Zatímco lidé budou v simulátoru štoly poznávat u funkčních důlních kombajnů práci horníků v podzemí, v zákulisí bude pokračovat příprava projektu, který posune regionální muzejnictví o level výš. Reportér Deníku se vydal zmapovat, jak to tam vypadá a co se bude dít.

Muzeum, kterému mnozí říkají hornický skanzen, se nachází v neobydlené industriální krajině uprostřed okresu Most, takže nečekejte rušné uličky, vydlážděné chodníky a klábosení u kaváren. Na prašné silnici vás obklopí výhledy na komíny, potrubí, průmyslové haly a nenáročné břízy zakrývající kypy.

Tomáš Klus ve Věznici Bělušice.
Tomáš Klus ve vězení. Známý písničkář a herec pobyl ve Věznici Bělušice

Kdo zná verneovky, možná si vzpomene na tajemství ocelového města. I tohle místo pár kilometrů od Mostu a Litvínova má zvláštní kouzlo.

Celý prostor je prosáklý 19. stoletím, modernitou, zánikem i touhou připomínat lidský um. Duch místa tu ztělesňuje stará důlní věž, která se jako maják tyčí nad muzeem. Kdo jde pěšky od chemičky nebo od Kopist, nemůže zabloudit. Navíc na každé křižovatce stojí hunt, důlní vozík se šipkou k muzeu. „Haf!Haf!Vrrr!“ ozývá se u své boudy Bona, fenka černého německého ovčáka. Za bránou je už vidět rozlehlé prostranství s řadou obslužných budov, pod kterými kdysi havíři trávili těžké pracovní směny. Michal Váhal moc době ví, co to obnášelo.

Bývalý horník ze zavřeného hlubinného dolu Centrum je jedním z desítky zaměstnanců muzea. Když bude návštěvníky zasvěcovat do havířiny, dostanou výklad z první ruky, ne od kravaťáka, který se vše nabifloval. Průvodce míří s klíčem k ukázkové štole, na kterou jsou tady všichni hrdi.

Představte si barák s přízemím, které se proměnilo v podzemní tunely s pravými stroji a přístroji dovezenými z uzavřených dolů. V šeru zapnete proud a ono se to hýbe, řve a víří prach. Tamto razí, tamto těží, tady pozor na schody, bacha na hlavu! Cítíte motorový olej, pot z montérek a jeskynní chlad? Ano, máte dojem, že jste horník nebo trpaslík sto metrů pod zemí, a přitom za zdí na dosah ruky zpívá zmoklý kos.

Jezero Most v pondělí 19. února.
Víc místa na deky i skoky do vody. Molo na jezeru Most nabídne i paddleboardy

„V hlubině to vypadalo stejně. Na chlup!“ hlásí kdesi v temnotě průvodce a po pár krocích vyjde na nádvoří muzea zalité denním světlem. „Když si to vezmete, tak pro tu vzpomínku na hlubinné šachty tady na tom severu nic nebylo. Jenže lidi to chtějí vidět, a proto funguje tohle muzeum. A je dobře udělané,“ svěřuje se havíř ve výslužbě, který byl loni v muzeu na brigádě a nakonec zůstal. Líbí se mu prostředí i předávání historického odkazu generacím, které možná už uhlí nikdy neuvidí, natož horníky z hlubiny.

Muzeum přivítá první návštěvníky v pátek 1. března, takže příprava vrcholí. Ředitel muzea Zbyněk Jakš, také bývalý horník z hlubiny, řeší jeden telefon za druhým a za chvíli má další schůzku. „Pravidelně využíváme zimní přestávky k tomu, abychom v muzeu udělali určité údržby, opravy a nebo přichystali něco nového na novou sezonu. Pro letošek trošku upravujeme vnitřek naší štoly. Měla by být víc realistická,“ říká ředitel.

Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu chce v roce 2028 zpřístupnit po rekonstrukci těžní věž a propojit ji s ukázkovou štolou.Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu chce v roce 2028 zpřístupnit po rekonstrukci těžní věž a propojit ji s ukázkovou štolou.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Netají radost nad tím, že v muzeu jsou plně funkční exponáty. „Chceme rozhýbat i to, co se dosud nehýbalo, takže díky chlapům jsme zprovoznili jeden stěnový štít a lidi ve štole uvidí, jak se s tím pracovalo,“ dodává ředitel.
V posledních letech se muzejníci věnovali hlavně vnitřku budov, teď ještě potřebují udělat obal, tedy opravit objekty zvenčí. Chtějí také požádat o dotaci z Evropské unie, aby mohli v blízké budoucnosti připravit a zprovoznit další zajímavé expozice.

