Svou maminku, která s vypětím sil ujde sotva dvacet kroků, doprovází Barbora Ježková. Maminka bydlí ve věžovém domě v centru Mostu. Sama by se do vchodu s vozíkem nedostala. Nájezd k hlavním dveřím jakž takž vyjedou mladé ženy s kočárky. Pro staršího vozíčkáře je betonový kopec nepřekonatelnou bariérou.

„Je to hodně strmé. Maminka musí mít doprovod,“ říká dcera Barbora. Maminka sice umí vstát, chytnout se zábradlí a vyjít pomalu po několika venkovních schodech, ale vozík by nahoru nevytáhla.

„Je to hodně velký problém,“ potvrzuje stavební nedostatky Hana Chorváthová ze Sportovního sdružení vozíčkářů v Mostě. I ona bydlí v podivném domě - schody do něj vedou z obou stran. Když překonají rozpadlé chodníky a bariéry na vstupech do domů, stále nemají vyhráno. Když nejede výtah, jsou osamocení vozíčkáři odříznuti od svého bytu a okolního světa.

Někteří chodí kvůli zdržení pozdě do práce. Mostečtí radní tvrdí, že to chtějí změnit. Začali se zabývat otázkou bezbariérových vstupů do domů pro vozíčkáře. Nechávají si vypracovat mapu obytných domů, v nichž žijí vozíčkáři. Podle plánu odborníci připraví návrh na vybudování bezbariérových vstupů. Kdy a za kolik peněz se začne s modernizací, ještě není známo. Odhad zní: rok 2009. „Upravíme i přilehlé chodníky,“ řekl mostecký primátor Vlastimil Vozka.

V Mostě je podle náměstka primátora Jiřího Kurcina registrováno 20 vozíčkářů. „Určitě jich ale bude více,“ dodal. Přesný počet tělesně postižených nikdo nezná, centrální evidence neexistuje. Záměr počítá i s nabídkou lépe přístupných bytů pro vozíčkáře, kteří by se chtěli přestěhovat. Úpravy hodlá hradit město. „Je to potřeba,“ ocenila snahu radnice Ježková.