Před středečním státním svátkem byl v oploceném areálu klid. U vyklizeného domu stála těžká technika, která panelák pomalu rozebere. Dělníci během přípravných prací vynesli z bytů a chodeb 230 tun komunálního odpadu. Kromě nepořádku odstranili také azbest z inženýrských sítí.

Dům je bez lidí řadu let. Nechává ho zbourat město, které problematický objekt vykoupilo. Celkové náklady na demolici jsou přes devět milionů korun, část uhradí ministerstvo pro místní rozvoj.

Zdroj: Martin Vokurka

Lidé, kteří kolem domu v minulých týdnech chodili a sledovali dělníky, jak chystají byty ke zbourání, netajili zklamání ze zániku. "Okolo šla i jedna paní, která nám řekla, že v tamtom bytě bydlela a vychovala v něm dva syny," sdělil před staveništěm jeden z pracovníků. "Je to škoda," shrnul názor řady starousedlíků.

Na sídlišti byla dříve desítka opuštěných domů. Město koupilo za 1,5 milionu korun čtyři vybydlené paneláky od společnosti CPI BYTY a tři z nich už s pomocí dotací odstranilo. Důvodem je snížení bezpečnostního i hygienického rizika na sídlišti, které se dlouhodobě potýká se sociálními problémy.

Opuštěný panelák v Janově, který se zatím bourat nebude. Je soukromý a patří mnoha vlastníkům.
Litvínov zbourá čtvrtý dům hrůzy. Další nevlastní, takže budou dál hyzdit Janov

S tím, jak paneláky mizí, ubylo podle vedení města potíží, protože v domech předtím například často hořelo nebo se u nich hromadil odpad. Co bude dál se zbývajícími prázdnými paneláky, nikdo neví. Například spoluvlastníky prázdného domu, který stojí vedle městského, jsou i jednotlivci z Ruska, Běloruska, Argentiny, Francie či Ukrajiny, kteří jsou pro radnici nedostižitelní. Bez jejich souhlasu nemůže město dům koupit, ani zbourat.

Historie Janova

Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století známá mimo jiné zázemím pro rekreaci a ovocnářstvím. Po zbourání velké části starých domů, k nimž zajížděla tramvaj, vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století velké panelové sídliště. Nyní má Janov zhruba 4 500 obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho je část opuštěna či poškozena.

Hlavními problémy sídliště jsou devastace bytového fondu a migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá, proměnlivá a nepřehledná. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.