Když se Zdeněk Dalík probudil, spatřil vlka na osm metrů. „V přírodě to bylo moje první setkání s vlkem, aniž bych o něj stál. Byla to čirá náhoda,“ řekl k neobvyklému zážitku z Přírodního parku Východní Krušné hory. Podle zoologa a odborníka na šelmy Miroslava Kutala žije v Krušnohoří přibližně dvacítka vlků, ale turisté či houbaři se jich nemusejí bát.

Co setkání s vlkem u Cínovce předcházelo, jak to dopadlo a co mohou řidiči či chodci od těchto šelem čekat?

Dalík, který před penzí pracoval v Praze jako řidič autobusu, podniká vzpomínkové výlety mimo města, aby si vyčistil hlavu a unikl před průmyslovou civilizací do méně poškozených míst přírody. Před neplánovaným setkáním s vlkem zajel na Komáří vížku v teplické části Krušnohoří, kde v 806 metrech nad mořem poobědval gulášek s výhledem na České středohoří a tepelné elektrárny. Po procházce po okolí přejel přes Fojtovice na louku u Předního Cínovce, kde zaparkoval poblíž státní hranice asi v 750 metrech nad mořem, kousek od soutoku Mohelnice s menším potokem. „Je to takový kotel klidu,“ uvedl senior, který šel k Cínoveckému oku, kde před 40 lety pozoroval tetřívky.

Tentokrát si všiml v trávě odhrabaných míst, kde zřejmě nějaká šelma lovila drobné savce. Podle Dalíka to musel být větší predátor než liška či jezevec, které znal. Když se výšlapem unavený vrátil k sluncem rozpálenému autu, chtěl si odpočinout. Sklopil proto sedačky, ulehl a na chvíli si zdříml. Vtom ho vyrušil zvuk připomínající trhání kůže. Pomyslel si, že je to jen divočák nebo liška, takže nevstal. Jenže po 17. hodině zaslechl venku čenichání. „To mě napružilo. Zvedl jsem hlavu, abych zjistil, co mám u sebe za společníka, a světě div se, vlk!“ popsal senior nečekaný výjev.

Vítr vál podle něj z kopce a vlk ho nezaregistroval. Dalík sáhl do kapsy košile pro mobil a vlka vyfotil, než šelma vyšla z trávy na silnici vedoucí na Cínovec a zmizela z dohledu. Seniora prý nenapadlo točit video. Chování vlka označil za normální, protože na louce hledal potravu a auto, kde člověka nevycítil, nepovažoval za riziko. „Zážitek jsem si přidal do pomyslného archivu nevšedností, které jsem nastřádal během desítek let působení v myslivosti,“ dodal senior pocházející ze zaniklé obce Židovice na Mostecku.

Když na louce nebo v lese stojí auto a nevydává zvuk, zvířata se ho obvykle nebojí. Je to i tím, že v přírodě parkuje řada vozidel, například technika těžící dřevo, a mnozí živočichové si na ně zvykli. Proto také vlk může kolem čenichat, když ho nic neruší. „Je to běžné chování divokých zvířat. Když přijdou k objektu, který je pro ně třeba i nový, prozkoumávají ho a pak pokračují dál,“ sdělil Miroslav Kutal z Ústavu Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, který koordinuje projekt ochrany a monitoringu velkých šelem. Seniora na Cínovci dělilo od vlka osm metrů jen proto, že šelma v tu chvíli nezjistila, že v autě je člověk.

V Krušných horách je podle odborníků několik vlčích teritorií. A právě Cínovec s okolím je oblastí, kde se několik kusů může vyskytnout. Pozorování z auta jsou proto reálná, ale příležitosti je kvůli plachosti zvířat a velkému prostoru málo.

Také houbaři mohou podle Kutala vlka za bílého dne ve vzácných okamžicích zahlédnout, ale je velmi nepravděpodobné, že ho při chůzi ve volné krajině uvidí na kratší vzdálenost. Pokud totiž někdo hledá houby a prolézá křovím, dělá hluk, což vlka na dálku vyplaší. Může se ale stát, že člověk vlka mine, ale nevšimne si ho, protože ležící zvíře bude chodce z blízkého úkrytu chvíli pozorovat.

Lidé však podle Kutala nemusejí mít strach, protože vlk většinou sám rychle uteče. K panice není důvod ani při případném očním kontaktu. Člověk se dokonce může zastavit, vlka z dálky vyfotit či zdokumentovat jeho chování. Pouze kdyby se zvíře začalo přibližovat, tak by to mohlo být podezřelé. Mohlo by to naznačit, že vlk je zvyklý na lidi, není divoký a očekává od člověka potravu. „Pak by to mohlo být i nebezpečné, ale takové situace jsme v Česku zatím nezaznamenali,“ uvedl Kutal.

V Krušných horách působí tři až čtyři smečky vlků, přičemž jedna smečka čítá pět až sedm jedinců. Pohoří je nejrozsáhlejší v ČR, navíc velká část leží na německé straně, kterou smečky přebíhají, takže přesný počet vlků nikdo nezná. Vlci byli v Krušnohoří vyhubeni v 18. století, návrat byl zaznamenán před šesti lety. Podle zákona je vlk chráněným druhem a je kriticky ohrožený.