Teprve od konce 60. let 19. století začíná v Mostě a okolí vyrůstat řada průmyslových podniků a továren zaměřených především na strojírenství, potravinářství, sklářství, cukrovarnictví a také na odvětví textilní a keramické výroby.

Další texty a fotografie spojené s historií Mostu a okolních obcích najdete v souvisejících článcích na pravé straně obrazovky.

Průmyslový rozvoj se v Mostě projevoval výrazným způsobem na rozvoji města. Vedle výstavby nových administrativních, veřejných a správních budov vyrůstaly také nové obytné čtvrti. Na předměstích města vyrůstaly budovy mnoha průmyslových podniků.

Jeden z prvních průmyslových podniků, který byl v této době v Mostě založen, byla sklárna. Nacházela se za tratí na konci Teplické ulice. Neměla dlouhého trvání a již v roce 1869 byla přebudována na cukrovar. V roce 1853 byl zahájen provoz městské pily. V letech 1871 a 1887 dále ve městě vznikly cukrovary a roku 1871 lihovar, který byl nedaleko Chomutovské ulice při výjezdu z města na Souš. V roce 1872 byl zahájen p rovoz městské plynárny. Roku 1882 byla postavena porcelánka a roku 1900 továrna na obvazový materiál Rico. Oba tyto závody byly postaveny na Pražském předměstí a stojí dodnes. V roce 1898 se v Mostě konala velká průmyslová výstava - Výstava severočeského průmyslu, řemesla a zemědělství. Konala se v prostorách Wilsonových (Fučíkových) sadů.

Uhelný průmysl
První zpráva o uhlí v severočeském uhelném revíru je v Městské knize duchcovské z roku 1403. Na mocná ložiska uhlí u Mostu se upozorňuje v roce 1591 a roku 1613 dostává mostecký měšťan Jan Weidlich císařské privilegium na dobývání uhlí u Hrobu a poblíž Mostu u Havraně. Další zprávy o dobývání uhlí jsou až z 18. století. To se již zakládaly doly na různých místech od Ústí nad Labem až k Chomutovu. Roku 1762 se začíná dolovat na svazích Hněvína a roku 1763 byl otevřen u Mostu uhelný důl u Střimic. Počátkem 19. století byla na městských pozemcích zahájena těžba uhlí na dole Zlatá trojka, až do 60. let 19. století se ale jednalo o primitivní dolování. Ke skutečnému rozmachu dolování však dochází až v průběhu 19. století po proniknutí parního stroje do průmyslu a dopravy a vybudování železnic, které spojily uhelné zdroje s průmyslovými středisky. Mezníkem nové epochy města Mostu se st ává rok 1870, kdy byla zahájena pravidelná doprava na posledním úseku Ústecko - teplické dráhy z Duchcova do Chomutova. Mostecko se svými bohatými uhelnými zásobami se stává přirozeným středem celého revíru. Namísto majitelů malých šachet nastupují velké akciové společnosti, které do svých rukou soustřeďují většinu důlního majetku. Zakládají nové hlubinné doly vybavené moderními stroji a za krátkou dobu hospodářsky ovládají celý kraj (např. roku 1868 byl otevřen první důl Svatá Anna v Souši, 1870 důl Jan, 1880 Kaisergrube, 1875 Julius I, 1878 Julius II či 1900 Eugen a Richard, pozdější Ležáky). V červenci roku 1895 se do dolu Anna z oblasti, nad kterou ležela část města Mostu, provalila kuřavka (tekoucí jemný písek). Vzhledem ke katastrofě na tomto dole se propadla a byla téměř zničena většina nově postavené čtvrti okolo mosteckého nádraží. Celkem bylo úplně zničeno 39 domů. Dalších 66 domů bylo zničeno částečně a touto katastrofou přišlo 2.462 lidí o přístřeší. V období před 2. světovou válkou začala těžba uhlí již povrchovým dobýváním. Po skončení 2. světové války se začal výrazně měnit vzhled krajiny v pánevní části Mostecka. V celém okrese vyrostly střídavě povrchové doly s výsypkami, hlubinné doly postupně ustoupily povrchové těžbě, která se začala stále více těžit ve velkolomech. To se stalo osudným pro celou řadu hornických obcí, které byly likvidovány před postupující těžbou. Bohužel tomu neušlo ani královské město Most.

Pivovar ve starém Mostě
Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince mohly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobené pivo. Pivovar v Mostě byl založen již v roce 1470. Poslední známá budova pivovaru byla vystavena v roce 1899. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách. Zaměstnával v té době 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství v Mostě mu povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10.12.1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvod ů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 "Gorenzova várka" (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Jeho činnost nakonec byla ukončena odstřelem celého areálu v roce 1972, z čehož vyplývá, že vařil pivo více jak 500 let. Objekt pivovaru stál na okraji Mostu při Žatecké ulici nedaleko Resslových sadů a budovy gymnázia, později průmyslové školy a nakonec dnešního městského muzea. Na demolici a samotnou likvidaci pivovaru bylo třeba 2,5 tun střeliva a 60 tisíc rozbušek.

Ocelárna 1. Máje
Založení Oceláren 1. máje v Mostě bylo dne 5. února 1914, kdy došel na císařský a královský daňový a depositní úřad v Mostě dokument, který obsahoval notářskou smlouvu, týkající se firmy Rakouský ocelářský průmysl, společnost s ručením omezeným v Mostě. Závod byl založen pro důležitou výrobu drátu všech parametrů. Počáteční plán výroby představoval 900 vagónů válcovaného drátu po 10 tunách za rok. Do základního kapitálu společnosti bylo vloženo 1.530.000 korun. Při zahájení výroby pracovalo v mosteckých ocelárnách cca 300 dělníků a 30 úředníků. V roce 1917 činila celoroční produkce 2.200 vagónů ocelových drátů po 10 tunách. Během 2. světové války se zde od roku 1941 dokonce vyráběly granáty s produkcí 1.013 tun za rok. Po rozhodnutí o likvidaci starého Mostu v roce 1964 se do Oceláren 1. máje již přestalo investovat a závod byl ponechán na dožití. Ocelárny 1. máje zastavily výrobu přesně 30. června 1974 po téměř šedesátileté existenci. Demolice závodu proběhla v letech 1974 až 1975.

Jaroslav Hron

O NAKLADATELSTVÍ J. HRONA
Nakladatelství Hron má v nabídce mnoho DVD o zaniklých obcí Mostecka, Jirkovska a Bílinska a dále několik desítek DVD a brožur o historii všech měst a většiny obcí v celých severních Čechách. Mimo jiné tento rok vyšlo 2 DVD „Starý a nový Most“, DVD „Stoletá proměna Litvínova„, dále DVD o Teplicích a okolí, Ústí nad Labem a okolí, Lounech a okolí a Žatci a okolí. Veškerá DVD, brožury a také pohledy starého a nového Mostu, zaniklých obcí apod. je možné objednat na internetu na http://www.jaroslavhron.ic.cz, kde je kompletní nabídka zboží o Mostě a nejen o něm, zaniklých obcích a městech v celých severních Čechách.