Z polí, luk a sadů na hranicích okresů Most, Louny a Teplice zní sborový zpěv, při kterém utichá bzučení včel. Hlasy mužů a žen sílí od rozkvetlých hrušní, kde se v zatáčce silnice mezi vískami Sinutec, Kozly a Chrámce objeví na obzoru první poutník. Kráčí v čele malého průvodu, v ruce drží zpěvník procesních barokních písní a na dřevěné konstrukci na zádech nese obraz z perníku. Cukrová poleva nahrazující olejové barvy zachycuje soustředěný výraz evangelisty Marka, který pod dohledem lva píše biblický nový zákon. Nad opentlenou pochoutkou vlaje na žerdi prapor s okřídleným lvem a hruškou, který drží druhý muž v pořadí. Následují nevěřící i věřící s křížky vyrobenými z větviček, stébel trávy a pampelišek od sinutecké studánky, jejíž voda prý léčí nemocné oči. Tuto jarní pouť, která odhaluje málo známou tvář severozápadních Čech, jinde na světě neuvidíte. Svatomarkovské procesí oživuje krajinu už sedmnáct let.

„Je to duchovní happening,“ říká v kostýmu poutníka z 18. století Jan Kvapil, předseda neziskové organizace Středohoří sobě. Ta se zabývá popularizací přírodních a kulturních hodnot jedinečného Českého středohoří.

Blok 8 v Chanově při rekonstrukci v roce 2012.
Zničí to, říkalo se. Romové ale menší opravené paneláky v Chanově nezdevastovali

Procesí začíná každoročně na přelomu dubna a května setkáním u kaple v Sinutci, na jejíž záchraně a propagaci se významně podílejí tři kilometry vzdálené Zámecké sady Chrámce. Tam procesí končí pohoštěním, kulturní akcí a snědením perníku.

„Úplně mě to nadchlo,“ řekl jeden z poutníků, který šel letos poprvé a chválil i Švestkovou dráhu, která spojuje šňůru vesnic na úpatí malebných kopců.

Zdeněk Kozlíček z východních Čech pokaždé láká na Svatomarkovské procesí své známé. „Líbí se mi, že je to pouť, kde se opravdu celou dobu chodí a nejezdí auty,“ sdělil. Před covidem podle něj vyráželo společně s perníkem do krajiny víc lidí, ale letošní komornější účast mu nevadila. Ocenil, že procesí je otevřené všem, nikdo se nikoho neptá, zda je, či není křesťan, a že dobrovolný je i zpěv. Zdeněk má zkušenosti ze světoznámé pouti do španělského Santiago de Compostela a z putování do polské Wambierzyce, které se říká Slezský Jeruzalém. Zkrátka rád chodí s kamarády po starých cestách, kde míjejí drobné sakrální památky. Ty nabízí i České středohoří.

Jezero Most má připomínat španělskou Ibizu. Festival pojme patnáct tisíc lidí.
Drahé a riskantní. Město nedá tři miliony na ojedinělý festival u jezera

Od kaple v Sinutci došlo procesí, doprovázené odborníkem na barokní sakrální umění Vítem Honysem a kapelníkem skupiny Ritornello Michalem Pospíšilem, do vísky Kozly, kde si před žehnáním úrodě v polích odpočinulo u místního kostelíka. Předseda Bílinské přírodovědné společnosti Karel Mach pro poutníky připravil na návsi výstavu fotografií ze své cesty do Francouzského středohoří, které se podobá Českému středohoří. „V některých místech se tam člověk cítí jako doma,“ řekl autor expozice. Během procesí nebyla jediná.

V areálu chrámeckých sadů představili velkoformátové umělecké snímky na téma českých krojů fotograf Václav Šilha a kameraman Jiří Vidman, tvůrci multimediální projektu Tradice v obrazech. „Chystáme o tom knihu a další výstavy po celém Česku,“ uvedli v malém chrámeckém lihovaru, kde Jiří Syrovátka vyrábí exkluzivní pálenky z bio ovoce, piva Bernard a nově i whisky. Nedávno předal českým výtvarníkům desítky prázdných lahví, aby z nich vytvořili umělecká díla, která po naplnění pálenkou půjdou do aukce. „Snad se nám něco podaří vydražit, aby bylo na kapli,“ řekl. Některé pomalované lahve si rodinný podnik nechá pro připravované návštěvnické centrum v chrámeckých sadech, které se má v zámeckém areálu otevřít na podzim.

O procesí a jeho místech

Od roku 2007 ke Svatomarkovskému procesí patří svatomarkovský perník, který je nesen v čele procesí a na konci své cesty na statku v Chrámcích je rituálně rozkrájen a sněden. Jeho autorkou je Jana Kvapilová. V letech 2020 a 2021 se procesí kvůli covidu konalo pouze v rodinném kruhu, takže se šlo bez perníku.

Posláním procesí je vnést život do krajiny v místech, kam nevedou rušné turistické cesty, přestože v nich existují historické stopy po uctívání. Akce obnovuje staré tradice a je spojena i se symbolikou jara. S písněmi se má krajina i poutník duchovně povznést.

Pořadatelé ve farních archivních dokumentech zjistili, že z farnosti Kozly kdysi vycházela svatomarkovská procesí do okolních vesnic. Okruhů bylo několik a současná pouť vznikla spojením tras Kozly – Sinutec a Kozly – Chrámce.

Kuřáci házejí u jezera Most nedopalky na zem.
U krásného jezera Most se válejí tisíce vajglů. Snad by pomohly popelníky

S procesím úzce souvisí málem zapomenutá studánka při severním okraji Sinutce, jejíž voda na konci 17. století byla díky svým léčivým účinkům považována za zázračnou. A právě proto nedaleko studánky vznikla barokní kaple, základna nevelkého poutního areálu, jehož součástí je i rybníček a chráněná lípa.

V roce 2008 bylo z popudu majitelů chrámeckých sadů založeno občanské sdružení Spolek pro záchranu kaple sv. Víta v Sinutci, které se snaží obnovit jednu z nejohroženějších památek Českého středohoří. V roce 2009 se podařilo tuto stavbu získat od soukromého majitele do vlastnictví sdružení a zahájit s pomocí partnerů a dárců opravu.