Všechny chodníky v Mostě nejsou tak hladké jako bruslařské okružní cesty na Benediktu a Matyldě. Kdo je mladý a má zdravé nohy, ten si s překážkami na ulici obvykle poradí. Ale senioři, maminky s kočárky, chronicky nemocní nebo vozíčkáři to už tak snadné nemají.

Vyzkoušíme to s terénní aktivizační pracovnicí Kateřinou Jermakovovou a jejím klientem Mirečkem, který je ve vysokém věku na vozíku a oblíbil si park Střed s vodotryskem a kavárnou. Než se tam dostaneme, překonáme řadu bariér, které na první pohled jako bariéry nevypadají. I když nemá Mireček vážné potíže s páteří, každý otřes na nerovném povrchu ho zabolí. Ale nepředbíhejme.

Stojíme na pomyslném startu před městským Domovem pro seniory v ulici Jiřího Wolkera a míříme do kavárny ve zrekonstruovaného parku Střed. Trasa tam a zpátky měří zhruba dva kilometry a vede částí ulic J. Wolkera, S. Čecha, U Stadionu a Bělehradská. Terén je tu většinou rovinatý až mírně svažitý, jen před parkem se musí tlačit víc do kopce.

close Cesta do parku Střed z ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Okraj parku Opavia na začátku trasy. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Cesta do parku Střed z ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Okraj parku Opavia na začátku trasy.

Nejprve jdeme po docela pohodlné betonové dlažbě k takzvanému parku Opavia ve Wolkerovce, a tam začínají problémy. Tento park jen míjíme po okraji, dvojice ho přestala navštěvovat z bezpečnostních důvodů. Cesty jsou tam pro vozík nevhodné. „Tohle si vyfoťte, to je katastrofa!“ ukazuje Kateřina na první hrboly v křížení dvou cest, kde se dva druhy starého asfaltu střetávají se záplatou z betonu obrostlém travnatými drny. To se dá objet, ale další nerovnost už ne.

I když Kateřina zpomalí, Mireček drcnutí ucítí a zaúpí, přestože má antidekubitní podsedák, který tlumí nárazy a vibrace od země a vozíku. „Každý hrbol klienta bolí. Kdybych nezmírňovala tlakem na vozík ty největší hrboly, tak bude Mireček pořád naříkat,“ vysvětlí průvodkyně. „Podívejte na ty praskliny!“ dodá vzápětí.

Záplatování chodníků po různých opravách, drolící se asfalt, děravé úseky, staré obrubníky, to vše dělá drnc drnc a kazí dobrý pocit z jízdy i chůze. Mireček cítí i zdánlivě malou překážku, třeba spáru s plevelem. „Bolí to,“ svěřuje se. Pravidelné výlety po okolí přesto potřebuje, aby byl na čerstvém vzduchu a mezi lidmi. Park Střed si navíc oblíbil a je mu tam fajn, protože od toho parky jsou. Kateřina ho proto vozí do parku skoro každý den, od pondělí do pátku ven, pokud zrovna neprší.

Teď jsme ale ještě ve třetině trasy. Mezi parkem Opavia a tréninkovým fotbalovým hřištěm Kateřina náhle opatrně sjíždí z chodníku na okraj silnice. Důvod? Je tam shodou náhod nižší obrubník a po hladší vozovce se dá snadněji dojet na další chodník, už v ulici U Stadionu.

Kdyby žena s vozíkem nejela po silnici, musela by se na chodníku potýkat s dalšími hrboly, šikmou plochou a s obrubníkem z žulových hranolů, které jsou z nepochopitelných důvodů zapuštěné do asfaltu šikmo přes cestu. S trochou nadsázky připomínají zpomalovací pruh pro vozíčkáře – že by tu překračovali nejvyšší povolenou rychlost a ohrožovali jezdce na koloběžkách? Kdyby jel tudy vozíčkář sám, podle Kateřiny by riskoval pád i s vozíkem.

Dvojice má potíže hlavně tehdy, když přechází silnice a potřebuje se dostat na druhou stranu. To musí Kateřina hodně zabrat a tlakem na madla zvednout přední kolečka. „Tohle není bezbariérové ani náhodou!“ komentuje udýchaně nájezdy, které podle ní vypadají předpisově jen zdánlivě. Kolečka si prostě bez větší námahy neporadí s hrubými kamennými obrubníky, i když nejsou moc vysoké.

close Cesta z parku Střed do ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Na snímku Kateřina Jermakovová a její klient Mireček. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Cesta z parku Střed do ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Na snímku Kateřina Jermakovová a její klient Mireček.

Podle Kateřiny není problém, že Most leží na svahu, ale je třeba zvýšit prostupnost ulic lepšími nájezdy a povrchy chodníků. Pak se prý i prudší svah dá zvládnout. Teď je průvodkyně očima stále před vozíkem a hledá nejschůdnější cestu jako řidička rallye, ale bez navigátora.

A jsme v parku Střed. „Sem jezdíme, protože tady to Mirečka bolí nejméně,“ svěřuje se Kateřina. Vjezd do parku ze spodní části ulice Bělehradská je bezproblémový. Do centra oddechové zóny vede do svahu hladký asfalt jako dráha pro inline bruslaře. Tady architekti na vozíčkáře mysleli. U pódia, kde začíná betonový povrch, zatáčíme bez potíží k vodní kaskádě s vodotryskem. Vodu má Mireček rád, má na něj dobrý terapeutický vliv a lépe se mu u ní dýchá. Tady si i Kateřina na chvíli odpočine.

