Hlavně lidé z Čepiroh se obávají většího znečištění. Podle nich šachta špiní čtvrť už teď. Vladislava Turčanová ukázala zčernalý bílý hadr, kterým doma opět utřela parapet. „Hluk ze šachty je tak silný, že připomíná auto startující u okna," dodala.
Těžaři se snaží nedůvěřivé lidi uklidnit příslibem spolupráce, odbornými studiemi a povoleními od úřadů, které další těžbu po mnoha letech prověřování a veřejného připomínkování schválily a potvrdily nezávadnost rozsáhlého důlního projektu.
„Není to nový, ani neznámý záměr," upozornil šéf Vršanské uhelné Vladimír Rouček. Ujistil, že firma splní veškeré zákonné normy a závazky.
S vytěžením 150 milionů tun uhlí u Mostu počítá od roku 2004 Státní energetická koncepce. S těžbou souhlasilo i ministerstvo životního prostředí. Kontrolovaní těžaři, kteří musí splnit řadu podmínek, vyhověli posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), podle kterého nehrozí překročení limitů pro prach, hluk a oxidů dusíku.
Lom se rozšíří k osídlenému úpatí kopce Ressl. Těžba uhlí tam začne po roce 2030. Podle těžařů se přiblíží k nejbližším domům na vzdálenost 750 metrů, rýpadlo na 1,7 kilometru a pak se bude vzdalovat. Šachtu od okraje Mostu oddělí přemístěná silnice na Komořany, přeložené potrubí a již rekultivovaná plocha se stromy.
S těžbou počítá i územní plán města, které těžbu nekritizuje. Podle radnice může lidem naopak pomoci.
„Chceme, aby obě strany byly spokojené," řekla radní Hana Jeníčková. Za těžbu na svém katastru dostane město podle současných norem od těžařů postupně zhruba 600 milionů korun. Obyvatelé Čepiroh chtějí, aby část z toho šla jako kompenzace do zvelebení této městské čtvrti na periferii. Prosazuje to i radní z Čepiroh Zdeněk Brabec. „Uděláme pro to maximum," sdělil.