Místa, která Mostečan Šebestian Šulc navštívil, snad nejde ani spočítat. Člen Klubu českých turistů společně s partou stejně nadšených lidí cestuje po nejrůznějších kontinentech. O svých toulkách pak vypráví na besedách. „Ani letos nezůstane moje cestovatelská duše sedět doma,“ usmívá se 79letý cestovatel.

Máte za sebou návštěvu nespočtu destinací. Odkud jste si přivezl nejzajímavější zážitky?
To není jednoduchá otázka pro cestovatele. Mám totiž zajímavé zážitky ze všech míst, která jsem navštívil. Většinou se i v dalekých zemích cítím záhy jako doma. Tedy mimo Island, tam prosím ne. Asi je to také tím, že předem se vším souhlasím. Nevezu si s sebou naše měřítka. A pokud se jedná o oblasti se zcela jinou kulturou, tradicí a také o jiné bohy, je podle mě na místě se učit. Cestování beru jako další stupeň vzdělání.

Kde jste se tedy cítil nejlépe?
Byl to například pod stanem poznaný Izrael od Golanských výšin až po Ejlat k Rudému moři. Nebo také se stanem za polárním kruhem na poloostrově Kola v zimním období. Mimochodem za přednášku o Kole jsem pak obdržel diplom od Miroslava Zikmunda. Byla to suverénně nejtěžší zkouška mé odolnosti získané při dvanáctileté sérii zimních přechodů. Pak třeba 38 zcela geomorfologicky oddělených pohoří v bratrském Slovensku. Nepálský Himálaj, Patagonie, stanování v Grónsku, šest výprav do vysokohorského pásma ŤanŠan, Altaj, Sibiř, Kamčatka, Aljaška, Oregon, Britská Kolumbie, východní Turecko, Laponsko… Každá výprava a posléze i zájezd byly vždy plné zážitků a setkání s lidmi. Vystoupal jsem z polopouště Altiplano na ledovcový kužel sopky Sajama ve výšce 6400 metrů nad mořem. Mám za sebou také výstup do masivu Aconcacgui. A mohl bych takhle pokračovat dál, o horách Torres de Paine, o Ohňové zemi v Patagonii…

Kde jste byl naposledy?
Naposledy to byla cesta do Laponska, na Altaj a do Polska.

Na univerzitě třetího věku přednášíte o místech, kam se běžný turista nedostane. Jak vás tato činnost uspokojuje?
Baví mě dělit se o své většinou jedinečné zážitky. Navíc, a to je důležité, ohlasy účastníků besed ukazují, že moje vyprávění o poznávání cizích krajů a cestování baví a zajímá také lidi.

Kam se chystáte nyní?
Letos mám ještě zajištěno Bodamské jezero. Pojedeme se poklonit Janu Husovi a Jeronýmu Pražskému. Loni jsme cestovali za Karlem Havlíčkem Borovským do Bresanone. V srpnu se těším na Bělověžský prales, po návratu mě čeká vyprávění na téma Říše Inků.