Cílem je zjistit, jak se dospělí zapojují do vzdělávání. Tazatelé se budou ptát, zda se v předchozích dvanácti měsících účastnili klasického školního vzdělávání. Jde například o případy, kdy si lidé doplňují nejvyšší dosažené vzdělání z pracovních důvodů nebo proto, že se rozhodli změnit obor kvůli kariéře. Otázky se týkají i různých kurzů, seminářů či školení a samostudia.

Do šetření budou zapojeny domácnosti, které s ČSÚ v předchozím období již spolupracovaly, a to v rámci Integrovaných šetření u domácností. Nové domácnosti oslovovány nebudou.

Zodpovězení dotazníkových otázek by mělo trvat asi 20 minut. Domácnosti čeká dárek.

Poskytnutá data jsou anonymní. Tazatelé jsou vázáni povinností mlčenlivosti.

Vedou cizí jazyky

Šetření o vzdělávání dospělých se naposledy konalo v roce 2011. Co ČSÚ mimo jiné zjistil?

Dalšího vzdělávání se v Česku účastnilo 37 % osob ve věku 25–64 let. Ve srovnání s EU (43 %) se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu.

Prostřednictvím formálního vzdělávání si zvyšovalo svou kvalifikaci 3,7 % dospělých osob ve věku 25–64 let, což je v EU (6,2 %) podprůměrná hodnota.

Alespoň jednu aktivitu neformálního vzdělávání absolvovalo 35 % dospělých, což je téměř na úrovni evropského průměru (37 %).

Nejrozšířenější oblastí neformálního vzdělávání z hlediska množství investovaného času je u nás studium cizích jazyků. Mezi vysokoškoláky se nejméně jeden cizí jazyk učil každý pátý (21 %), mezi středoškoláky každý desátý (10 %). Alespoň jedním cizím jazykem minimálně na základní úrovni hovoří 70 % obyvatel ČR. Nejčastěji se jedná o angličtinu.