SEVMO-ODS-ČSSD nebo ANO-STAN-KSČM. Dominantní postavení takovýchto lokálních seskupení, které nyní s podporou zvenčí ovládají radnice v Mostě a Litvínově, může v blízké budoucnosti narušit jediná osobnost: silný nezávislý starosta či primátor volený přímo občany, ne zastupitelstvem. Část zákonodárců chce tuto zásadní změnu plnou otazníků prosadit.

S přímou volbou starostů a posílením jejich pravomocí souhlasí například starostové Petr Škanta z Braňan, Hana Řebíková z Hory Svaté Kateřiny, Kateřina Suchá ze Skršína, Petr Červenka z Meziboří či Kamila Bláhová z Litvínova.

„Musí být ale jasně definován vztah mezi starostou, radou a zastupitelstvem,“ upozornila starostka Bláhová. Pravomoci přímo voleného starosty by rozšířila, aby mohl realizovat svůj program.

Proti přímé volbě je například mostecký primátor Jan Paparega. „Vyžadovalo by to celou řadu legislativních opatření, na které Česká republika není systémově připravena,“ uvedl. Není ani pro rozšíření pravomocí. Podle něj současná právní úprava dává starostům a primátorům dostatečné kompetence a většinový systém je demokratický a spravedlivý.

Jak dopadl průzkum v Ústeckém kraji:Souhlasíte, aby byli starostové
Ilustrační fotoZdroj: Deníkvoleni přímo občany?
ANO    48 %
NE       52 %

Souhlasíte, aby měli starostové
větší pravomoci?
ANO    61 %
NE       39 %

„K přímé volbě starostů a primátorů jsem velmi obezřetný. Není to jen o změně jedné věty v ústavě, ale o změně několika zákonů, které určí, jak bude vypadat mechanismus přímé volby a jaký bude vztah přímo voleného starosty či primátora a zastupitelstva,“ uvedl mostecký politolog Jan Hrubeš.

Časté volby a případné odvolávání, o kterém se také vede debata, může podle Hrubeše vést k otrávení občanů politikou a k únavě demokracie. „Proto je důležité takové změny důkladně promyslet. Je třeba mít na paměti, že už teď máme šestery volby,“ dodal.

Podle mosteckého zastupitele Jiřího Nedvěda může nastat problém, když voliči dosadí do čela radnice někoho bez důvěry či většinové podpory zastupitelstva. „Jak pak bude moci starosta či primátor pracovat? Nemluvě o tom, že to samozřejmě opět rozdělí společnost, stejně jako volba prezidenta,“ upozornil Nedvěd v anketě Deníku na Facebooku. Otázka také zní, zda je z čeho vybírat. „Čestný a neúplatný starosta, takový by se asi hodně těžce hledal,“ poznamenal čtenář Jiří Bečvář.

Větší autorita

Podle tři roky staré studie Parlamentního institutu přímá volba starostů posiluje jejich autoritu a mandát. „Z tohoto pohledu je blízký prezidentskému systému,“ uvedli ve studii její autoři Štěpán Pecháček a Martin Kuta. Nastínili i možnost kombinovaného modelu: volba starostů přímo, ale museli by být na kandidátkách politických subjektů, což ale zase snižuje nezávislost osobností.

Podle Hrubeše v mosteckém prostředí může přímá volba vést k velmi vyhrocené osobní kampani až antikampani, jejíž podstatou budou jen emoce. „Ty mohou komplikovat jakoukoliv konstruktivní formu spolupráce se zastupitelstvem,“ uvedl politolog.

V kampani se podle něj dají očekávat i silná populistická témata, která jsou velmi mobilizační, ale z úrovně samosprávy neřešitelná, například uprchlíci či sociální dávky. „Osobně bych se stavěl za to, aby komunální politici umožnili vyšší míru účasti obyvatel na správě svého města v průběhu volebního období, což se teď děje spíše sporadicky,“ poznamenal Hrubeš. Cesta vyšší spoluúčasti občanů na lokální úrovni by podle něj byla velmi prospěšná a podpořila by vzájemné vazby mezi komunálními politiky a veřejností.

Přímou volbu mají třeba Slovensko, Polsko, Itálie, Portugalsko a některé spolkové země Německa, například sousední Sasko.