Lidé si pytláctví spojují s odlehlým lesem nebo africkou savanou, kde kulky zabijáků nesviští kolem paneláků. Jenže doba se možná mění. Nasvědčuje tomu případ z Mostu, kde se u chodníku uprostřed města svalila na trávník nelegálně smrtelně zraněná samice divokého prasete, kterou někdo tiše zabil jako středověký lovec.

Bylo chladné dubnové odpoledne, když jedna žena spatřila vedle paneláků v ulici Moskevská velmi smutný výjev. Na okraji parku Šibeník se svíjela bolestí bachyně zraněná šípem. Všímavá žena informovala strážníky a ti lesního hospodáře. Záchrana ale nebyla možná. Samice po pár minutách trápení vážnému zranění podlehla.

„Přijali jsme oznámení, že v ulici Moskevská leží zraněná bachyně, která měla v trupu zapíchnutý šíp. Vyhodnotili jsme, že je to z kuše a kontaktovali zástupce lesní správy, který nám potvrdil, že odlov v této lokalitě nebyl povolen. Proto jsme nabyli podezření, že někdo vzal zákon do svých rukou a kontaktovali jsme Policii ČR, která si případ přebrala,“ sdělil Deníku ředitel Městské policie v Mostě Jaroslav Hrvol. Podle strážníků je pravděpodobné, že někdo bachyni střelil přímo v parku, odkud samice z posledních sil doběhla na ulici, kde se bez selat svalila u zídky poblíž autobusové zastávky a naposledy vydechla.

„V souvislosti s bachyní zastřelenou šípem jsme zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu pytláctví. Toho se měl dopustit dosud neustanovený pachatel, po kterém stále pátráme,“ řekl Deníku mluvčí mostecké Policie ČR Václav Krieger. Podle policistů se jedná o ojedinělý případ.

Zatím není znám motiv střelby. Vedení radnice nevylučuje, že šlo o reakci na pronikání přemnožených divočáků do města, což u části obyvatel snižuje pocit bezpečí. Primátor Marek Hrvol na událost upozornil 27. dubna mostecké zastupitelstvo, kde diskuzi o prasatech otevřel zastupitel a lékař Roman Houska. Primátor zabití bachyně šípem odsoudil jako nehumánní a kriminální čin, který se nesmí opakovat. Město chystá další opatření, aby se situace uklidnila a aby někteří horliví lidé ze sídlišť nezačali likvidovat přemnožená zvířata nelegálně místo myslivců s oprávněním pro lov.

„Divoká prasata jsou ve městě velké téma, které rozhodně nebagatelizuji. Dostávám spousty dotazů, co s tím budeme dělat. Je ale důležité říct, že v zastavěném území se střílet nedá,“ upozornil primátor. Podle něj by mimo jiné pomohlo, kdyby lidé tolik nepodléhali zprávám na sociálních sítích, kde se výskyt prasat a hrozeb zveličuje. „Kdokoliv potká prasata, natáčí je a dává na sociální sítě, což vyvolává dojem, že začíná být víc prasat než obyvatel,“ glosoval primátor své dojmy ze zpráv a komentářů na Facebooku.

„Furt se říká, jak jsou divočáci přemnožení. Tak proč je neodstřelí? Vždyť jdou čím dál blíž. Na co se čeká?“ napsala například Romana. „Procházel jsem od nich asi pět metrů. Jsou úplně krotcí,“ namítl Štefan. „Až se stane průser a někoho napadnou, tak se to začne řešit,“ poznamenal diskutující se jménem Atanas.

Lidi stále volají strážníkům

Ředitel městské policie potvrdil, že strážníci řeší denně několik oznámení na divoká prasata a často za nimi vyjíždějí. „Lidi nám kvůli prasatům volají každý den. Buď z nich mají strach nebo nás upozorňují na bachyně se selaty přecházející silnice, kde řidiči zastavují a kde pak pomáháme s dopravou. Snažíme se prasata zahnat do lesů nebo do neobydlených míst a kontaktujeme myslivce. Těch případů je celá řada, řešíme je neustále a není to vůbec snadné,“ sdělil ředitel.

Městská policie dosud nezaznamenala žádný případ napadení člověka prasetem, pouze oznámení o situacích, kdy se lidé cítili zvířaty obtěžováni. Strážník ve službě může v krajní nouzi zastoupit myslivce a má pravomoc zasáhnout, kdyby divočák někoho přímo ohrožoval. Problém je, že strážníci mají pistole malé ráže, takže prvním výstřelem nemusí útočící zvíře zastavit. Z policejní praxe ve světě jsou prý známy případy, kdy strážník vystřílel celý zásobník a prase stále běželo.

Odměny za odlov pro myslivce

Vedení Mostu hodlá víc podpořit tradiční legální odlov mimo město, aby prasata nechodila do ulic a parků mezi paneláky. Primátor na květnové schůzi městské rady navrhne, aby radnice myslivcům vyplácela odměna v řádu stovek korun za každého uloveného divočáka. Kdyby myslivec s povolenkou v dané honitbě ulovil v červnu například deset kusů, město mu dá pět tisíc či šest tisíc korun podle toho, zda základní sazba bude 500 či 600 korun za kus. Tento návrh se inspiruje Karlovarským krajem, kde toto opatření už zavedli.

