Proč jste vlastně založil Studio3?
Původně jsme plánovali udělat velké nahrávací studio pro větší hudební tělesa, třeba pro bigbandy nebo dechovky, které se nevejdou do našich dvou menších studií. No a když jsme to postavili a zvukově nastavili, tak se najednou ukázalo, že těch zakázek na natáčení desek tolik není. Nechtěli jsme, aby nový prostor, do kterého jsme investovali, zel prázdnotou. A tak jsme přišli s tím, že by si tam občas mohla zahrát nějaká ta kapela a že když u nás třeba natočí desku, tak si ji tady budou moct pokřtít. I ekonomicky všechno nasvědčovalo tomu, že nové velké studio by mělo být otevřené častěji.

Studio3
Multifunkční společenský sál v přízemí budovy městské knihovny v ulici Moskevská. Slouží pro koncerty, divadla, přednášky, kvízy, výstavy a pro nahrávání velkých hudebních těles v rámci studia Ponte records, se kterým je sál propojen. Více na www.pontestudio3.cz.

Každý den?
To zas ne. Abychom tu měli denní provoz nebo klub, který má otevřeno každý pátek, to jsme nechtěli, protože sami máme svoje kapely a jezdíme po republice. A tak jsme si vymysleli, že tu uděláme občas v týdnu nějakou akci pro lidi. No a lidi začali chodit a cítili se tu dobře, protože takový prostor pro generaci 30+ jim chyběl. Proto jsme se rozhodli, že tady budeme dělat pravidelný program, takže jednou měsíčně je tady divadlo, koncert, přednáška nebo beseda a každé úterý tu máme Hospodský kvíz, což je soutěžní večer pro asi pětadvacet týmů.

Jak hodnotíte třetí rok provozu Studia3 a návštěvnost?
Jsem relativně spokojenej. Máme tu kapacitu 140 míst a na divadla nebo na koncerty je půlka až tři čtvrtě sálu plná. Jsou i výjimky, kdy máme úplně vyprodáno, ale není toho tolik.

Proč?
Děláme, co můžeme a co umíme. Studio3 propagujeme na internetu, Facebooku a míváme reklamu v dopravních prostředcích i jinde. Myslíme si, že jsme oslovili docela dost lidí, a přesto víme, že v šedesátitisícovým městě je problém sehnat sto lidí, kteří by přišli. Nemyslím si, že lidi o náš program nemají zájem. Je to spíš o tom, že o nás neví. Nevěřím tomu, že všichni chodí z práce se sklopenýma očima a domů si sednou k televizi. Jsem optimista, který hledá další možnosti, jak lidem říct, kde můžou strávit volný čas. Osvědčuje se nám, že když někdo přijde poprvé a líbí se mu tady, tak přijde zas a pak přivede někoho dalšího, aby to viděl taky. Jde to ale pomalu.

Matěj Břešťák, manažer, klaun, artista a spoluzakladatel hororového cirkusu Ohana, prvního svého druhu v ČR.
Horor nemá hranice, říká Matěj Břešťák z Mostu, nejdrsnější cirkusový klaun

Není to i tím, že lidi víc šetří a po všech těch krizích nemyslí tolik na kulturu?
Tu myšlenku jsme měli taky, ale pak jsme projeli okolní města jako Teplice, Litvínov nebo Louny a zjistili, že i dvakrát dražší koncerty mají vyprodané. Takže to nejspíš není o penězích. Jsou sály s delší tradicí, které si lidi oblíbili a ví, kam jdou. Mostecké Studio3 je vlastně stále nové, pro dost lidí neznámé. Jsme tu teprve třetím rokem.

V Mostě ale podle mě děláte nejpestřejší program. Kde jinde je pod jednou střechou koncert Lenky Dusilové, beseda o historii, kvíz, alternativní divadlo, výstava, promítání, nahrávání?
V tomhle žánrovém rozsahu je multifunkční Studio3 ve městě ojedinělé, to je fakt.

Co teď chystáte?
V únoru tu máme třeba divadelní komedii s Lukášem Vaculíkem a Janem Révaiem, a o to je velký zájem. Hodně lidí začalo kupovat vstupenky přes internet. Online prodej jsme na našem webu zahájili v lednu a tahle novinka se začíná osvědčovat. Lidi na to slyšej. Najednou vidíme, že se do systému registrují lidi, kteří ve Studiu3 ještě nebyli.

Na programu jsem viděl i koncert Honzy Nedvěda a kapely Příbuzní.
Ano, přijedou v březnu. A před nimi, koncem února, máme na sále Martina Gromana a Michala Stehlíka, kteří dělají populární historický podcast Přepište dějiny. V Mostě natočí naživo svůj další díl. To bude hodně zajímavé. Připravujeme i Na stojáka a domluvili jsme se s Lukášem Langmajerem, že sem přijede s novým představením Tak to jsme ještě neviděli, Marie, což je originální divadelní show ze zákulisí showbusinessu.

Program tvoříte vy, nebo někdo z vašich kolegů?
Dělá na tom celý tým. Vždycky se tady bavíme, co, kde, kdo zaslechl a viděl a co by bylo dobré lidem v Mostě nabídnout.

