Na konci druhé světové války ho postavili Němci, pomohlo k přežití státu Izrael, půl století bylo nedílnou součástí protivzdušné obrany naší země. Na jeho místě teď pracují tisíce lidí v továrnách. Řeč je o vojenském letišti u Žatce, které v roce 1993 ukončilo provoz. Tam kde stálo, je průmyslová zóna Triangle. Po letišti, které se během svého provozu stalo nedílnou součástí života tisíců obyvatel Žatce a okolí, nezbylo nic a příliš mnoho ho nepřipomíná.

To se brzy změní. Parta nadšenců připravuje v Bezděkově u Žatce nové muzeum. Ponese název Muzeum Merkur-Korea. „Kromě vystavených předmětů nabídne hlavně skutečné příběhy konkrétních lidí spojených s letištěm,“ říká Žatečan František Blahout, který patří do týmu lidí, kteří se na vzniku muzea podílejí.

Kdo za vznikem muzea stojí?
Vznik muzea je iniciativou spolku Letci Žatec, který soustřeďuje jak bývalé letce a další bývalé vojáky z letiště Korea tak i současné aviatiky. Tedy letce, techniky i modeláře. A to nejen ze Žatce, ale i ze širokého okolí. Při vzniku muzea spolupracujeme s řadou organizací, zmíním třeba Severočeský letecký archiv v Mostě nebo spolek žateckých rodáků.

Proč jste se rozhodli vytvořit muzeum, které bývalé vojenské letiště u Žatce připomene?
Letiště zaniklo v roce 1993, jeho historie nebyla nikde zmapovaná. Náš spolek Letci Žatec se před časem rozhodl připravit putovní výstavu, která historii letiště přibližuje. Objevila se na řadě míst v republice. V Žatci dvakrát, poprvé v regionálním muzeu a po pár letech v Křížově vile. Naposledy na podzim loňského roku v Senátu v Praze. Mezi tím ale byla uložena v depozitáři. Rozhodli jsme se, že ji vystavíme trvale. To byl jeden z hlavních důvodů, proč padlo rozhodnutí o vzniku muzea. Nebude se ale týkat jen bývalého žateckého letiště.

A čeho ještě?
V přední části je už hotová expozice, která se týká československých letců, kteří za druhé světové války bojovali v řadách britského letectva RAF a o v závěru války na východní frontě. Jejím majitelem je Český svaz letectví, v jehož vedení je několik členů spolku Letci Žatec včetně mě. Měli jsme ji v naší klubovně v jednom pražském hotelu. V této souvislosti připomenu, že spolek Letci Žatec je v rámci celého Českého svazu letectví, který sdružuje kromě nás další dvacítku organizací z celé republiky, nejaktivnější. Převážná většina našich členů se na vzniku muzea podílí, hlavně ve formě dobrovolných brigád. Musím se zmínit o pomoci žateckých firem, které nám pomáhají sponzorsky. Ať už svou prací nebo dodáním materiálu.

Jak by měla vypadat část muzea, která se dotkne přímo bývalého vojenského letiště u Žatce?
Tu připravujeme ve velké hale objektu. Složíme ji z několika částí. První zajistí zmíněná putovní výstava ve formě informačních panelů. Druhá část bude mít podobu někdejšího stanoviště řízení a velení bojové činnosti stíhacího pluku. Další připomene československou vojenskou pomoc nově vzniklému státu Izrael v roce 1948, kam právě ze žateckého letiště startovala letadla se životně důležitou pomocí v podobě vojenského materiálu a vycvičených lidí. Čtvrtá expozice se dotkne elitní tygří letky, která právě na tomto letišti vznikla a působila do jeho zrušení. A v jedné části muzea vystaví modely členové spolku Letci Žatec.