„Máme informaci od mysliveckých sdružení, že by to byla veliká motivace,“ uvedl primátor. Podle něj není moc dalších opatření, které je město schopno pro omezení populace divokých prasat realizovat. V úvahu ještě přichází rozšíření kapacity odchytových klecí. Radnice jedná o možnosti umístění velké odchytové klece pro víc než deset divočáků uprostřed lesoparku Hrabák. To však naráží na lidský problém, protože zvíře, které vleze do klece, je třeba zabít. „Málokterý myslivec chce ke kleci přijít a to nebohé zvíře tam střelit,“ upozornil primátor. I proto je pro radnici nejlepším řešením podpora klasického lovu v přirozeném prostředí s pomocí finanční odměny. „Těch možností, jak prasata řešit, moc nemáme, ale finanční motivace by mohla zabrat. Za mě je to velmi dobrý nápad,“ sdělil zastupitel Houska.

Jenže do hry vstupují další okolnosti. Ředitel městské policie apeluje na obyvatele, aby divoká zvířata ve městě nekrmili. Strážníci totiž zaregistrovali případ, kdy v Sedmistovkách někdo házel z balkonu rohlíky, které pak lákají divočáky. Podle strážníků prasatům zřejmě dopřává víc lidí na různých místech, kde milovníci přírody se stády soucítí. „Pak se ale nemůžeme divit, že nám prasata utíkají do sídlišť a máme s nimi problémy,“ řekl šéf strážníků.

Proti přikrmování ve městě je i myslivec a ředitel Správy městských lesů Most Miroslav Adam. „Prase si raději přijde pro rohlík, než aby v lese hrabalo žížalu nebo bukvici,“ uvedl. Laici se podle něj v problematice nevyznají a z neznalosti často šíří na sociálních sítích mylné informace. Podle Adama není vůbec snadné prase mimo městskou zástavbu zastřelit. Myslivec musí jet do honitby i několikrát a tráví tam dlouhé večery. „Není to tak, že pokaždé uloví jeden kus, ale sedí v lese i tři čtyři večery, kdy tam tráví čas do půlnoci, než se mu povede nějaký kus ulovit. Opravdu to není jednoduché,“ sdělil Adam.

Na jaře obavy některých Mostečanů z černé zvěře vzrostly, protože bachyně vrhly selata blíž k městské zástavbě. Zvířecí matky své potomky chrání, což podle Adama může v lidech vyvolat dojem náhlého střetu. Pocit nebezpečí na obou stranách pak zhoršují volně pobíhající psi, kteří nutí bachyně k větší ostražitosti a obraně.

Odměnu za odlov, kterou bude projednávat městská rada, označil Adam za motivující a myslivce by mohla povzbudit. „Ti chlapi se k tomu staví čelem, ale za sebe říkám, není to jednoduché, protože do lesa chodí ve svém osobním volnu a na úkor rodiny,“ dodal myslivec.

Radniční odbor životního prostředí a mimořádných událostí nemůže myslivce k lovu nutit. „Když nemají chuť, tak prostě nestřílejí,“ řekl vedoucí odboru Vladimír Pátek. Přesto za letošní leden, únor a březen v lokalitách Ressl, Vtelno a Lišnice myslivci ulovili 137 prasat, což podle Pátka není málo.

Město očekává, že po schválení odměn počty odstřelených kusů vzrostou. Pomoci má i brzké ukončení legislativního procesu, který doprovází změnu nájemců některých místních honiteb.

„Děláme všechna opatření, která jsme schopni dělat, a jsme v úzkém spojení s mysliveckými sdruženími. Je to boj s přírodou a není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá,“ konstatoval primátor. Podle něj je radnice otevřena diskuzi a od každého, kdo přinese nějaké opatření, které by situaci zlepšilo, si samospráva nechá poradit.

„Chápu, že občané vnímají divoká prasata jako nebezpečí, byť ta zvěř je plachá. Jedna paní mi dokonce psala, že kvůli prasatům nechce dávat dítě do školy. Podle mě ale není potřeba se takto obávat, protože je nepravděpodobné, aby divočák jen tak napadl školáka ve městě cestou do školy,“ dodal primátor.

Odstřely:
Radnice v Mostě v březnu oznámila, že přemnožená divoká prasata častěji, ale nepravidelně a v různých intervalech, zacházejí do okrajových částí města i do centra.
Samotný lov v zastavěných částech města není možný, protože by mohlo dojít k ohrožení zdraví a života občanů. Úsilí soustředí myslivci do příměstských oblastí a nejvíce navštěvovaných lokalit: Ressl, lesopark Hrabák, okolí městského hřbitova, Matylda, Souš, Široký vrch, Hořanská cesta, autodrom, tenisové kurty a další.
V honitbě Ressl bylo odloveno od dubna 2022 do března 2023 125 kusů černé zvěře a v honitbě Vtelno 90 kusů černé zvěře.