Jednou z priorit je projektová dokumentace na ambiciózní záměr za desítky milionů korun. Jedná se o zpřístupnění těžní věže, která se má po stavebních úpravách propojit s budovou odbytu a se současnou interaktivní expozicí. Návštěvník dostane v šatně helmu a lampu, na věži sfárá, projde labyrintem chodeb imitujícím na povrchu hlubinou šachtu, a i když nesestoupí ani metr pod zem, získá na vlastní kůži kompletní představu o dolování. Pokud vše klapne a budou peníze, v roce 2025 by začala úprava a v roce 2028 by se rozšířená expozice slavnostně otevřela.

„Hodně lidí už teď říká, že jsme podle nich top hornickým muzeem v republice,“ konstatuje ředitel. K dobru dává jednu pochvalu, která ho dodnes povzbuzuje. „Jeden pán nám řekl, že ten, kdo navrhoval tohle muzeum, byl génius. Ten pán nás navštívil s dcerou, které po prohlídce ukázkové štoly nedokázal vysvětlit, že nebyla v podzemí. Tak atraktivně a důvěryhodně je naše expozice udělaná,“ říká Zbyněk Jakš. Silný pocit autentického pobytu v hlubině umocnila v roce 2021 otevřená maketa důlního tunelu, ve kterém vozí lidi zachráněná závěsná důlní drážka. Originální havířská lokomotiva s vagóny jezdí na stropní kolejnici dlouhé 300 metrů.

Zdroj: Martin Vokurka

Kdyby se ještě zlepšila dostupnost muzea, mohlo by přicházet víc pěších turistů. Areál, kam nezajíždí veřejná hromadná doprava, je nejlépe dostupný autem či zájezdovým autobusem, případně na kole. Chodec může využít tramvaj nebo vlak, ale musí jít dlouho po silnici průmyslovou oblastí, kde jezdí těžká technika. Muzeum se proto ve spolupráci se svými partnery snaží prosadit vybudování nové železniční zastávky na trati Most – Louka u Litvínova. Koleje jsou blízko, hned za lotem, vedou mezi muzeum a chemičkou, ale vlak zastavuje jen v Kopistech nebo na Minervě.

Možnosti samotného muzea jsou omezené, má statut obecně prospěšné společnosti, která žije z příspěvků od donátorů, měst a těžebních firem, protože vstupné tuto instituci neuživí. Zbývá připomenout, že kdysi bylo v Podkrušnohoří 1 638 hlubinných šachet. Žádná už nefunguje. To podtrhuje význam muzea v Kopistech. Když se mu za pár let podaří zpřístupnit těžní věž, jednu z posledních v severozápadních Čechách, hodnota muzea výrazně vzroste. „Bude to bomba!“ nepochybuje o nové vizi Michal Váhal.

Podkrušnohorské technické muzeum vzniklo z iniciativy členů Spolku severočeských havířů. Sídlí v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III u zaniklé obce Kopisty. Důl byl založen v roce 1881 a provoz ukončil v první polovině 90. let 20. století. Část areálu byla prohlášena za kulturní památku, neboť tvoří ucelený cenný soubor staré industriální architektury a technického zařízení. Pro veřejnost byly první expozice otevřeny v roce 2007. Líčí historii dobývání a zpracování uhlí v centrální části severočeské hnědouhelné pánve a ukazují i zvyky, obyčeje a tradice spojené s hornickým životem a obnovou krajiny narušené důlní činností. Věnují se také těžbě nerostů v Krušných horách.

Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu je známé svou zážitkovou expozicí hlubinné těžby uhlí, kterou ukazuje na povrchu v unikátním simulátoru - v ukázkové štole s funkčními stroji.Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu je známé svou zážitkovou expozicí hlubinné těžby uhlí, kterou ukazuje na povrchu v unikátním simulátoru - v ukázkové štole s funkčními stroji.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Muzeum je otevřeno pro návštěvníky v sezóně od 1. března do 31. října. Návštěvní dny jsou úterý až neděle, vždy od 9 do 15 hodin. V pondělí a ve státní svátky je zavřeno. Prohlídky začínají vždy v celou hodinu, jsou dlouhé 2 až 2,5 hodiny a poslední začíná v 15 hodin. Zájezdy a prohlídky velkých skupin nad 15 osob by se měly předem objednat. Minimální počet na prohlídku jsou dvě platící dospělé osoby. Vstupné je dospělý 220 Kč, dítě (6-18 let) 120 Kč, dítě do 6 let má prohlídku zdarma. Cena zahrnuje i fotografování a prohlídku venkovních expozic. Prohlídka venkovní expozice bez výkladu stojí 50 Kč. Důlní vláček vyjde na 30 Kč za osobu a je nutné se předem objednat (pouze pro skupiny nad 8 osob). Muzeum nepřijímá platební karty.

Lokace muzea: GPS: 50°33'15.929"N, 13°37'21.135"E