Hospodářskou a sociální radu Ústeckého kraje trápí velký problém související s čerpáním peněz z 15 ekomiliard. Tím je odvod DPH.
„Je potřeba projednat nějaké řešení, jak by bylo možné se nutnosti odvodu DPH vyhnout. Státu jsme totiž na dani už vrátili tři miliardy korun, ve skutečnosti bychom tak na vrácení života do oblasti bývalé těžby měli jen 12 miliard korun,“ vysvětlila Helena Veverková, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka.
Podle zákona to však nepůjde. Udělení takto rozsáhlé výjimky podle ministerstva financí není možné. „Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme tyto peníze získat navýšením nad rámec patnácti miliard. Bohužel se na tuto skutečnost nemyslelo při novele zákona, která o financích na obnovení vytěžených míst mluví,“ dodala Veverková. Ústecký kraj tak žádá o další 4,3 miliardy korun nad rámec.
Před rokem 1991 se všechny peníze, které byly ziskem z uhelných společností, odváděly státu a na každý rok se vyčlenila část peněz, která se poté použila na revitalizaci určitého místa. „Teprve v roce 1991 se určilo, že část zisku uhelných společností bude odváděna do takzvaného Fondu sanací a rekultivací. Tím se tedy začaly shromažďovat finance na dokončení následné revitalizace vytěžených prostor,“ vysvětluje předsedkyně Veverková.
O tom, který z projektů dostane peníze z 15 miliard, rozhoduje meziresortní hodnotící komise. Dosud schválila 288 projektů těžebních společností a obcí za necelých 11 a půl miliardy korun. Poslední tranže byla prozatím uvolněna v roce 2006.
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že by uvolnění dalších více než čtyř miliard neměl být problém. „Podle mého názoru by bylo by vhodné vyzvat vládu, aby je uvolnila. Ve výnosech z privatizace by se určitě peníze našly,“ řekl.
Z patnácti miliard je deset a půl již utraceno. Peníze posloužily například k přípravě pozemků pro stavbu rodinných domů, k výstavbě mosteckého polygonu nebo k uhrazení stále probíhajících prací na vzniku jezera Most.
