Za sýkorkami u krmítka se mihne tmavý stín. Na chvíli se zastaví a pak neslyšně zmizí v houštině. Co to je?
„Když se nebudete hýbat, přijde blíž," řekne tiše muž s fotoaparátem na krku. Představí se jako přírodovědec. Čeká mezi stromy a ani se nehne. Stín se objeví znovu. Chlupatá černá skvrna je od nás asi deset metrů. Dál nejde. Větří.
„Je to vietnamské prase. Věk nedokážu odhadnout, ale zimu tu přežije. Pokud ho lidé nebo psi nezabijí," konstatuje pozorovatel. Podle něj by nebylo dobré zveřejnit místo, kde prase přežívá. „Znáte lidi," dodá. Představujeme si, jak nějaká parta se psy pořádá na mládě hon. Kvůli této obavě, si skupinka Mostečanů, kteří o praseti vědí, nechává vše pro sebe.
„Teď tu má docela klid. Čím méně lidí bude vědět, že tu je, tím lépe," říká babička, která nese mláděti jídlo. Hlavně suchý chléb. Ten má nejraději. Když prase uvidí babičku se sáčkem, jde blíž a za chvíli je slyšet chroupání.
TAJEMSTVÍ SENIORŮ Nálezci ukázali Mosteckému deníku Pepu pod podmínkou, že se neuvede místo, kde přebývá, aby ho zlí lidé nezabili. Babičky souhlasily s tím, že redakce požádá o odchyt a odvoz do útulku pro zvířata. Už se na tom pracuje. Kontaktovali jsme odborníky. Odchyt nebude jednoduchý, prase utíká pryč, když se k němu člověk přiblíží.
„Poprvé jsem ho tu viděla před dvěma týdny. Doufám, že se mu nic nestane," svěřuje se babička, která byla dosud zvyklá krmit ve městě jen ptáky a veverky.
„Jééé! Ten je rozkošnej!" prohlásí mladá žena, která s manželem procházela kolem a přišli se podívat blíž. Tvrdí, že jedna paní v Mostě má v bytě podobné prase jako mazlíčka. „Já bych si ho klidně vzala domů," vyhrkne spontánně žena. „Kam ho ale dáme?" reaguje manžel.
Na opuštěného jedlíka se jdou podívat další dva senioři. „To je to prase? Pepóóó, Pepóóó!" volá z dálky jiná babička. „Říkám mu Pepa," vysvětlí a ukazuje na sele. „Objevili jsme ho tady hned po Vánocích. Někdo ho asi dostal k Ježíšku, ale zbavil se ho. Jinak si to nedokážeme vysvětlit," říká další důchodkyně. Dodává, že mládě od svátků vyrostlo. „Slyšela jsem, že si ho lidi pletli s morčetem, teď je už ale větší." Skupinka poodstoupí, aby si stále trochu plachý Pepa mohl dojít pro další krmení na sněhu. A přichází další babička. Shodují se, že pro Pepu by bylo lepší, kdyby ho odborníci chytili a dali někam jinam, do bezpečí.