapadla.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
Stavba gotického chrámu začala v roce 1517 a skončila až v 17. století. Při bourání starého města Mostu kvůli těžbě uhlí byl vzácný kostel přestěhován po kolejích k baroknímu špitálu s menším gotickým kostelem sv. Ducha. Transfer proběhl na podzim 1975, kdy velký chrám ujel přes 841 metrů průměrnou rychlostí dva centimetry za minutu. Unikátní přeprava byla zapsána do zlaté knihy Guinessových rekordů tisíciletí.