Když hovoříte s lidmi v Horním Jiřetíně, který uhájil domovy před těžbou uhlí, narážíte hlavně na spokojenost. „Stěhovat se jinam nechci. Nemůžu si na nic stěžovat. Žiji tu od narození, mám tady dům a dožiji v něm,“ svěřil se 65letý Václav. Kořeny v městečku zapustila i nová generace. Během deseti let stoupl počet obyvatel z 2 090 na 2 237. Nárůst je znát i ve škole a školce. „Kapacita mateřské školy je zaplněna, máme v ní 65 dětí,“ řekla ředitelka ZŠ a MŠ v Horním Jiřetíně Klára Křivánková.

Co je příčinou pozitivního vývoje, který vyhrává nad vystěhovalectvím? Podle radnice je důvodů víc. „Horní Jiřetín má dobrou polohu. Je blízko větších měst a center zaměstnanosti, ale pořád si uchovává charakter klidného venkova,“ sdělil starosta Vladimír Buřt. Zájem o bydlení na rozhraní dvou světů roste. Město proto připravuje dalších 18 zasíťovaných parcel pro výstavbu rodinných domů a na jaře má zastupitelstvo rozhodnout o způsobu a podmínkách prodeje.

Život na úpatí hor, vlastní školství, napojení na síť MHD, pošta, zdravotnické středisko a absence paneláků a vyloučených lokalit, to vše má rodiny v Horním Jiřetíně udržet a další přilákat. Počet obyvatel se pomalu zvyšuje už od 90. let, kdy sice historickému sídlu hrozilo zbourání kvůli šachtě, ale umísťování nových staveb bylo možné. Město navíc postupně modernizuje staré domy ve svém vlastnictví, kde má 140 zaplněných bytů, o jejichž pronájem je v okolí také poptávka. Trvalé bydlení si v Horním Jiřetíně zařídili i někteří přespolní zahrádkáři, kteří upravili a rekolaudovali své domky. 

Život v Lužicích láká

InfoboxLužice na opačném konci okresu jdou ještě dál. Tato malebná víska u chráněné krajiny Českého středohoří zcela nabourává představy o vysídlování okresu. Před deseti lety žilo v této obci 437 lidí, loni jich bylo už 627. Během osmi let přibyly na vsi čtyři desítky rodinných domů. „Chceme se dostat na 800 obyvatel a přilákat sem další rodiny s dětmi,“ řekl starosta Jindřich John.

Obec, která přitahuje ekonomicky aktivní obyvatele měst, si zároveň uvědomuje své limity a 800 obyvatel považuje za strop. Další expanzi by nezvládla místní infrastruktura, například čistička.

Lužice a Horní Jiřetín ukazují, že obnova venkova, který kvůli šachtám a továrnám ve 20. století z Mostecka téměř zmizel, může vystěhovalectví z okresu omezit. „Mladí lidé většinou odcházejí na vysoké školy a už se nevrátí, protože kraj pro ně nemá jasnou perspektivu. Těžba uhlí není jedinou příčinou, proč tu nechtějí vychovávat své děti, ale patří k těm podstatným,“ poznamenal vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace Jan Rovenský, který se před deseti lety přistěhoval na Mostecko a kvůli práci pendluje mezi Prahou a Litvínovem. „Jsem jeho hrdým občanem,“ řekl.

V Mostě, kde loni klesla i porodnost, se počet obyvatel meziročně snížil ze 65 650 na 65 004. Politici loni více řešili příliv sociálně slabých rodin, aby zabránili odlivu starousedlíků. Samospráva spoléhá na to, že stát městu pomůže změnou zákonů. „Máme tu větší problémy než v jiných částech republiky, ale je těžké to zbytku republiky vysvětlit,“ upozornila mostecká poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Také Most chystá nový územní plán, který určí další rozvoj a plochy pro výstavbu domů. Očekává se k tomu další veřejné jednání.