Pro letiště u Žatce se vžil název Korea, neboť svými podmínkami na začátku 50. let připomínal podmínky na vzdáleném asijském poloostrově, kde tehdy zuřila válka. Proč Merkur?
Ve své době každé vojenské letiště mělo unikátní volací znak pro svou identifikaci při letecké radiokorespondenci. Jinými slovy každý, kdo ze žateckého letiště startoval, kdo na něj chtěl přistát, nebo přes jeho prostor přelétával, musel oslovit orgány řízení letového provozu tímto volacím znakem.

Kdy muzeum otevřete?
Slavnostní setkání při příležitosti otevření muzea plánujeme na 16. května. Tak jako pietním aktem u památníku severočeským letcům padlým ve druhé světové válce, který jsme vybudovali v Podměstí, také tímto způsobem se chceme připojit k regionální připomínce letošního 75. výročí osvobození Československa.

V jakém režimu se pak otevře muzeum pro veřejnost?
Bude otevřené pravidelně každou první sobotu v měsíci. Od 9 do 16 hodin. Na základě telefonického objednání bude pro skupinky lidí možné domluvit i jiný termín.

Je dnes, téměř třicet let po ukončení provozu, těžké sehnat exponáty, které se týkají bývalého vojenského letiště?
Oslovuji lidi, kteří pracovali na letišti a mají doma nějaké věci, aby nám je zapůjčili. Řada z nich tak už učinila. Věřím tomu, že až muzeum otevřeme, přesvědčíme i další. Máme totiž v plánu muzeum neustále rozvíjet, chceme, aby u nás bylo pořád něco nového, aby expozice žila. Třeba teprve nedávno jsme získali turbospouštěč z letounu MiG-23, který tu sloužil v letech 1983 1989, do příchodu legendárních MiG-29. Tento agregát sloužil ke spouštění hlavního motoru letounu.

Muzeum je zaměřené na letectví. Ukáže nějaké letadlo?
Počítáme se dvěma. Jedním z nich bude československý vojenský letoun L-39 Albatros, který byl dislokován u žatecké tygří letky. Jeho torso by mělo být součástí expozice. Od žateckého 11. stíhacího leteckého pluku na začátku devadesátých let přeletěl do Pardubic. Následně vysloužilý drak koupil soukromý majitel, vystavil ho ve vojenském muzeu v Králíkách. Nám ho zapůjčí a bude v muzeu v Bezděkově.

A to druhé letadlo?
Půjde o sovětskou nadzvukovou víceúčelovou stíhačku MiG-21 ve verzi PFM. Stroj, který vystavíme, létal na žateckém letišti. V současné době je v muzeu ve Kbelích. O jeho dlouhodobé zápůjčce aktuálně jednáme s Vojenským historickým ústavem.

Předpokládám, že jako každé jiné muzeum, i u vás bude k vidění řada předmětů související s jeho zaměřením.
Ano. Chybět nebudou třeba vitríny, které budou mapovat život na letišti Korea. Chci ale zdůraznit, že naše muzeum nebude až tak o předmětech, ale hlavně o příbězích konkrétních lidí. Každá vitrína bude mít svého pilota, mechanika, řídícího létání. Tedy příběhy konkrétních lidí připomene život na letišti. Návštěvníkům budou vyprávět příběhy sami piloti a další členové spolku Letci Žatec, kteří znají historii letiště.

Budou to skutečné příběhy?
Příběhy z dob fungování letiště, budou o tom, co se tam skutečně událo. Třeba jeden z bývalých pilotů stíhacího letadla bude vyprávět, jak vypadala hotovost při obraně státních hranic, o jeho konkrétním zážitku, který za letu prožil. Bližšího nic prozrazovat nechci, zájemci si to budou moci do muzea přijít vyslechnout.

Letištěm prošly za celou dobu existence stovky, spíš tisíce československých pilotů.
V našem muzeu je zastoupí například Jan Voráč, kterému bude letos 90 let. Vystavíme jeho uniformu, leteckou přilbu, fotografii jeho letounu. Tak, aby to mapovalo historii letiště na příběhu konkrétního člověka.

