Sám jsem měl strach vstoupit. Požádal jsem o doprovod čtyři muže, kteří čekali u nádraží. Tři z nich přiznali, že by sami podchodem nešli. Bez baterky jde o život. Dýcháme si na záda, ale nevidíme se. Cestu dolů nám ukazuje oharek cigarety prvního odvážlivce. Stačí chybný krok a jeskyně vás pohltí.

„Kde jste?"

„Tady!"

„Bacha! Díra v podlaze."

„Držte se dál!"

„Tady mají jezdit mámy s kočárky? Ani náhodou!"

Vůdce o něco zakopne.

„Žijete!" Zažehne zapalovač. „Je tu železniční pražec!"

Město před pár lety investovalo do opravy a osvícení podchodu dalších 400 tisíc korun. Teď je vše zničené. Naprosto zničené. „Je to katastrofa," říkají matky z Rudolic Hana Němečková a Veronika Podroužková. Vědomě porušují zákon a s kočárky jezdí přes koleje. V podchodu jim hrozí smrtelný úraz víc než srážka s vlakem na trati. „Kdo by se ve tmě podchodu nebál? Když policie feťáky vyžene, za chvíli jsou zpátky," říká 52letý Pavel. „Podchod je tragický. I já bych tam nešla," přiznává radní Hana Jeníčková. Město teď řeší novou petici, v níž si desítky lidí na podchod stěžují. Radní zvažují další opravu s instalací kamer a vstupem jen na čipové karty pro místní, aby do tunelu nemohla lůza. Ať jsou důvody lidí jakékoliv, je podle Martina Drápala z drážní inspekce vždy lepší přes koleje nejít. „Zákon říká, že lidé na trať nesmějí," upozorňuje, ale mostecké matky chápe.