Strastiplné životní příběhy pilotů z Mostecka popisuje nová publikace místních historiků Edvarda D. Beneše a Karla Otto Nováka. Zmapovali osudy sedmnácti mužů, kteří ve 2. světové válce bojovali v řadách československých perutí při britském Královském letectvu RAF.

„Některé z osudů byly tragické už v průběhu války," uvedl Beneš s tím, že dva z letců zahynuli při haváriích. Palubní inženýr Rudolf Scholz z Litvínova nepřežil společně s dalšími pěti členy osádky zřícení čtyřmotorového bombardéru Liberator ve skotském Tainu.

Publikace Občané Mostecka v řadách RAF za II. světové války byla pokřtěna v pondělí. Čtyřiadvacetistránková brožura je doplňkem k expozici v Mezinárodním památníku obětem II. světové války v Mostě, který se nachází v budově bývalého městského krematoria.

Piloti z knihy Občané Mostecka v řadách RAF za II. světové války.

Společné odkrývání válečné historie Mostecka

Autorská dvojice Edvard D. Beneš a Karel Otto Novák spolupracuje už pětadvacet let. „Tehdy ještě nebylo možné věnovat se tomuto tématu naplno, protože komunistický režim se zahraniční letce, a nejen je, ale i další vojáky, kteří působili v zahraničních armádách, snažil z historie doslova a do písmene vymazat. A to se netýkalo pouze takzvaných Zápaďáků, ale i těch, kteří osvobozovali Československo z hitlerovského područí s východní Svobodovo armádou," říká Beneš s tím, že po listopadu 1989 se situace samozřejmě změnila.

A právě výstava o válečných letcích z Anglie v roce 1990 v litvínovské Citadele byla pro oba autory momentem seznámení.
Na ní se přišel podívat Karel Otto Novák, který už se v té době věnoval vyhledávání havarovaných spojeneckých letadel také několik let, a to nejen na Mostecku. Slovo dalo slovo a oba zájemci o válečnou historii začali spolupracovat. „A trvá to dodnes," říká Novák s tím, že právě materiály a poznatky o československých válečných letcích byly spouštěčem dalších aktivit.

„Seznámili jsme se i s dalšími, kteří se chtěli dozvědět něco více o historii, založili jsme spolek Severočeský letecký archiv Most a pravidelně jednou měsíčně se scházíme na schůzích," doplňuje dále Karel Otto Novák.

Spolek uspořádal za dobu své existence několik výstav, ať už o čs. válečných letcích nebo o náletech spojenců na chemičku v Záluží a o haváriích spojeneckých letounů na našem území. Objevil celou řadu míst, kde stroje havarovaly, vyzvedl množství trosek, které jsou v současnosti vystaveny v expozici v Mezinárodním památníku obětem II. světové války v Mostě.
Oba autoři brožury společně publikovali množství článků, ať už v novinách nebo odborných časopisech.

„Dnes je samozřejmě záběr bádání v oblasti II. světové války mnohem širší, než tomu bylo na začátku. Nezpracováváme jen události týkající se letectva, ale i osudy vojáků dalších armád, a to jak ze Západu, tak i z Východu. Zajatecké a pracovní tábory, válečné zajatce všech možných národností, ale také padlé z Mostecka, kteří museli narukovat do německé armády. Součástí Mezinárodního památníku obětem II. světové války, v kterém v současnosti náš spolek provozuje expozici, je i databanka, kam chceme postupně dodat co nejvíce informací o samotných aktérech válečných událostí," říká Edvard D. Beneš.

Mozaika osudů a další pokračování

Brožura o letcích RAF je podle Nováka jedním z kamínků oné pověstné mozaiky, kterým se badatelé snaží doplnit pro někoho možná neznámou válečnou historii regionu. Seznamuje s osudy sedmnácti lidí (16 jich představujeme na fotografiích), kteří se různými cestami dostali do zahraničí, kde vstoupili do armády a bojovali za svobodu své vlasti. Někteří za její osvobození položili svůj život. „Ve většině případů to dnes už byli, protože řada z nich již zemřela, lidé, kterým hodně dlužíme a díky jejich statečnosti zde můžeme být i my," dodává Beneš, který doplňuje, že by nemělo zůstat pouze u osudů letců.

„Rádi budeme v publikační činnosti pokračovat, materiálu máme dostatek," uzavírá Karel Otto Novák s tím, že by se letos mohla vydat publikace o příslušnících Československé samostatné obrněné brigády Ve Velké Británii nebo o náletu na chemické závody 21. července 1944, kdy v okolí havarovaly čtyři spojenecké letouny.