Ukazuje své cyklistické vypolstrované rukavice, které při tlačení vozíku používá, aby neměla puchýře. A pak upozorní na něco, co považuje v parku za problém. Kolem vodního prvku je mlatový povrch. Když chce Kateřina odvézt Mirečka do kavárny zkratkou, aby se nemuseli vyhýbat hloučkům na asfaltce u pódia, na mlatové svažité cestě podél vodní kaskády kolečka vozíku drhnou a boty kloužou.

„Není to úplně bezpečné,“ upozorňuje zkušená terénní aktivizační pracovnice. Povrch by v tomto úseku změnila. Vozíčkáři bez asistence by se tu podle ní mohl stát úraz. Vadí jí i pražce, které vykukují z prašného povrchu na svažitějším konci mlatového kopečku. „Tohle je hodně nešťastné řešení. Jsou to prostě zbytečné hrboly,“ dodává.

Celkově ale hodnotí park velmi dobře. Zejména bezbariérovou kavárnu, kde si Mireček dává s její pomocí kafíčko s trochou mléka. Kateřina u limonády chválí přívětivou a pozornou obsluhu, která pamatuje i na misky s vodou pro psy. „Je také milé, když tu hraje nějaká živá hudba,“ řekne. Pak s Mirečkem zajede k oblíbeným posilovacím strojům, kde si senior protáhne na „volantu“ paže. „Tohle je úžasná věc pro seniory,“ konstatuje Kateřina.

Po krátké rozcvičce se vracíme zpět přes jinou část parku. Tam je jedna z hladkých asfaltových cest mírně nakloněná, což vozík stáčí do strany, takže Kateřina musí vynaložit víc úsilí, aby ho udržela. I příčný sklon cest je pro vozíčkáře a jejich asistenty důležitý. Nabízí se otázka, proč Mireček nepoužívá komfortnější vozík s nafukovacími koly a lepším polstrováním. Takový má v domově k dispozici, ale je velmi těžký a podle Kateřiny na této trase hůř ovladatelný.

Město naplánovalo opravy cest

Zaměstnanci mostecké radnice před časem prošli všechny ulice a zdokumentovali stav cest. Vznikla jakási „bible chůze“, historicky první Koncepce pěší dopravy a bezbariérové propustnosti území města Mostu. „Koncepce se zaměřila mimo jiné na detailní analýzu současného stavu, zahrnující všechny přechody pro chodce a chodníkové plochy. Cílem této analýzy bylo stanovení bezbariérových tras v rámci města, což umožní bezpečný a pohodlný pohyb pro všechny obyvatele, včetně osob se sníženou pohyblivostí a identifikaci závad v rámci povrchů na všech pěších trasách,“ sdělila mluvčí mostecké radnice Klára Vydrová.

close Cesta vozíkem do parku Střed z ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Šipky ukazují obtížnější části úseku. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Cesta vozíkem do parku Střed z ulice Jiřího Wolkera v Mostě. Šipky ukazují obtížnější části úseku.

Výstupem tohoto šetření je komplexní plán oprav chodníků a přechodů pro chodce. Tento plán je podle mluvčí navržen tak, aby zajistil maximální bezpečnost a bezbariérovost pro pěší. Postupně probíhající opravy jsou rozvrženy do tří základních priorit dle závažnosti stavu. „Při všech opravách chodníků a přechodů pro chodce dochází ke snížení obruby podle platných norem, což přispívá k vytvoření bezbariérového prostředí ve městě,“ dodala mluvčí.

Při veřejném dotazníkovém šetření, které doprovázelo přípravu koncepce, také respondenti upozornili na místa, jež jsou těžko nebo hůře překonatelné pro handicapované či osoby s kočárky. Sami úředníci po terénním průzkumu upozornili například na špatný stav chodníků z 80. let na velkých sídlištích Výsluní, Liščí vrch a Skřivánčí vrch, kde je nevhodný hrubý asfaltobetonový povrch a kde jejich stav zhoršily nekvalitně řešené opravy chodníků po opravách inženýrských sítí a přemístění plynovodů.

Problémy, které se už řeší, zjistili i jinde. „Část přechodů pro chodce není v optimálním stavu, avšak jsou upravovány samostatnými projekty nebo v rámci rekonstrukcí celých ulic,“ uvádí se v koncepci. V plánu oprav jsou i úseky, kterými do parku Střed putují Kateřina s Mirečkem. Vylepšit by se měly i cesty v parku Opavia.

Velkou výzvou pro odborníky je připravovaná revitalizace veřejných prostranství sídliště Pod Lajsníkem v Mostě, pro které se letos začne dělat urbanisticko-architektonické studie a pak projektová dokumentace, aby mohla začít 1. stavební etapa, včetně úprav cest. Jedná se o pilotní záměr řešící celé rozlehlé území mezi domy. Další sídliště by měla následovat.

Mohlo by vás zajímat: Krásnější paneláková sídliště v Mostě? První projekt k tomu směřuje

Sídliště Pod Lajsníkem v Mostě. | Video: Martin Vokurka