Kliknutím zvětšíteNapadení lékaře pěstí do obličeje, vážné poranění ruky záchranářky. Nejen s fyzickými, ale i se slovními útoky se setkávají zdravotníci zachraňující životy v sanitkách v Ústeckém kraji. Lidé v regionu sanitky stále častěji také zneužívají, volají si je, i když je nutně nepotřebují. „Víme i o případech, kdy člověk uvedl při volání na tísňovou linku vymyšlené zdravotní problémy, aby se dostal z jednoho města do druhého,“ říká ředitel Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Petr Bureš.
Zbytečně je zaměstnávají také smyšlené případy, třeba neexistující nehody. „To jsou situace, které považujeme opravdu za vrchol hlouposti. Naši záchranáři mohli být v tu chvíli zapotřebí opravdu někde jinde,“ ví nový šéf záchranářů v regionu.
Využívají lidé sanitku jako taxi? Stává se vám, že vás volají i ti, kteří přímo akutní pomoc nepotřebují? Třeba s tím, že se před dvěma dny bouchli do nohy a teď se jim hůře chodí, ať pro ně přijedete?
Ano, stává. V některých případech opravdu volající zneužívají naše služby s vidinou jistého prospěchu, například přednostní ošetření v nemocnici a podobně. Ve většině případů však hovoříme o nadužívání zdravotnické záchranné služby, jehož příčiny jsou zastoupeny mnoha faktory.
Zkuste nám to přiblížit.
Jedním z nich je, že mnozí pacienti nejsou registrováni u praktického lékaře. V případě zdravotních problémů se tedy primárně obracejí na zdravotnickou záchrannou službu, která je nepřetržitě dostupná. Dalším faktorem, který vede k nadužívání naší péče, je snižující se dostupnost ambulantních specialistů, kdy se pacient rozhodne své zdravotní problémy řešit zavoláním si záchranky a transportem do odborné ambulance v nemocnici. A nemalou skupinu osob, kteří opakovaně nadužívají naše služby, jsou lidé užívající alkohol a návykové látky. Nadužívání činností zdravotnických záchranných služeb je problém, se kterým se potýkají snad všechny záchranné služby ve vyspělých zemích.
Jak časté takové případy jsou? Jak moc dokáží vytížit operátory a záchranáře?
Přesnou statistiku si nevedeme. Nicméně na základě našich zkušeností se počet takovýchto pacientů stále zvyšuje. Naše operátory a záchranáře zatěžují především v situaci, kdy jsou vytíženi indikovanými výjezdy k pacientům. Z poslední doby lze zmínit například kalamitní situaci v souvislosti s náledím.
Jaké případy se vám například stávají?
Těch příkladů je mnoho. Jsou pacienti, kteří využijí zdravotnickou záchrannou službu s vidinou poskytnutí okamžité zdravotní péče v nemocnici, bez čekání v čekárně. Někteří pacienti touto cestou řeší svoji špatnou ekonomickou situaci, kdy zdravotnickou záchrannou službu zneužijí k dosažení hospitalizace. Víme také o případech, kdy volající uvedl při volání na tísňovou linku vymyšlené zdravotní problémy, aby se dostal z jednoho města do druhého.
Setkáváte se s tím, že lidé volají záchranku, přitom se nic neděje? Ze zlomyslnosti, ze "srandy" ji někam pošlou?
S tímto voláním se setkáváme zejména v období různých školních prázdnin, kdy děti volají na tísňovou linku 155. Horší je situace, kdy nám někdo sdělí, že se někde něco stalo a teprve při příjezdu na místo zjistíme, že se jedná o zneužití záchranné služby.
Jak často se to děje?
Naštěstí jen ojediněle.
Jak v takovém případě operátoři a záchranáři postupují? Některé případy z praxe asi rozpoznají, nemusí vyjíždět, ale co ty, kde vyjedou a potvrdí se, že je to zbytečný výjezd?
Některé takové hovory jsou poměrně rozpoznatelné. V pozadí slyšíme, jak se často spolu ještě baví a smějí se, nebo sdělí jinou adresu než tu aktuální, kterou vidíme v našem systému. Pokud opravdu vyjedeme a zjistíme, že se jedná o zneužití, zaznamenáme to do našeho systému. Při opakovaných zneužitích kontaktujeme policii. Bohužel telefonní číslo, ze kterého k nám bylo voláno, je již často nedohledatelné, nebo se volající vymlouvá, že chtěl jen pomoci a vyhovět kolemjdoucímu, který si chtěl zavolat a podobně.