Míra Kuželka ve Studiu3.Míra Kuželka ve Studiu3.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Je pak těžké shánět vytipované umělce?
Není, těžší je se domluvit na cenách. My jsme omezeni kapacitou sálu a nemůžeme prodat několik set vstupenek za čtyři nebo pět stovek. Naštěstí se s herci a muzikanty známe a vycházíme si vstříc. Když přijedou a vidí, jak to ve Studiu3 vypadá, jsou najednou ještě nadšenější, protože cítí, že u nás to není o byznysu a že na nich nechceme vydělávat. Je tu prostě jiná atmosféra. Sem chodí lidi, kteří třeba nechtěj do divadla, protože nesnáší kvádro a jít v džínách do divadla je pro ně blbý, a tak tam nechodí. Tady si pravidelně blokujou stoly, chodí v džínách, u baru si objednají víno a sledují v pohodě představení.

Jste nezávislé kulturní centrum. Nechcete zkusit říct si o dotace, aby jste si to trochu usnadnili?
Nežijeme z dotací, ale teď mě ukecávají, abych žádal. Žiju tak nějak s pocitem, že je to nespravedlivý. Je to druh podnikání, takže žádat o dotaci je mi na jednu stranu proti srsti, ale na druhou stranu je pravda, že bez podpory se kultura těžko dělá.

Napadá vás občas, že vaše aktivity tak trochu navazují na legendární Neprakta klub, kde se od konce šedesátých let scházeli příznivci kultury, včetně vás?
Něco na tom asi bude. To, co mi tenkrát Neprakta klub nabízel, se snažím předávat dál.

Ve Studiu3 se dá i promítat?
Za závěsem je sedmimetrové plátno, takže můžeme normálně promítat jako v kině. Pouštěli jsme tu třeba historický film Až zařve lev nebo tu promítáme tu i naše filmy, které děláme s Martinem Studeckým.

Mostecký kulturní dům Repre, pátek 16. února 2024.
V Mostě bude demonstrace. Souvisí s přestavbou Repre, která má začít na jaře

Městská knihovna nad vámi se má za pár let stěhovat do kulturního domu Repre. Jak vidíte budoucnost budovy, kde teď sídlíte?
Optimisticky. V téhle budově jsme patnáct let a postupně se rozšiřujeme. Stále tu jsme, i když nám tenkrát říkali, že tady můžeme být tak dva roky a pak knihovna půjde do velké rekonstrukce. No a zatím se nic neděje. Ve chvíli, kdy bude jasné, že se knihovna nad námi zavře, tak se určitě budeme i z vlastní iniciativy snažit najít nějaké využití pro celej tenhle barák.

Takže tu chcete zůstat?
Rádi bychom tady zůstali. Vybudovali jsme tu kulturní centrum i nahrávací studia.

Jak se vám daří v tomhle oboru, když digitalizace umožňuje nahrávání v bytech? A teď je navíc boom umělé inteligence. Jak tomu čelíte?
Jdeme tomu naproti. I my používáme spoustu nové technologie. Nakoupili jsme lepší software a renovovali studia, abychom se dostali zase o nějakou třídu výš. Některý kapely si sice myslí, že celé CD natočí doma, ale když pak porovnají vlastní nahrávku s naší, tak jim ten rozdíl v kvalitě dojde. Proto jim říkáme, hele, pojďte si k nám udělat jeden singl a pak uvidíte, když se vám to bude líbit, můžeme pokračovat. Když to dělají doma v obejváku, tak jim to trvá dlouho, protože se kolikrát ani nesejdou. Pokud ale musí točit v profesionálním studiu a tlačí je termín, kapela je najednou disciplinovanější, sejde se a funguje.

Loni jste získal titul Srdcař Mostu v kategorii Kultura. Překvapilo vás to?
Jo jo jo. Měl jsem z toho velkou radost. Navíc mě překvapilo, že když jsem to nedostal předtím, tak lidi mě po roce znovu nominovali. Bohužel jsem si ocenění nemohl na Mostecké slavnosti osobně vyzvednout, protože jsme měli koncert. Ale hned jak jsem to srdíčko dostal, dal jsem ho do sálu Studia3. Je tady a je nasvícené. Ten sál za to vlastně může, že ten titul mám.

Míra Kuželka
Muzikant, skladatel, textař, podnikatel v kultuře. Narodil se v Mostě v roce 1967. Původní profesí je elektrikář. Chvíli dělal na šachtě, pak v Okresním kulturním středisku v Mostě, v Dehoru a po sametové revoluci se stal umělcem na volné noze. Spolupracoval třeba s Rádiem Most a televizí Dakr, kde jako režisér a scénárista vymýšlel pořady. Texty tvořil pro největší hvězdy české pop music, například pro Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou či Davida Kollera. Lidi Kuželku znají také jako frontmana skupiny Petr Kalandra Memory Band, spolupořadatele hudebního festiválku na zámku Korozluky a jako šéfa profesionálního nahrávacího studia Ponte records a zakladatele kulturního centra Studio3.