„Druhá socha ještě není hotova. Musím udělat ruce a dokončit hlavu,“ řekl sochař Jakub Flejšar, který si potrhal vazy v kotníku a nemůže po uměleckém objektu lézt jako při vytváření první sochy. „Takže mám teď pauzičku,“ dodal Flejšar.

V ideálním případě by chtěl sochu dodělat ještě letos, dokud není velká zima, ale spíše to vidí na příští rok. Podle něj se jedná o zdlouhavý proces, který zahrnuje i jeřábnické práce nebo lakování, které může trvat několik týdnů.

Most-tyčák 2 se bude od sedící „jedničky“ lišit znázorněním pohybu. „Bude vypadat, jako by se ten, co už u Centralu sedí, postavil a postupně se vydával směrem na nákupy. Ale bude to spíš jeho dítě, protože je čtyřmetrový a ne osmimetrový,“ uvedl autor, který kromě vytváření velkých figur proslul jako trenér olympijské vítězky ve snowboardcrossu Evy Adamczykové (Samkové). Druhou sochu na zakázku pro Central dělá opět ze stavebního železa roxor ve tvaru krychlí červené barvy. „Musí to hrát společně. Když děláte sochy, které jsou poblíž sebe, tak je nemůžete udělat úplně jiné. To by se tlouklo,“ vysvětlil sochař, jehož koncept měl u investora pozitivní odezvu.

Most-tyčák u Centralu

První mosteckou sochu od Flejšara slavnostně odhalili u Centralu v polovině letošního července. Výtvarná dominanta na kavárenské terase mezi třídou Budovatelů a ulicí Radniční na sociálních sítích vyvolala rozporuplné reakce. Část veřejnosti ocenila zkrášlení centra města, kritičtější část v soše žádné umění nespatřila. Flejšar tehdy reagoval, že každé umění vyvolá různé emoce a konstruktivní kritické názory bývají přínosem, protože odhalují jiný úhel pohledu. Sochař dává všemu čas.

Dalším nezvyklým objektem, který se nedávno objevil ve veřejném prostoru, je artefakt z druhé poloviny 20. století. Jedná se o speciální kolejovou konstrukci, po které se před 48 lety unikátně přesunul děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Technickou raritu darovala městu skupina Sev.en Česká energie, která v okolí Mostu těží uhlí v lomech ČSA a Vršany. Fragment kolejové konstrukce je umístěn na návrší nedaleko jezera Most, kde předtím vznikla alej na původním půdorysu kostela. Koleje vložené po terénní úpravě mezi alej a kostel naznačují směr, kterým byl chrám přesunut. „Shodou okolností se jedná o stejnou část kolejového lože, která je zřetelně vidět na dobových fotografiích,“ sdělil generální ředitel těžebních společností Petr Lenc.

V obchodním domě Central v Mostě bude KFC.
V Mostě se otevřou další restaurace. Patří k nim nové KFC nebo running sushi

Práce na instalaci konstrukce probíhaly už v srpnu tak, aby byla na novém místě v září, v době výročí zahájení přesunu kostela, který je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Poblíž vystaveného torza kolejí je informační panel Cesta kostela, který prostřednictvím fotek a textu přibližuje návštěvníkům stěhování významné historické památky.

Transfer trval od 30. září do 27. října 1975. Gotickou stavbu vážící 12 tisíc tun museli technici zpevnit ocelovou konstrukcí a pomocí 53 speciálních vozíků posunovat na čtyřech kolejích. Náklad zezadu tlačily a zepředu brzdily hydraulické válce a vodováhy a elektronická čidla sledovaly během přesunu všechny pohyby a odchylky. Kostel nakonec urazil trasu dlouhou přes 841 metrů průměrnou rychlostí zhruba dva centimetry za minutu a dosedl na nové základy poblíž barokního špitálu, kde stojí dodnes. Opětovného otevření se kostel dočkal před 35 lety, 4. listopadu 1988, ale restaurátorské práce v interiéru tehdy ještě pokračovaly. Kostel byl znovu vysvěcen v roce 1993. Nyní jsou jeho prohlídkové okruhy zavřené a veřejnosti se opět otevřou na jaře.