Před pár měsíci to byl objekt zralý na demolici. Střecha samá díra, uvnitř hotová spoušť v podobě rozkopaných podlah a až neuvěřitelné hromady odpadků nashromážděných bezdomovci, kteří tu čas od času našli útočiště.

Dnes po téhle nedávné a nevábné minulosti není ani památky. Na litvínovském nádraží, v těsné blízkosti vlakové trati, už nestojí rozpadající se a odpuzující stavba. „Čtyři měsíce jsem tu byl každý den. Vypadalo to tady hrozně. Byla to hodně intenzivní práce, ale vyplatilo se," říká Tomáš Urban opřený o bílou fasádu, na které se objevil nápis „Veteráni Litvínov".

Stará auta miluje odmalička. Vlastní desítky malých modelů i čtyři reálné veterány, které brázdily naše silnice před mnoha desítkami let. Navštěvuje srazy po celé České republice. Loni dokonce jeden sám uspořádal na litvínovském náměstí.

V loňském roce přišel zlom. Z jednoho výjezdu za svým koníčkem se vrátil s velkým plánem. „Byl jsem se podívat v Terezíně, kde je velké muzeum veteránů. Tam jsem se definitivně rozhodl, že něco takového, samozřejmě v menší míře, otevřu i tady, což jsem ve skutečnosti chtěl už dávno," vzpomíná Tomáš Urban. Spolu se svými kamarády začal konat.

Fantomasův citroën

Sehnat exponáty nebyl problém. Ten tkvěl v něčem jiném. „Nebylo vůbec jednoduché najít vhodné prostory. V mnoha bychom nedokázali zaplatit nájem. Tenhle objekt nám poskytl pan Radek Zahradník, co má hned tady vedle uskladněný stavební materiál pro svou firmu. Řekl, že když to dáme dohromady, nemusíme platit nájem. Tím nám obrovsky pomohl," pokračuje.

Výsledkem je zázemí spolku Veteráni Litvínov s expozicí o dvaceti automobilech a několika motocyklech. Je rozdělená na dvě části podle původu exponátů – socialistickou a kapitalistickou. „Mnozí tu vzpomínají na své mládí, proto je oblíbenější ta socialistická. Líbí se víc," vypráví. Lidé se mohou přijít podívat vždy o víkendu od 10 do 17 hodin, pokud tedy provozovatelé nejsou někde na srazu.

Cestu si sem našly už stovky návštěvníků. „Řekl bych, že takových šest stovek lidí už se tu bylo podívat. Na otvíračku jich dorazilo 350, což mě hodně překvapilo. Nedávno přijeli manželé až z Plzně," říká Urban. Východní a západní svět v muzeu rozděluje místnost plná malých modelů, vlaječek, odznaků a plakátů.

V expozici nejsou stále stejná auta. Čas od času některé zamíří zpět k majiteli a nahradí ho jiné. Tomáš Urban doufá, že tu jednou alespoň na chvíli zaparkuje i Fantomasův citroën. „To by byla bomba. Sháním ho. Rozhodně to nepovažuji za nereálné. Za nesplnitelný jsem dříve považoval i sen o tomhle všem, který se nakonec přeci jen splnil."

Socialistická část muzea.

Socialistická část muzea. Foto: Deník/Monika Gordíková

Kapitalistická část muzea.

Kapitalistická část muzea. Foto: Deník/Monika Gordíková