Profese městského policisty nepatří k těm nejprestižnějším. Řada lidí si ze strážníků utahuje, má je pouze za uniformované výběrčí pokut. Neprávem. Bez soustavné a náročné práce stovek strážníků se dnes totiž už města neobejdou.

V roce 2016 se na zajištění pořádku ve městech a obcích Ústeckého kraje podílelo celkem 1023 městských policistů.

„Podíl strážníků na zajištění veřejného klidu a pořádku není zanedbatelný. Působí především v oblasti přestupkového zákona. Pomáhají udržovat pořádek v komunitě, která strážníky platí ve městech a v obcích,“ hodnotí činnost městských policií emeritní policejní plukovník a bývalý zástupce krajského policejního ředitele pro severočeský a později pro Ústecký kraj František Hamerle.

22,6 MILIONU NA POKUTÁCH

Vybírání pokut od řidičů a měření rychlosti by podle Hamerleho mělo být pro městskou policii jen okrajovou činností. „Souhlasím s primátorem Teplic Jaroslavem Kuberou, že městská policie má dohlížet na pořádek a pomáhat občanům. Řidiči ať se zabývá dopravní policie,“ dodává Hamerle.

Českolipský psycholog Miroslav Hudec je smířlivější: „Řidiči jsou součástí komunity. Svým chováním ovlivňují okolí i zdraví lidí. Proto považuji sledování dopravních přestupků strážníky za prevenci.“

V roce 2016 podle statistik ministerstva vnitra vybrali strážníci v Ústeckém kraji na pokutách 22,6 milionu korun. To je pouhých 4,4 procenta rozpočtu městských policií v kraji v daném roce. Náklady na provoz obecních policií jsou totiž skutečně vysoké a meziročně rostou. V roce 2016 vydala města a obce v Ústeckém kraji na obecní policii více než 517,5 milionu korun. V roce 2015 to bylo 493,1 milionu korun, v roce 2010 pak 446,2 milionu.

Například městská policie v Mostě měla v roce 2016 celkem 119 pracovníků a rozpočet 61 milionů korun. Pro rok 2017 rozpočet pamatoval na 127 pracovníků částkou 68 milionů korun.

Podobná situace je i v Litvínově: rozpočet schválený v roce 2016 přesahoval 30,3 milionu korun a pro rok 2017 přes 33 milionů.

Městské policie však nezaměstnávají jenom strážníky. Velitel litvínovského sboru Zdeněk Urban uvedl, že z 69 zaměstnanců je 39 strážníků a 10 civilních zaměstnanců.

„Též zaměstnáváme 12 asistentů prevence kriminality a osm zaměstnanců v rámci projektů úřadu práce při obsluze kamerového systému. Tento stav zaměstnaných osob platí pro rok 2016 a 2017,“ dodal Urban.

Podobný rozpočet jako sedmdesátitisícový Most má devadesátitisícové Ústí nad Labem. Zdejší městská policie pracovala v roce 2016 se 75 miliony korun a zaměstnávala 159 osob. V roce 2017 rozpočet poklesl na 72,9 milionu korun pro 158 zaměstnanců. „Čím větší město, tím větší náklady na bezpečnost. Jde o přímou úměru platící kdekoli na světě,“ upozorňuje bývalý policejní psycholog Josef Kovářík.

ZÁLEŽÍ I NA POČTU NEPŘIZPŮSOBIVÝCH

Roli však kromě velikosti města hraje podle Kováříka i počet takzvaných nepřizpůsobivých obyvatel. Na území Ústeckého kraje je nejvíce těchto vyloučených lokalit i nejvíce osob v nich bydlících v rámci celé republiky, podle Bezpečnostní zprávy ústeckého policejního ředitelství za rok 2015 se na území kraje nachází 89 lokalit nesoucích známky sociálního vyloučení.

Jsou-li státní policisté a strážníci dvěma pilíři bezpečnosti ve městech, tím třetím jsou členové soukromých bezpečnostních agentur.

„Patroly městské policie a naší státní policie doplňuje preventivní funkce kamerového systému, který může v řadě míst zloděje zachytit. Stovky objektů jsou také napojeny na pulty centrální ochrany bezpečnostních agentur, které spolupracují s policií a městskou policií,“ poznamenal vedoucí ústecké policie Vladimír Danyluk, když bilancoval situaci v bezpečnostní oblasti.