Loni tu zmizel poslední ze čtyř zdevastovaných paneláků, které radnice za celkem 1,5 milionu korun koupila a zbourala, aby neopravitelná torza domů nehyzdila Janov a nebyla bezpečnostním a požárním rizikem. Po stovkách bytů zůstala jen tráva, oživená sem tam řadou vysázených stromů, lavičkami či hromadou hlíny zpevněnou kládami, která budí zdání záhonu.

„V bourání prázdných paneláků by se mělo pokračovat,“ říká do kabátu zachumlaná 59letá Jaroslava a z úst jí do modrého nebe stoupá vydechovaná pára. Je jasno a Janov je od úpatí Krušných hor vidět i s nedalekými komíny chemičky jako na dlani. Cizinec to nepozná, ale kdo tu bydlí desítky let jako paní Jaroslava, vnímá moc dobře víc volného pouličního prostoru.

Opuštěný panelák v Janově, který se zatím bourat nebude. Je soukromý a patří mnoha vlastníkům.
VIDEO, FOTO: Takto vypadá "děravý" panelák v Janově, v kontrastu s jiným místem

Přesto je znát stesk po starých časech. „Je to škoda. Tady bylo dřív pěkné bydlení,“ povzdechne si starousedlice, když zamíří k palouku, kde ještě loni stál šestivchodový dům. Žena se svěřuje, že by se z Janova nejraději odstěhovala, ale manžel, který se na sociálně vyloučeném sídlišti stále cítí doma, jinam nechce.

„Tady je to ale o nervy. Když je teplo, při vaření si nemůžete otevřít okno, protože venku je hluk od rána do večera. Když někoho napomenu, manžel se bojí, že nám někdo zničí auto,“ svěří se Janovanka, která bydlí v udržovaném činžáku vedle jednoho problematického paneláku. Říká mu „katastrofickej“, protože starousedlíci se z něj raději vystěhovali a nové nájemníky prý soukromý vlastník nezvládá.

Podle odborníků je největším problémem sídliště Janov takzvaný obchod s chudobou. „Dochází zde k častým změnám majitelů i nájemníků bytů, vlastnická struktura bytů je velice komplikovaná. Tito majitelé neplatí do fondů oprav společenství vlastníků jednotek, což následně vede k jejich zadlužení, faktické likvidaci a vylidnění domu,“ sdělil Petr Syruček z Agentury pro sociální začleňování. S obchodem s chudobou souvisí špatný technický stav domů a vysoká míra migrace jejich obyvatel, která významně znesnadňuje sociální práci nebo vzdělávání dětí.

I toto je život v Janově:
Výbuch plynu v bytě

Zdroj: DENÍK/Monika Gordíková

Pro budoucnost Janova je proto podle Syručka zásadní aktivní řešení problémů spojených s obchodem s chudobou. „Agentura spolu s městem tvoří systém, který díky zapojení institucí zodpovědných za technicko-stavební stav domů vytvoří efektivní tlak na majitele, aby zlepšili stav domů a chovali se ke svému majetku zodpovědně,“ dodal.

Agentura také dlouhodobě spolupracuje na podpoře kapacit sociálních a dalších služeb zaměřených na pomoc obyvatelům sídliště. „Důležitý je rozvoj komunitní práce a systémů prevence kriminality na sídlišti,“ upozornil Syruček.

Další demolice paneláků město letos nechystá. Už mu totiž žádné nepatří. Kromě většího tlaku na soukromé majitele domů se hodlá radnice soustředit na jiné projekty. Po loňském zbourání vybydleného panelového domu v ulici Jiřetínská za 9,1 milionu korun a po opravě střech na budovách základní školy začne letos v lednu město v Janově rekonstrukci veřejného osvětlení, která se týká šestnácti ulic. Deníku to sdělil mluvčí radnice Petr Lenc. A to není vše.

Část sídliště Janov, kde jsou opuštěné paneláky.
Další demolice paneláků v Janově jsou v nedohlednu. Město žádá stát o pomoc

V základní a mateřské škole se připravuje rekonstrukce střech na dalších dvou pavilonech a v plánu je posílení připojení počítačové sítě pro potřeby výuky. Dojde však i na cesty mezi domy. „Na základě podnětů místních obyvatel v rámci loňského podzimního průzkumu stavu místních komunikací se po místním šetření, plánovaném na jarní měsíce, bude rozhodovat o opravách některých janovských silnic a chodníků,“ sdělil Lenc.

