Tentokrát jsme se ptali starosty města Horní Jiřetín Vladimíra Buřta.
Co je v současnosti největším problémem ve vašem městě?
Prožili jsme si dočasné potíže se zajišťováním potřebných ochranných a zdravotních pomůcek pro naše občany, pro lékaře a podobně. V současnosti tyto problémy pomalu odplývají. Určité potíže v tomto smyslu přetrvávají pouze v souvislosti s přípravou objektů školy na případné obnovení výuky v jarních měsících. Myslím, že současná situace je problematická zejména pro seniory, školní děti a rodiče dětí školou povinných. Právě tyto skupiny pociťují současná četná omezení asi nejvíce. Samozřejmě nám všem vadí zavřené provozovny služeb, restaurací a podobně.
Koho byste u vás rád pochválil či ocenil?
Těch lidí, kteří si zaslouží pochvalu je velmi mnoho. V první řadě to jsou dobrovolnice z řad našich žen a dívek, které z materiálu nakoupeného městem našily zdarma pro své spoluobčany stovky a stovky kvalitních a mnohdy i designových roušek. Díky patří všem jiřetínským lékařům, kteří navzdory kritickému nedostatku ochranného zdravotnického materiálu, zvláště v počátku krize, pouze částečně omezili rozsah ordinačních hodin, ale nikdy nepřerušili provoz svých ordinací. Pochvalu si zaslouží také vedení naší školy a učitelský sbor, který udržuje intenzivní elektronickou komunikaci se svými žáky. Pomohly také firmy sídlící v našem městě, např. Triola nebo Cannoneer. Pochvalu si zaslouží i pracovnice našeho úřadu, díky nimž zůstal městský úřad otevřen po celou dobu krize nebo místostarosta, který vymyslel a do života uvedl internetové on line pořady pro děti. Jistě jsem nevyjmenoval všechny, za což se omlouvám, ale vlastně bych rád poděkoval všem jiřetínským a černickým, že příkladně dodržovali a stále dodržují všechna doporučení i nařízení.
Co pro vás dělá kraj, případně naše vláda? Jak hodnotíte jejich aktivity?
Kraj nás poměrně rychle průběžně informuje o vládních a jiných nařízeních, o překotných změnách zákonů a o všem, co souvisí se současnou pandemickou situací. To funguje velmi dobře. Pokud bychom se však spoléhali na kraj či na stát v otázce zajišťování ochranného zdravotnického materiálu, byli bychom na tom až dodnes velmi špatně. Naprostou většinu tohoto materiálu jsme museli zajišťovat a samozřejmě také platit sami.