Seznam zahrnuje i místa, kde již sanace skončila. „Největší z těchto zátěží jsou na Mostecku v areálu petrochemické společnosti Unipetrol, dále v ústecké Spolchemii a v bývalé Tlakové plynárně Ústí nad Labem,“ sdělila mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

Náklady na odstraňování skládek odpadů z čistíren vod, ropných lagun, olejových jezírek a dalších zátěží se v průmyslových areálech na severu Čech pohybují v řádech miliard korun. Sanaci ekologických závazků vzniklých před privatizací hradí většinou stát.

Největším problémem kontaminovaných míst je podle ekologů možné šíření škodlivin do podzemní vody a půdy, odkud pak mohou pronikat do rostlin a živočichů.

Mnoho se toho v kraji podle mínění odborníků změnilo. „Na Mostecku se zátěže týkají už vlastně jen Unipetrolu, uhelné společnosti žádné neevidují, ty ale pro změnu řeší rekultivace,“ řekla vedoucí ekologického centra Most Milena Vágnerová.

Milionové náklady na sanace

Několik let již trvá sanace starých zátěží v Unipetrolu. Termíny prací a požadavky stanovuje Česká inspekce životního prostředí. „Dokončené jsou tři projekty. Jeden je v prostoru starých uzavřených skládek a další dva u řeky Bíliny, kde se jedná o sanaci popelové skládky, sanaci skládky kalů a sanaci břehu řeky Bíliny. Celkové náklady na tyto projekty jsou ve výši 804 milionů korun,“ řekl mluvčí Unipetrolu Martin Pavlíček.

Přímo v centru krajského města se odstraňují už od roku 1994 staré ekologické zátěže v areálu Spolchemie. Práce na likvidaci zátěží se dějí ve dvou etapách. „První část, kterou představovala sanace v areálu uzavřené skládky Chabařovice, je dokončena,“ řekla mluvčí Spolchemie Marie Logrová. Proinvestovány byly podle ní téměř tři miliardy korun.

Další práce provádějí odborníci v areálu chemičky v centru města.

Třetí nejvýznamnější oblast se starými zátěžemi se nachází v bývalé Tlakové plynárně Ústí nad Labem, kde se od 60. letech vyráběl svítiplyn. V současné době je její areál rozebraný a území zamořené chemikáliemi.

Zanedbané objekty, čili brownfieldy

Ústecký kraj zajišťoval v minulosti rozsáhlou sanaci bývalého vojenského letiště Žatec, kde se dnes nachází průmyslová zóna Triangle. Náklady na vyčištění půdy a podzemní vody od ropných látek činily téměř 135 milionů.

Ekologické zátěže jsou i v nevyužívaných a zanedbaných objektech, takzvaných brownfieldech.

Bílina čistá nikdy nebude

Dokladem toho, že se v kraji za posledních dvacet let leccos změnilo, je řeka Bílina. Od počátku 90. let se kvalita její vody výrazně zlepšila, a to především díky novým čističkám odpadních vod. Čistá však Bílina podle ekologů nebude asi nikdy. Její tok totiž lemují největší průmyslové podniky v kraji.

Navíc, i přes podstatné zlepšení, zůstávají na jejím dně staré zátěže z dob, kdy podniky vypouštěly odpadní a technologické vody bez čištění přímo do řeky. Na dně se usadila rtuť, mazut i další jedovaté látky, jejichž likvidace je podle odborníků otázkou desetiletí.