Mezi Mostečany nepanuje shoda, jestli je situace v ulici M. G. Dobnera lepší, nebo ne. Město loni začalo čtyři věžáky víc řešit. Nová opatření měla v lidech vzbudit naději, že ze špatné adresy lze postupně udělat opět dobrou. Přestože negativních hodnocení je stále dost, objevují se pozitivní postoje. Deník je zaznamenal během rozhovorů s místními obyvateli. Pozoruhodné je, že i když žijí ve stejné ulici, ve stejném domě či dokonce ve stejném patře, jejich názory na okolí mohou být extrémně odlišné, jako by každý žil na jiné planetě.

Dobnerovka
je lidové označení ulice M. G. Dobnera a používá se pro čtyři výškové panelové domy. Je v nich 312 bytů. Kdysi patřily městu, pak jeho společnosti Mostecká bytová. Před deseti lety radnice nechala převést byty na nájemníky, kteří vytvořili SVJ. S byty se pak začalo obchodovat.

„Tady se toho hodně zlepšilo, je tu pořádek a je tu hezky. V baráku máme opravdu klid, musím zaklepat,“ svěřila se 78letá Anna, která v Dobnerovce bydlela i za totality. Ani prodej bytů za bývalé městské vlády a následná masivní výměna obyvatel s ní nezamávaly. „Žádný problém jsem neměla. Jsem úplně spokojená a nikam jinam se stěhovat nechci. Oni si myslí, že když tu bydlí pár cikánů, že tu bude jenom bordel, ale oni jsou kolikrát slušnější než ti bílí,“ dodala.

Podobně smýšlí i 54letá Marie. „Vídám maminky, jak po dětech venku uklízejí a upozorňují je, že se to nedělá. Uvnitř domu je klid, i když někdy se stane, že je rušno. Vždyť jsme věžák s velkým počtem bytů!“ vysvětlila žena, která v Dobnerovce žije tři roky. „Stačí jeden člověk, co dělá bordel, a už se rozhlašuje, že je tu bordel všude,“ upozornila Marie a pochválila domovníka z bloku 385. „Okamžitě reaguje, když je tu nějaký problém, a vyřeší to. Je fantastický a já osobně jsem s ním spokojena,“ sdělila. Podle ní situaci komplikují některé realitní kanceláře, kterým je jedno, koho do domu nastěhují. Zaznamenala ale snahu města problém řešit. „Před rokem jsme dostali upozornění, že když tu někdo bude dělat opakovaně nepořádek a bude za ním často jezdit policie, tak ty lidi vystěhují pryč. Myslím si, že to tu vzali na vědomí,“ řekla Marie. Zlepšovat občanské soužití podle ní pomůže tolerance v kombinaci s důsledným vymáháním práva na klidný život. „Podívejte, ten pes je na vodítku a má náhubek. Nemáme problém,“ pochválila romskou sousedku, která vstoupila do domu se zabezpečeným psem. Muž za ní souhlasil s názorem, že situace není tak zlá, jak se v Mostě říká.

„Zlepšení? Tady? To si děláte srandu! Tady se nic nezměnilo,“ rozhorlil se další starousedlík. „Oteplilo se a před baráky je tma. Co mám na to říct? Je tady migrace jako kráva, pořád se sem stěhuje někdo nový. Tahají sem štěnice, šváby, v barácích dělají bordel a ničí majetek. Co o nich chcete krásnýho psát?“ dodal. Podle něj je jediným řešením výkup bytů městem nebo jeho společností, což by zajistilo kontrolu nad složením obyvatel. „Realitkám je to fuk, těm jde jenom o prachy,“ podotkl. Problém vidí v tom, že ubývá vlastníků, kteří ve svých bytech žijí, a přibývá cizích lidí v pronajatých bytech, ke kterým nemají vztah. „Bordel dělají nejen v noci, ale i přes den. Hádají se, stěhují nábytek, štěkají na sebe na chodbě, chodí zfetovaní a hážou na zem odpadky. Nejsou prostě sociálně vychovaní,“ uzavřel své hodnocení starousedlík.

