Obydlené okolí lesního koupaliště Ressl připomíná spíše nějakou historickou obec někde v Posázaví než sídliště na okraji panelákového Mostu. Věžičkové domy se dvory, uličky s nízkými činžáky, zahrádky a stromořadí tvoří na mostecké poměry atypickou čtvrť na úpatí dvou zalesněných kopců. Tohle místo na křižovatce starých cest má na rozdíl od nového města svou paměť, která se tu projevuje i větší pospolitostí místních obyvatel. Za časů Českého království tudy vedla zadní zkratka do Zahražan, kam se poutníci z široka daleka chodili klanět nejslavnější sošce Panny Marie v kraji. Stopy věřících i koňských povozů na prašné stezce mezi poli sice zakryla ve 20. století městská čtvrť se spletitou sítí silnic a chodníků, ale vztah k místu zůstal.

„Já to tu prostě miluju,“ shrnula genius loci Kateřina Jermakovová, která v lokalitě bydlí od roku 1977 a nedá dopustit na blízkost přírody a čerstvý vzduch, který ve vyprahlejším centru Mostu nenachází. Není divu, že patriotka patřila k desítkám místních obyvatel, kteří se 15. června zúčastnili veřejného setkání k plánované revitalizaci náměstí S. K. Neumanna a části ulice Pod Resslem. Tato dvě propojená veřejná prostranství jsou pro celou čtvrť klíčová, ale už zastarala a přestala vyhovovat současným potřebám.

Město chce nepříznivý stav změnit, a proto si nechá udělat studii, v níž odborníci navrhnou přívětivější náměstí a přilehlou ulici. První debata s místními obyvateli se konala na koupališti, kde od nich zazněly desítky podnětů s hodnocením kladů a záporů lokality. „Ty informace jsou pro nás hodně důležité,“ podotkla Marie Divišová z radničního odboru rozvoje a dotací, který má studii na starosti. „Nic nakresleného ještě není, jsme opravdu na začátku,“ dodala Marie Divišová.

Z diskuze vyplynulo, že neuralgickým bodem bude zajištění rovnováhy mezi zelení a dopravou. Tedy stromy versus budoucí parkování a režim pro průjezd čtvrtí. „Vnímáme, že je to velké téma, které bude asi rezonovat celým řešením,“ sdělil architekt Jan Harciník, který pomáhá s přípravou revitalizace a se zadáním pro realizační tým, v němž bude i dopravní inženýr a specialista na stromy.

Náměstí leží mezi kopci Ressl a Široký vrch. Z historických map je patrné, že se tu křížily důležité cesty. První zástavba vznikala až ve 40. letech minulého století a v 70. letech už bylo náměstí centrem celé čtvrti. Jenže v poslední době tento lokální střed upadá, i když oblast je svým umístěním u lesa pro bydlení nadále atraktivní. Architekti se mají zamyslet, co náměstí chybí a čím by mělo být. K řešení jim mají pomoci právě nápady zdejších obyvatel. Někteří chtějí například výrazně omezit parkování či průjezd, jiní jsou opatrnější, protože rušení míst pro auta jim může zkomplikovat život.

Odborníci hodlají různé zájmy vybalancovat a kromě aut pracovat se zelení, což v území prošpikovaném podzemními inženýrskými sítěmi nebude snadné. „Tahle oblast by potřebovala vyřešit jednosměrky a obousměrky. Doprava dnes vypadá tak, že přes náměstíčko jezdí lidi, kteří přes něj jezdit nemusejí,“ sdělil jeden z obyvatel, který vidí problém i v parkování. „V téhle čtvrti parkují z různých důvodů lidi, kteří tu nebydlí. Rezidenti by tu měli mít nárok na parkovací místa,“ dodal s tím, že všichni spokojeni určitě nebudou.

close Ulice Pod Resslem v Mostě. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Ulice Pod Resslem v Mostě.

„Já jsem na náměstíčku vyrůstala od roku 1974. Ale teď je to tam strašný. Takový bordel tam nepamatuju,“ řekla jedna z účastnic setkání. Omšelému náměstíčku, kde je pár asijských krámků a cukrárna, dominují parkující auta a popelnice. Ze vzrostlých stromů zbyla jen jedna lípa. Chybí pobytové místo ve stínu a atmosféra centrální návsi. I proto tu pár žen navrhlo místo pro trh.

Zatím však vládne automobilismus. „Když jsou na autodromu závody a je otevřené koupaliště, tak nemáme kde parkovat, protože všude jsou auta. Je to šílené,“ postěžovala si další žena, která přišla na jednání s architekty. Ti zřejmě městu doporučí i řešení dopravy v širším území. Mostecký patriot Jan Machovec ocenil, že lokalita se bude řešit koncepčně. „To prostředí potřebuje kvalitní zásah,“ uvedl.

V části ulice Pod Resslem, mezi náměstím a výjezdem do ulice SNP, vodohospodáři plánují přeložku vodovodu. Radnice tam hodlá rozšířit vozovku, aby se zlepšil průjezd protijedoucích aut. Architekti chtějí přípravu stavebních prací ovlivnit tak, aby byly v souladu se zelení. Tým bude ve studii řešit i důležité detaily jako vzhled mobiliáře, vsakování dešťové vody a pouliční lampy, aby v noci nesvítilo do oken ložnic silné bílé světlo.

Architekti teď budou připomínky veřejnosti vyhodnocovat a závěry zapojí do konceptu studie, který představí na druhém setkání. To by mělo být na podzim letošního roku. „Součástí toho bude výstava konkrétního návrhu řešení s možností dalších připomínek,“ sdělil architekt Radek Novotný z ateliéru rn-architekture, která studii zpracuje. I když mají lidé na budoucí podobu náměstíčka a hlavní ulice různé názory, má se najít co nejširší shoda.

Během setkání na koupališti obyvatelé vyplňovali ve skupinkách svými návrhy mapy s vyobrazením náměstí a okolí. Kateřina Jermakovová seděla u stolu, kde padlo 25 podnětů. Se sousedy kladla důraz na zeleň. „Stromy tu jsou stěžejní. Byl by nesmysl je kácet kvůli parkování,“ uvedla Mostečanka. Náměstí S. K. Neumanna označila s ostatními přísedícími za srdce celé lokality, jejíž svéráz chtějí zachovat. „Tady je to jako vesnice,“ shodly se ženy u mapy pokryté očíslovanými puntíky s návrhy na zlepšení.