„Humanitární pomoc pořádáme vždy na jaře a na podzim, lidé hodně nosí lůžkoviny, oblečení, nádobí, ale také třeba sportovní vybavení,“ řekla Libuše Marksová, která se svou spolupracovnicí byla v obležení pytlů s materiální pomocí.

„Doma se hromadí nepotřebné věci a mně je to líto vyhodit, dříve jsem oblečení dávala bezdomovcům, ale když jsem potom viděla, jak s věcmi zacházejí, rozhodla jsem se materiální pomoc přinést sem,“ sdělila Eva Filipiová z Meziboří, která do kina přinesla několik igelitových tašek s oblečením.
Sbírka věcí z Meziboří poputuje do Azylového domu Samaritán v Ústí nad Labem a do Občanského sdružení Diakonie Broumov. V ústeckém azylovém domě nabízejí nejen pomoc lidem bez přístřeší, ale tamní oblastní charita provozuje mimo jiného i komunitní centrum, kde se slučují a tráví volný čas děti ze sociálně slabých rodin.

„Snažíme se pro děti od sedmi do osmnácti let vytvářet odpolední aktivity, nebo je doučujeme. Komunitní centrum navštěvuje na padesát stálých klientů a dalších čtyřicet chodí nepravidelně,“ řekl pedagogický pracovník Ladislav Niebauer, který si na Meziboří převzal hlavně materiální pomoc pro děti.

Může pomoci každý

Někteří lidé, aniž by potřebovali organizovanou sbírku, pomáhají například také azylovému domu v Litvínově nebo v Mostě.

„Obyvatelé potřebné věci donášejí, stále ale potřebujeme dětské oblečení a lůžkoviny,“ uvedla nedostatkové zboží vedoucí sociálního odboru v Litvínově Petra Lafková. Město nemá klasické azylové zařízení. Využívá kapacit obdobných zařízení v Mostě a Oseku. V rámci prostupného bydlení ale město letos zřídilo tři byty na ubytovně U Bílého sloupu. Od června tamní azylák pomohl již třem rodinám, které se ocitly bez střechy nad hlavou.

V Mostě mají „hlad“

Materiální pomoc přijímají také v azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Mostě v ulici Mikoláše Alše. Tam ale potřebují nejen oblečení, lůžkoviny a nádobí, ale hlavně potraviny.

„Ženy do azylu přicházejí bez prostředků, bez jídla, bez základního materiálního vybavení. Alespoň v začátcích jsou zcela odkázány na pomoc druhých,“ sdělila vedoucí Azylového domu Jana Hrdinová.

„Neustále jsou velmi potřebné potraviny, především trvanlivé, které můžeme uchovávat a poskytovat klientkám s dětmi, které skutečně nemají velmi často co jíst,“ říká Hrdinová.