Nové aktivity chystá také neziskový sektor. Janovan Petr Globočník ze spolku My Litvínov chce se svými kolegy a dalšími patrioty víc vtáhnout obyvatele sídliště do vylepšování jejich blízkého okolí. Chystá se proto lokální komunitní participace, při které se mají začít zvelebovat svépomocí některá místa v Janově. Spolek dává dohromady expertní skupinu architektů, kteří budou v polovině února jednat v sousedském domě Libuše o dalším postupu.

Chceme debatovat o tom, co se má změnit

Setkání s prohlídkou ulic by se měli zúčastnit i zástupci města a kraje. Cílem je vytipování menších zón a jednoho či dvou sousedních paneláků, jejichž obyvatelé se do záměru zasvětí. „Chceme s nimi debatovat o tom, co oni by v tom konkrétním místě chtěli zlepšit. Proto je důležitá příprava s architekty, aby vše do sebe zapadalo a dávalo smysl jako celek,“ uvedl Globočník, který je opozičním zastupitelem. Nová občanská iniciativa odpovídá duchu takzvaného taktického (dočasného) urbanismus, kdy dílčí část zanedbaného městského prostředí se mění za málo peněz s pomocí dobrovolníků a kutilů nejprve krátkodobě „zdola nahoru“, čímž se posílí sousedské vztahy a zároveň vznikne tlak na veřejné instituce i soukromou sféru, aby do lokality víc investovaly a pro místní komunity zajistily rozsáhlejší a trvalé úpravy prostředí.

„Jde nám o to, aby se některé podněty lidí zhmotnily a v Janově nastalo trvalé vylepšování veřejného prostoru. Nyní se snažíme poskytnout návod, jakým směrem se k této proměně vydat,“ dodal Globočník. Spolek s Libuší, který věří v další grantovou podporu, připravuje i společenské akce v Janově, například v únoru besedu s investigativním fotografem Davidem Těšínským a v červnu Ghettofest.

Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Aby Janov začal znovu prosperovat a opět se v něm dobře žilo, je v zájmu celého Litvínova, kterému v posledním desetiletí výrazně ubylo obyvatel. Jednou z rozvojových priorit je nabídka atraktivního bydlení, aby si město udrželo ekonomicky aktivní populaci a přitáhlo perspektivní mladé rodiny. Proto radnice usiluje o dotaci na územní studii, která navrhne výstavbu nové osady s rodinnými domy a potřebným občanským vybavením na rozlehlé volné ploše mezi Janovem a Novým Zálužím.

Podle místostarosty Litvínova Karla Rosenbauma bude studie klíčovým krokem k udržitelnému rozvoji jihozápadního okraje města. „Budoucí rezidenční charakter této lokality spolu s občanskou vybaveností nepochybně přispěje k dalšímu celkovému růstu a atraktivitě Litvínova,“ uvedl místostarosta. O dotaci stát rozhodne po 30. červnu. Víc informací o budoucí podobě území chce město poskytovat místním obyvatelům během zpracování studie. V plánu jsou i veřejné prezentace a konzultace, aby lidé z okolí mohli ovlivnit vznik nové obytné zóny nedaleko Janova.

Vzestup a úpadek Janova
Sídliště Janov v Litvínově, situace v úterý 9. ledna. Tady stál opuštěný panelák.Sídliště Janov v Litvínově, situace v úterý 9. ledna. Tady stál opuštěný panelák.Zdroj: Deník/Martin VokurkaJanov byl kdysi samostatnou a bohatou vesnicí u Litvínova. V 19. století byla obec známá například ovocnými sady a zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů, k nimž zajížděla tramvaj, vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století velké panelové sídliště, kam se stěhovali i lidé z obcí likvidovaných kvůli těžbě uhlí. Počet evidovaných obyvatel po vzniku sociálních problémů začal klesat. V Janově nyní žije několik tisíc obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Struktura vlastnictví domů zůstává po privatizaci složitá. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho je menší část opuštěna či poškozena. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Hlavními problémy sídliště jsou už řadu let devastace bytového fondu a migrace. K příčinám úpadku, který se snaží zmírnit různé veřejné služby, patří i kriminalita, drogy, narušení veřejného pořádku a sousedské konflikty. Pokus o protiromský pogrom v roce 2008 skončil násilným střetem demonstrantů s policií.