Bývalý horník a rodák ze zbouraných Libkovic Jan Krejčí chtěl vědět, zda existuje nějaká nová publikace o 30. letech minulého století, kdy Podkrušnohořím cloumala hospodářská krize a Velká mostecká stávka. Proto se vydal o víkendu do knihkupectví v centru Mostu, ale neuspěl. „Nic tam neměli, ale starší generaci by to zajímalo, protože tu těžkou dobu zažili naši tátové a dědové. Dnešní mladí ani nevědí, že havíři to tenkrát už nevydrželi a stávkovali,“ řekl Krejčí. Podle něj horníci na tom byli zle a navíc v práci stále riskovali život. Jeho otec mu kdysi vyprávěl o explozi na dole Nelson, kde dva roky po stávce zemřelo 142 lidí. „Prý to bylo strašné, celá vesnice se při výbuchu otřásla,“ dodal Krejčí. 

Protestům desítek tisíc lidí na Mostecku a okolí předcházel krach na newyorské burze v roce 1929 a postupný kolaps světové ekonomiky. Na začátku roku 1932 zájem o hnědé uhlí v severočeském revíru klesl na minimum a doly začaly hromadně propouštět, krátit mzdy i pracovní dobu. Masové protesty vypukly po požáru v dolu Kohinoor, kde 15. března 1932 zahynulo osm horníků. Když se areál zavřel, padly v sousedních šachtách stovky výpovědí a další rodiny se ocitly v nouzi.  

Architekt Jakub Klaška a vizualizace hornického památníku v Mostě.
Majestátní zeď vytvoří dojem oltáře, říká autor hornického památníku v Mostě

Nepokoje vyústily v krvavé potyčky, po kterých vláda přinutila uhelné společnosti jednat o ústupcích. Demonstrace skončily 19. dubna, kdy se horníci mohli vrátit do práce. „V době velké hospodářské krize to byla největší stávka na evropském kontinentu, která jako jediná skončila smírem obou stran,“ sdělil historik Jiří Šlajsna z Oblastního muzea a galerie v Mostě. 

Hlavně dnešní senioři o stávce vědí, protože v období totality 1948–1989 byla součástí okleštěné výuky historie a celostátních oslav v rámci komunistické propagandy. „Velká mostecká stávka se slavila každý rok, do pádu totality to bylo pravidlem. Kdyby se nic nezměnilo, tak dneska, kdy je 90 let od stávky, by byla v Mostě oslava jako hrom. Všude by visely prapory a lidi by šli do průvodu, ale to je už passé,“ řekl 78letý František, který za socialismu fáral na Kohinooru a pamatuje, jak při 50. výročí stávky přijel do Mostu prezident Gustav Husák. Podle Františka horníci za krize demonstrovali oprávněně. „Za tu dřinu, co odváděli pro ty řečené uhlobarony, nebyli horníci adekvátně oceněni. A když se doly zavíraly, šířila se nespojenost dál, až to skončilo zastřelením dvou lidí v Mostě,“ uvedl havíř v penzi. 

Setkání hornických měst a obcí v sobotu 11. září v Mostě.
Dycky horník! Havíři z celé ČR slaví v Mostě svůj svátek. Odhalili památník

Pro mládež je to velká neznámá. „Velká mostecká stávka? Jejda, o tom nic nevíme,“ řekli dva studenti na náměstí Velké mostecké stávky, které leží mezi Priorem, Repre a radnicí. O tom, že má Most náměstí pojmenované po významné historické události, neví ani řada dospělých. 

Povědomí o stávce chce oživit mostecké muzeum, které připravilo k 90. výročí edukační výstavu s názvem Ukradená stávka. Výstava totiž mimo jiné upozorní, že úspěch stávky si přisvojili kvůli posílení politické moci komunisté i nacionalisté, přestože výraznou roli sehrály také nezávislé odbory a další organizace. 

Dospělí, žáci a studenti se seznámí i s historickým pozadím událostí a tehdejší složitou sociální a ekonomickou situací. Tvůrci expozice připravili i prohlídky pro předem objednané skupinky do osmi osob, pro historické či vlastivědné kroužky. „Součástí výstavy bude program virtuální reality, která návštěvníky přenese na Mostecko 30. let 20. století. Ukáže obtížnost práce v hnědouhelném dole a představí chudou hornickou domácnost,“ sdělila Jitka Klímová z oblastního muzea. Výstava začne vernisáží 19. dubna a potrvá do 30. října.  

O stávce 

Velká mostecká stávka trvala od 23. března do 19. dubna 1932. Byla reakcí na hromadné propouštění horníků a snižování mezd během hospodářské krize, kdy bujela nezaměstnanost, podvýživa a dětská úmrtnost. Stávkoval celý hnědouhelný revír v Podkrušnohoří. „Ani muže ze závodu, ani haléře ze mzdy!“ znělo jedno z hesel. Stávka ovlivněná radikálními agitátory vyvrcholila 13. dubna střetem několika tisíc demonstrantů s četnictvem na silnici ze Souše do Mostu. Protestující zaútočili kamením a desítky četníků zranili. Po marných výzvách k rozpuštění davu zazněl rozkaz ke střelbě, při níž zemřeli zedník Josef Kříž ze Souše a nezaměstnaný dělník Josef Ševčík z Lomu. Na jejich pohřeb přišlo 50 tisíc lidí. Na popud vlády pak doly přijaly zpět propuštěné horníky a nesměly do konce roku hromadně propouštět. 

Hlubinné doly, kde se stávkovalo, už neexistují. Po válce postupně zanikaly kvůli povrchové těžbě. Poslední hornickou stávkou na Mostecku byl protest v dole Kohinoor v Mariánských Radčicích na přelomu let 1999 a 2000. Desítky havířů tehdy zůstaly dočasně pod zemí kvůli nesouhlasu s rušením dolu.