Inverzní mlha zmizela s deštěm a větrem. Ekologičtí aktivisté přesto varují před přílišným optimismem. Tvrdí, že z dlouhodobého pohledu je prachu dost a smog se může vrátit. Upozorňují, že se zapomíná na vliv dolů.

„Překračování imisních limitů prachu patří mezi nejvážnější problémy spojených s těžbou uhlí, kterými Podkrušnohoří trpí,“ sdělil Jan Rovenský z české kanceláře Greenpeace. Ta ve spolupráci s litvínovským sdružením Kořeny již několik měsíců podniká právní kroky, aby byly severočeské povrchové doly zařazeny mezi takzvané regulované zdroje znečištění, jejichž provoz je možné v případě vzniku smogové situace omezit nebo dokonce zastavit.

„V současnosti tomu tak bohužel není, což považujeme za zcela nepřijatelné. Doly samozřejmě nejsou jediným původcem znečištění, významným zdrojem polétavého prachu jsou i elektrárny, chemička, doprava a domácí kotle na hnědé uhlí. Vliv těžby uhlí je ale prostě neoddiskutovatelný a přitom je jeho regulace nejsnadnější,“ uvedl Rovenský. Připouští však, že když jsou pod sněhem, doly tolik nepráší a jejich odpovědnost za zimní smog je menší.

„Je to logické,“ uvedl Vladimír Budinský, mluvčí Severočeských dolů Chomutov, které těží ve východní části Mostecka. Prašnost šachet snižuje v zimě sníh, déšť i mlha. Těžaři argumentují tím, že smog se vyskytuje téměř výhradně tehdy, kdy je bezvětří. Kvůli němu se škodliviny ve vzduchu nerozptylují a nehybně visí nad severočeskou pánví.

„V takové chvíli vlhkost snižuje výrazně emise prachu z dolů, jehož struktura je hrubozrnná. Navíc bezvětří nedovolí, aby se prach z dolu vůbec dostal ven. Proto zatím logicky nejsme omezováni,“ sdělil Budinský.

Dodal, že hrubozrnný prach se rozptyluje jen při silném větru a jen do malé výšky a vzdálenosti. Upozornil také, že firma dlouhodobě prach v dolech a v okolních obcích sleduje, měří a dělá všechna možná opatření, aby se prašnost snižovala.