Kliknutím zvětšíteSametové kožíšky nasáklé krví, usekané končetiny nebo nářek, který projede uchem jako nůž do másla. Na začátku května probíhá první sečení polí a luk, pod žacími stroji ale nekončí pouze jetel nebo vojtěška. Těžké stroje znamenají zhoubu každý rok pro tisíce mláďat. Zabránit jejich pokosení zaživa se snaží ochránci zvířat i myslivci.
Z polí a luk se je snaží před sečením vyplašit, případně přenést do míst, kde se sekat nebude. Na první pohled jednoduchý úkol ale s sebou nese komplikace. „Hlavním problémem je, že většina zemědělců seče nehlásí,“ říká myslivkyně Alice Tomášková. Do polí vyráží i s dětmi z mysliveckého kroužku Malý Hubert, který funguje v Košticích na Lounsku.
„Snažíme se s dětmi pole procházet, ale je to celkem bez efektu, pokud nevíme, kdy se bude sekat,“ popisuje Tomášková. „Srnčata mají tendenci se vracet na původní místo a i když je člověk vyplaší, chodí zpátky,“ vysvětluje. „Navíc je jednoduché je přehlédnout, člověk kolem projde a ani neví, že bylo srnče metr od něho,“ dodává Tomášková.
O život přicházejí každoročně desítky tisíc živočichů. Kromě dalších třeba také ptáci, hnízdící na zemi. Ilustrační foto/Deník
Ohrožena nejsou pouze srnčata, ale i další savci a bezobratlí. „Nebezpečí se týká také ptáků, a to zejména těch, kteří v období sklizně přivádějí na svět svá mláďata a hnízdí na zemi,“ připomíná Jan Bartošek z České zemědělské univerzity. Těžká technika tak přispívá i k masivnímu úbytku drobné zvěře, jako jsou koroptve, bažanti či zajíci. „Ne všechny úhyny se hlásí, přestože se to má. Odhadem můžeme říci, že ročně zemře v poli asi šedesát, sedmdesát tisíc mláďat,“ říká Pavla Benettová z organizace Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku.
Dobrou zprávou je, že osud české přírody není lidem lhostejný. Podle statistik České zemědělské univerzity každý rok stoupá počet lidí, kteří nazují gumáky a v chladných ránech vyráží do polí. V roce 2015 zaznamenal univerzitou provozovaný portál Senoseč 48 zachráněných kusů při preventivních akcích, loni už to bylo pětkrát tolik.
Pokud máte zájem udělat dobrý skutek i vy, není na tom nic těžkého. „Domluvte se s místním mysliveckým sdružením. Podle našich zkušeností mají o dobrovolníky zájem,“ radí Benettová. Plašení na vlastní pěst se nedoporučuje. Byť s dobrým úmyslem, dobrovolník by porušil zákon.
Další možností je pomoci změnit legislativu a podepsat petici žádající například odebrání dotací pro zemědělce, kteří neplní zákonnou povinnost a seče nehlásí, či nutnost pořizovat plašiče na žací stroje. „Aktuálně je podepsaných deset tisíc lidí,“ uzavírá Benettová.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
