Současný vzhled Voigtových sadů má počátek v roce 1972 kdy se rozhodlo, že bude  prostor za kostelem, tehdy hustě zarostlý ovocnými stromy, přeměněn v park s okrasnými keři. Předtím, v letech 1964 – 65, dochází k rozšiřování Smetanovy ulice a tím ubrání části plochy. Stará opěrná zeď, která areál lemovala z východní strany, byla zbořena a upravené svahy byly osázeny květinami a keříky. Při těchto zemních pracech se narazilo na nepatrné zbytky zdiva starého kostela a rovněž byl odstraněn litinový křížek na kamenném podstavci, jenž byl součástí starého hřbitova.
Na místě dnešních Voigtových sadů se dříve nacházela tzv. farská zahrada, v níž se nacházelo několik objektů, které postupem času zanikly.

Farní škola

Stávala za současnou farou při dnešní Smetanově ulici a nesla č. p. 160. Byla to vůbec první škola v Horním Litvínově a svého času sem docházel i litvínovský rodák Mikuláš Adaukt Voigt. Škola existovala od 80. let 17. století do doby, než byla ve městě v roce 1877 zřízena škola nová.  Patrová budova zrušené školy pak sloužila převážně jako obytné stavení a v roce 1954 byla zbourána.

Starý farní kostel

Jeho trosky jsou patrné ještě na plánu Horního Litvínova z roku 1727, ale byl zničen již v průběhu Třicetileté války. Bezpečně je existence kostela doložena písemným pramenem k roku 1352. Z tohoto kostela pochází také několik náhrobních kamenů pánů z Jáhnu, které jsou nyní uloženy na zámku.

Starý hřbitov

Za farou a školou v místech starého kostela se rozprostíral starý hřbitov. Za hřbitovní zdí stál také domek hrobníka č. p. 153, postavený v roce 1730. Na tomto hřbitově se pohřbívalo do r. 1823, kdy dal František Adam z Valdštejna zřídit hřbitov nový.

Původní fara

Než byla postavena současná farní budova č. p. 38,  kolem roku 1735 existovala již fara původně situovaná v blízkosti školy, blíže hřbitovu a původnímu kostelu. Ta byla později přestavěna a využívána jako farní hospodářská budova. Likvidace objektu proběhla ve 40. letech 20. století.

Hřbitovní rybník a kaštanová zahrada

Rybník je doložen, a povaha terénu tomu dodnes dosvědčuje, v severní části areálu pod zahradní uličkou. Po jeho vysušení,  zřejmě na počátku 19. století, zde vznikla zahrada ovocných stromů. V místech, kde byly ve druhé polovině 19. století stavěny domy uzavírající Mírové náměstí, se rozprostírala alej jedlých kaštanů tzv. kaštanová zahrada.

Dolování

Je doloženo roku 1831 v místech poblíž hřbitova, za kostelem. V důsledku dolování se v roce 1960 byly zaznamenány propady půdy na dvorech domů ve Smetanově ulici. Následnou sondáží provedenou v místech bývalého hřbitova bylo nalezeno množství kostí a lebek.

PAVEL AULICKÝ