Šest míst v Ústeckém kraji, která dříve sloužila k těžbě, se promění v naučné stezky. Ale ne tak ledajaké. Turisty po nich nebudou provázet nudné informační tabule, ale malé zelené cedulky s QR kódy. Ty stačí vyfotit fotoaparátem v mobilním telefonu a na displeji se okamžitě objeví spousta zajímavostí, fotografií, ale i videí a zvuků.

Stezky vzniknou v bývalých těžebnách nerostných surovin. Každá bude mít asi deset zastavení. „Vybírali jsme lokality, které jsou veřejně přístupné. Na jednom stanovišti se lidé dozvědí něco o geologii a těžbě, další budou obsahovat informace o zajímavých, ohrožených i chráněných organismech, rostlinách a společenstvech, která se v místě vyskytují," popisuje koordinátor projektu Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku.

Nejpozději do konce dubna příštího roku by se chytré cedule měly objevit v okolí Hornojiřetínské výsypky u Litvínova, čedičového lomu Radobýl, propadliny Dolu Jan Žižka u Chomutova, odkaliště a úložiště v Hrušovanech, odkaliště po těžbě rud u Krupky, těžebny kaolinu v Buškovicích na Lounsku a Bystřanech na Teplicku.

Stezka v mobilu

Cedulky s QR kódy přečte jakýkoliv mobilní telefon vybavený fotoaparátem. Stačí do něj zdarma stáhnout čtečku. K informacím se turisté dostanou, i když nebudou zrovna připojení na internet.

„Jakmile si turista vyfotí jedno zastavení, odnáší si domů celou stezku. V mobilu se dostane i na další stanoviště, nemusí snímat všechny kódy. Informace nemusí číst hned, ale může si je prohlédnout později třeba s přáteli," vysvětluje projektová manažerka Leona Kupčíková. Virtuální procházku po stezce budou moci lidé podniknout i z domova na portále Dohaje.cz.

Projekt naučných stezek se zaměřuje na tzv. nepřírodní biotopy, tedy území narušená lidskou činností, těžbou a ukládáním odpadů. Nejedná se totiž o mrtvé lokality, jak si mnozí myslí, ale své útočiště na takových místech našla řada ohrožených hub, rostlin i živočichů.

Poprvé v republice

„Při průzkumu jsme na Radobýlu našli například kriticky ohrožený hrachor pačočkový, kozinec bezlodyžný, modřenec tenkokvětý nebo zárazu žlutou. Narazili jsme tady i na jeden z druhů pancířníků, drobných živočichů ze skupiny pavoukovců, který jsme v Česku identifikovali vůbec poprvé," chlubí se Tomáš Gremlica.

„V těžebně kaolinu v Buškovicích jsme zase poprvé na území republiky objevili houbu ryzec vodopásý," dodává Gremlica.
Ústav pro ekopolitiku bude na vzniku stezek spolupracovat s Ústeckým krajem. „Projekt navazuje na dlouhodobou koncepci ochrany přírody Ústeckého kraje, biodiverzita v nepřírodních biotopech je důležitým prvkem této koncepce," uvedla krajská mluvčí Lucie Dosedělová.

Projekt má upozornit na zbytečnost násilných, rozsáhlých a nákladných rekultivací krajiny, jejichž cílem je zahladit stopy po jakékoliv lidské činnosti. Podle Gremlicy by se do bývalých těžebních lokalit mělo zasahovat jen minimálně, spíš by měly být ponechány přirozenému vývoji.

Podobné naučné stezky vzniknou ve 30 lokalitách v 9 krajích České republiky. Ústav pro ekopolitiku na ně získal grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska ve výši 7,3 milionů korun.