Zavzpomínejte na některé takové zbytečné výjezdy.
Na podzim nám byla nahlášena dopravní nehoda v Děčíně. Při příjezdu na místo nehody jsme nenalezli žádnou zraněnou osobu ani havarované vozidlo. Na místo vyjely všechny složky integrovaného záchranného systému - záchranka, hasiči a policisté. Nezřídka se stává, že nás volají již k probíhajícímu porodu a při příjezdu nikde nikdo, pouze nedaleko se chichotá skupinka přihlížejících našemu zásahu. Nedávno jsme řešili situaci v Mostě, kde volající oznámil, že na ulici resuscitují člověka. Jsou to situace, kdy posíláme posádku určenou pro nejzávažnější zdravotní stavy, v mnoha případech i vrtulník. Po příjezdu na místo jsme však nikoho nenalezli. To jsou situace, které považujeme opravdu za vrchol hlouposti. Naši záchranáři mohli být v tu chvíli zapotřebí opravdu někde jinde.
Společnost hrubne. Poslední dobou se podle výstupů z médií zdá, že opět přibývá slovních i fyzických napadení záchranářů.
Ano, máte pravdu. Setkáváme se s tím především u osob pod vlivem alkoholu, omamných a návykových látek. Občas je příčinou prožívaný stres blízkých osob pacientů a také neznalost laické veřejnosti, jak systém zdravotnické záchranné služby v současnosti funguje.
Stalo se něco podobného v poslední době také v Ústeckém kraji?
Ke konci září byla napadena v sanitce agresivním pacientem naše kolegyně. Pacient jí způsobil vážné poranění ruky, dodnes je v pracovní neschopnosti a pravděpodobně ji čeká ještě další léčba. Druhým příkladem je nedávné napadení našeho lékaře, kdy při ošetřování pacienta dostal pěstí do obličeje, protože svědkům události se zdálo, že nám dojezd na místo události trval dlouho. Někdy na nás přihlížející pokřikují a radí nám, co máme dělat. A pokud například v televizním seriálu vidí, že sanitka jede s pacientem hned do nemocnice, berou to jako dogma a požadují to i po nás. Naším úkolem je hlavně pacienta vyšetřit a ošetřit. V mnoha situacích je zapotřebí pacientovi zaznamenat EKG, zajistit vstup do žíly pro podání léků, zajistit dýchací cesty a podobně. Až po těchto úkonech můžeme transportovat pacienta do nemocnice. Sanitní vozidlo je vybaveno přístroji a léky srovnatelnými u lůžka pacienta na jednotce intenzivní péče.
Co se v takových případech děje? Ošetření to musí hodně ztěžovat. Neuvažují zdravotníci například o nějaké "výuce" sebeobrany?
V případě, že již ze samotného hovoru na tísňovou linku je operátorem identifikováno riziko pro výjezdovou skupinu, je požadována spolupráce s Policií ČR nebo s městskou policií. Možnosti školení sebeobrany se aktuálně řeší v managementu záchranné služby.
Dá se odhadnout, kolik zhruba zásahů je "problémových"? Kolik času by mohli záchranáři ušetřit, kdyby podobné problémy nemuseli řešit?
To se opravdu odhadnout nedá. Vyhrocené situace můžeme předpokládat u osob pod vlivem alkoholu, omamných a návykových látek. Dále u velmi závažných stavů malých dětí, kde hodně působí emoce, které dokážeme samozřejmě pochopit. Potřebujeme však vždy ponechat prostor pro naši práci. Křičet na nás, nebo nám vyhrožovat, situaci nikdy nevyřeší.
Ve všech případech, o kterých jsme si před chvílí povídali, jde přitom o život. Když jste u nějakého takového zbytečného výjezdu, nebo když vás někdo napadá, může vaši pomoc potřebovat někdo jiný, sanitka někde může chybět. Co by podle vás pomohlo, aby si to lidé uvědomili?
Osvěta veřejnosti. Změna morálky některých osob. Nemyslet jen na sebe, být více ohleduplní k druhým.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
