„Ivan Váňa byl náš velký kamarád, velice pracovitý, pilný, obětavý, svědomitý člověk. Prošel si na své cestě úskalími, které by jen málokdo překonal,“ sdělila bývalá ředitelka Okresní agrární komory Most Ludmila Holadová, která o úmrtí svého dlouholetého kolegy informovala. Ve smutečním oznámení vzdal Váňovi hold kolektiv jeho spolupracovníků.

„Za celé vedení města bych chtěl vyjádřit rodině a nejbližším přátelům upřímnou soustrast,“ napsal na facebookovém profilu města primátor Mostu Jan Paparega.

Intuitivní a houževnatý inženýr

Inženýr Ivan Váňa byl z rodu sedláků z Pošumaví a Táborska. Od dětství měl vztah k půdě a rostlinám. Jako čtrnáctiletý začal v roce 1955 studovat Střední ovocnicko-vinařskou školu v Mělníku a v rodné Praze pak absolvoval Vysokou školu zemědělskou. Po studiích se s rodinou přestěhoval nejprve pod Říp, kde se zabýval pěstováním chmele, a pak do Mostu, kde místní státní statek rozjížděl v Chrámcích ovocnářství. Tam nastal zlom. Z Váni se stal průkopník v zakládání vinic v průmyslové oblasti.

S kolegy začal 24. dubna 1967 sázet první chrámeckou vinici a od roku 1975 obnovovali vinařskou tradici na okraji nově budovaného Mostu, kde byly vinice doložené už ve 12. století. Vizionář Váňa prosadil, aby vinice vznikaly na výsypkách z hornické činnosti, čímž zrekultivoval a zúrodnil poškozenou krajinu u brány do malebného Českého středohoří.

Ve věku šestasedmdesát let zemřel divadelní a filmový herec Miroslav Středa.
Do hereckého nebe odešel Miroslav Středa. Bylo mu 76 let

S pomocí vědců a experimentů se vinaři také podařilo vyřešit problém s kvalitou vína z hroznů, které poškozovaly škodliviny z průmyslu. Po sametové revoluci Váňa vytvořil privatizací statku soukromé vinařství a začal se starat o 72 ha vinic. Výroba vína tím vstoupila do nové fáze a mohla opět vzniknout i vinice na Hněvíně. „Obnovit mostecké vinařství nebylo jednoduché,“ sdělil loni Deníku Váňa, jehož oblíbenou postavou českých dějin byl Karel IV., také vinař.

Historie vinic v Mostě sahá až do éry Přemyslovců, kdy význam vína rostl. V 15. století bylo v Mostě 500 mužů členy vinařského cechu a vína vyváželi také do Saska. V roce 1654 bylo v Mostě neuvěřitelných 180 hektarů vinic a stála na nich místní ekonomika. Mostecké vinařství se proto obnovilo i po třicetileté válce, ale zaniklo po 1. světové, po které se réva udržela jen v zahrádkách u domů. Pak ale přišel Váňa, který věřil, že vinice na Mostecku budou stále. "Krášlí krajinu a přinášejí užitek,“ říkával Váňa. A měl pravdu.