Bývalé vojenské letiště u Žatce je spjaté s vojenskou pomocí někdejšího Československa v roce 1948 vzniklému státu Izrael. Tehdy se bránil svým arabským sousedům. Máte k tomu nějaký příběh?
Váže se přímo k Bezděkovu. Ve vesnici měl statek Žid jménem Richard Popper. Později byl leteckým mechanikem. Když letěly do Izraele tři americké bombardéry B-17, při jejich mezipřistání v Žatci je vyzbrojil bombami. Cestou do Izraele bombardovaly Egypt.

A máte nějaký příběh z úplných začátků letiště? Tedy z doby konce druhé světové války.
Samozřejmě. Stroj, který startoval ze žateckého letiště, obstaral vůbec poslední sestřel spojeneckého letadla ve druhé světové válce v Evropě. A to 8. května nad Krušnými horami. Proudovou stíhačku Messerschmitt Me 262 Schwalbe startující ze Žatce pilotoval Fritz Stehle. Sestřelil letadlo P-39 Airacobra Sergeja Stěpanova. Dlouhá léta v éře socialismu se tato událost příliš nepřipomínala. Nikdo neměl zájem, aby se prezentovalo, že německý letec sestřelil sovětského pilota v americké stíhačce. I tuto událost v muzeu připomeneme.

Historie žateckého vojenského letiště je bohužel spjata také s tragédiemi, při haváriích během služby zahynulo několik pilotů. Bude to muzeum nějak připomínat?
Součástí panelové expozice o průběhu dění na letišti je jeden, který připomíná ty, kteří nedoletěli. Tedy zahynuli při výkonu služby při ostraze vzdušného prostoru státu. K historii letiště tyto události patří. Pokud se na to někdo zeptá, naši průvodci mu odpoví. Dnes už to není tak jako dřív utajované, aby se o tom nemohlo mluvit.

Muzeum vzniká v budově u autobusové zastávky na návsi v Bezděkově. Přibližte, o jaký objekt se jedná?
Před lety to byla hospoda, objekt vyhořel. Pak tam byl velkoobchod stavebnin. Když jsem ho koupil, zřídil jsem v něm velkoobchod na kancelářské potřeby a papír, pak jsem tam měl výrobnu obalů. Ta skončila, dva roky byl objekt prázdný. Během té doby jsem ho postupně zrekonstruoval. Žádné využití jsem pro něj neměl, napadlo mě, že by se mohl pro muzeum hodit. Spolku Letci Žatec jsem ho nabídl bezplatně.

Muzeum ještě není otevřené, ale už vyvíjí určitou činnost. Zaměřujete se při ní na děti.
U nás téměř vymizelo vlastenectví obyvatel. Snažíme se o výchovu dětí, aby byly hrdé na to, že vyrůstají v České republice. Chceme jim ukazovat tradice, účastníme se řady akcí. Pochopitelně se je snažíme přivést také k letectví. Spolupracujeme v tomto s několika školami, máme u nás simulátor letu, na kterém děti trénují. Učí se ale i navigaci a dalším věcem spojených s letectvím.

Pokud si někdo přijde prohlédnout muzeum, může si simulátor vyzkoušet?
Určitě. Také kvůli tomu vše děláme. Aby lidé měli zájem o letectví. Ty, které to zaujme, aby se mu věnovali.

František Blahout
Narodil se v roce 1952 v Žatci. Absolvoval střední vojenskou školu, následně vystudoval obor elektrotechnika na ČVUT v Praze.
Do roku 1992 byl vojákem z povolání, na bývalém žateckém letišti sloužil 23 let. Připravoval zprávy o počasí pro potřeby létání vojenských letadel.
V devadesátých letech začal podnikat. Dlouhá léta byl automobilovým závodníkem, dnes je instruktorem.