Oběma starostům vadí, že v případě zachování limitů by došlo k útlumu těžby na dole ČSA. O práci by tak podle odhadů mohlo přijít až dva a půl tisíce lidí. Ve Vysoké Peci z 867 obyvatel pracuje na zmiňovaném dole 41 lidí. 40 horníků mají pro změnu ve Strupčicích, kde žije 680 lidí.„Není to ale jen o nezaměstnanosti několika desítek horníků. Ukončení těžby by zasáhlo celý region,“ uvedl starosta Vysoké Pece Milan Čapek. Pro zdvihnutí ruky Čapka vede ještě několik dalších důvodů.Jedním důvodem je energetická koncepce státu, která stojí na hnědém uhlí. Druhým důvodem je možné rozšíření obce o nové obyvatele. U Vysoké Pece by mohly stát díky pokračující těžbě nové domy. Ty by tam postavila důlní společnost Mostecká uhelná (MUS) pro vysídlence z ohroženého Horního Jiřetína a Černic.„Musím ale upozornit, že souhlas s prolomením limitů je zatím neoficiální. Oficiální stanovisko obce vydáme, až nás o něj někdo požádá,“ zdůraznil Milan Čapek.S názory Milana Čapka se shoduje i starosta Strupčic Luděk Pěnkava, který si rovněž myslí, že vytěžení dalších zásob hnědého uhlí by bylo nejlepším řešením. Luděk Pěnkava k tomu uvedl: „Předchozí zastupitelstvo se už vyjadřovalo k budoucímu územnímu plánu Ústeckého kraje a přiklonilo se k variantě zrušení limitů. Předpokládám, že stejný názor mají i současní zastupitelé.“Proti prolomení limitů těžby je zatím jen Litvínov. Záporné stanovisko podle starosty města Milana Šťovíčka vychází z hlasování zastupitelů, koaliční dohody a referenda, které proběhlo během loňského prosince. V něm se sice obyvatelé Litvínova vyslovili proti další těžbě, ale k volebním urnám se nedostavil dostatečný počet lidí, a proto byl volební výsledek prohlášen za neplatný.