I kdyby se k tomuto administrativnímu úkonu přistoupilo, při nedostatku elektřiny například za 50 let by stát uhlí stejně vytěžil, řekl Topolánek při čtvrteční návštěvě Litvínova.

Nedotknutelný je podle Topolánka naopak soukromý majetek, takže těžba za územními limity je možná jen v případě dohody vlastníků nemovitostí s těžaři. "Nikdo jiný do toho mluvit nemůže. Nic nevyřeší ani krajské referendum navrhované ČSSD. Rozhodovat budou lidé z Horního Jiřetína a sousedních Černic, které jsou těžbou přímo ohroženy. V to, že se těžařům podaří s každým v obci dohodnout na kompenzaci, ale příliš nevěřím," uvedl.

Limity pro těžbu uhlí pocházejí z 90. let a mají ochránit obce na Mostecku. Další těžba by znamenala likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku, k Litvínovu by se hranice hnědouhelného lomu přiblížila na 500 metrů.

Do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity je připravena skupina Czech Coal investovat až 22 miliard korun. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie, vypořádání zájmů a přesídlení obcí. Záměrem společnosti Litvínovská uhelná, která patří do skupiny Czech Coal, je rozšíření těžby uhlí v lomu ČSA. Společnost předpokládá, že od roku 2012 zde klesne těžba o více než polovinu na 2,5 milionu tun ročně. Při zachování územních limitů bude činnost lomu v roce 2021 přerušena.

V dobývacím prostoru této lokality jsou zásoby 773 milionů tun uhlí. V případě rozšíření těžby za limity by bylo možné vytěžit minimálně 287 milionů tun, to by životnost lomu prodloužilo do roku 2068. V lokalitě lomu ČSA Litvínovské uhelné je nyní do hranice limitů možné vytěžit asi 37 milionů tun uhlí.