Žádné velké změny nezaznamenala ani Deníkem oslovená skupinka žen. „Já si ničeho nevšimla. Hodně času trávím na zahradě, ale manžel, který zůstává doma, říká, že je to tu hrozné. Teď ještě venku tolik nevysedávají, ale přes léto jich bývá třicet, padesát,“ řekla jedna ze seniorek. „Je to tu horší a v létě bude ještě hůř,“ sdělila o dům dál žena ve středním věku, která bydlí v Dobnerovce 25 let. Hlasitá hudba a drzí nájemníci vadí její sousedce. „Možná je to tu o špetku lepší, ale problémy jsou stále velké,“ uvedla žena s více než 50letou místní zkušeností. Zazněl i názor, že Dobnerovka je už horší než Stovka.

Důležitý je i pohled nestranného pozorovatele. Pečovatelka Alena Bartošová byla v minulých dnech v Dobnerovce služebně poprvé. Než vyrazila za nemocnou klientkou, kamarádky ji varovaly, že jde do zóny se špatnou pověstí. „Nestrašte mě,“ řekla jim. Nejprve nemohla byt najít, do věžáku se přes zvonek nedostala a musela čekat, až někdo vyjde ven, aby proklouzla dovnitř. Zjistila, že v potemnělém domě bez chodbových oken je špatná orientace. Narkomany ani stříkačky neviděla, ale všimla si špíny a zápachu. „Dobrý pocit jsem z toho neměla, ale celkový dojem není úplně hrozný,“ svěřila se. Podle ní se pověst ghetta zřejmě přeceňuje a realita může být o něco příznivější. „Možná by se tomu město mělo víc věnovat,“ poznamenala.

Na popud města a jeho partnerů se od roku 2020 řada nájemníků označených za problémové odstěhovala a někteří nezaměstnaní přijali nabídnutou práci. Zprávu o tom, že situace se začala zklidňovat, předložil před čtvrt rokem zastupitelstvu jeho zvláštní výbor, který řeší sociálně vyloučené lokality. Podle radního Jiřího Nedvěda, jenž tomuto výboru předsedá, bylo vykročení úspěšné. „Nyní je velmi důležité změnit vnímání Dobnerovky jako sociálně vyloučené lokality, abychom byli schopni získat slušné nájemníky,“ uvedl před časem.

Hlasy, že město zvolilo správný postup, budou asi zaznívat stále častěji. Potíž je v tom, že volný trh s byty nelze direktivně ovládnout. Ne všichni vlastníci pronajímaných bytů se k tlaku, aby ubytovávali jen prověřené lidi, staví kladně. „Chce to ještě čas. Bude to běh na dlouhou trať,“ řekl místopředseda společenství vlastníků bytů Petr Helc. Snahy radnice hodnotí pozitivně a podle něj navzdory řadě překážek dochází k viditelné změně k lepšímu. Za klíčové považuje, aby úřady dále jednaly přímo s majiteli bytů.

Důležité pro budoucí vývoj může být i to, co si myslí o Dobnerovce děti, jejichž chování ovlivňuje místní nálady. „Bydlíme tu čtyři roky a je nám tu dobře,“ řekl Deníku školák, které jezdí u věžáků na koloběžce. Kdyby ale záleželo na něm, zvolil by jiný život. „Bylo by lepší odejít z města úplně pryč. Já bych chtěl bydlet na vesnici,“ řekl při odpočinku na lavičce, kde ho pohladila seniorka, jeho sousedka. „Je to polocikáně, hodný kluk a ze slušné rodiny,“ pronesla s očividnou radostí, že má v domě někoho, kdo nevyhovuje nálepce ghetta.

Eliminační výbor
Výbor pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů vznikl v září 2019 jako zvláštní orgán městského zastupitelstva. Výbor ve spolupráci s úřady, správci bytů a neziskovým sektorem prosadil projekt „Pod ochranou města“, tvoří ho i sedm opatření pro Dobnerovku. Patři k nim například úhrada nákladů na bydlení ze sociálních dávek dlužníků přímo na účet SVJ, mapování obyvatel, hledání zaměstnání pro vybrané obyvatele či součinnost s majiteli při pronajímání jejich bytů bezproblémovým osobám. Dalším krokem je zavést dotované nájemné, které by motivovalo k nastěhování lidi s vlastními příjmy, a udělat z Dobnerovky dobrou adresu.