V centru Mostu je tma jako v pytli. Lampy osvětlují jen část velkého náměstí u chátrajícího Repre, takže někteří trhovci musejí používat baterky, aby si v úterý 21. listopadu kolem šesté hodiny ráno připravili stánky. Kamenné obchody jsou ještě zavřené, ulice liduprázdné, takže výstavba mobilní tržnice dlouhé přes dvě stě metrů a široké až padesát metrů může ranní chodce překvapit. Už z dálky cinkají tyče stanových konstrukcí a mezi nimi se vynořují siluety mužů a žen, kteří tahají od aut bedny s hromadou nejrůznějšího zboží, od vánočních ponožek po špekáčky a voňavky.

„Velká sleva bude,“ ohlašuje v šeru obchodník, který s partnerkou vytahuje z dodávky turecké záclony, 30 korun za metr. Za chvíli se na pultech objeví například rajčata za 19,90 korun, vlašské ořechy za 59,90 korun, jablka za 15 korun a hlavně zimní oblečení. To už mají na sobě i prodejci, aby venku nenastydli. Teď je čeká nejstudenější část roku.

Ilustrační foto.
Další napadení nožem v Mostě. Útočník svému protivníkovi málem podřízl hrdlo

Známý mostecký trhovec Vlastimil Kohout se svěřuje, že má na sobě punčocháče, spodky, kalhoty a pod bundou svetr, mikinu, nátělník a termotriko. Vstával prý ve tři ráno, aby byl na trhu včas a s předstihem se na příchod davů přichystal. „Je lepší postavit stánek dřív, protože jinak na vás budou lidi křičet, že ještě nemáte cenovky,“ vysvětluje Kohout. Menší zájem o zboží letos nepozoruje. Lidé podle něj nakupují vše, co se jim hodí, i když výdaje domácností vzrostly kvůli zdražování.

Podobně to mají další prodejci. Mluvili jsme s nimi, dále v článku jsou jejich reakce. Ohledně trhu a jeho budoucnosti jsme si povídali s vedením města. I to najdete dále v článku.

Ani prodejce lokálních uzenin David Šlahor z Mostu nepocítil odliv zákazníků. „Kamarád teď peče sekanou a přiveze mi ji sem v půl deváté ještě horkou. Lidi se těší i na jaternice a baví je i párky a všechno, na co jsou zvyklí. Ví, že to mají u mě čerstvé a jiné než v obchodě,“ říká Šlahor v pojízdné prodejně, u které se po východu slunce vytvoří první fronta. Proto je podle trhovce důležitá také komunikace s lidmi. „Hodně starších lidí je samo a pro ně je to událost sem přijít v úterý a trochu si pokecat. Samozřejmě v rámci možností, když je tu fronta,“ dodává muž, který zažil všechny mostecké trhy, včetně těch na Plecháči, u fotbalového stadionu a na bývalé městské tržnici u Kosmosu, kde byly po sametové revoluci betonové stoly kolem kašny a také pod oblouky sloupořadí.

Instalace mobilního kluziště v Mostě v pondělí 20. prosince.
Most vytáhl vánoční kluziště. Strom z Louky přijede na náměstí 27. listopadu

Šlahor a Kohout patří k lidem, kteří si centrum Mostu bez trhů neumí představit. Podle nich by se s trhy mělo počítat i v příštích letech, kdy se má centrum postupně proměňovat. Město chce v roce 2024 zahájit rekonstrukci svého kulturního domu Repre a jeho okolí a zároveň chystá záměr dlouhodobé revitalizace celého středu Mostu.

Tradice pravidelných trhů v Mostě sahá až do středověku a úzce souvisí se vznikem města. Vlivný šlechtický rod Hrabišiců začal vytvářet Most před 800 lety z tržní osady pod tvrzí Hněvín, kudy vedla přes bažiny s dřevěnými mosty významná obchodní stezka z Prahy do Saska. Díku trhu vznikaly nové budovy, kostel, kláštery, mincovna i první kupecké sklady a Most se tak zařadil k předním sídlům českého království. Město ještě více zbohatlo za vlády Karla IV., který Mostu mimo jiné udělil právo pořádat velký výroční trh, kde mohli během náboženských oslav prodávat i cizí obchodníci přivážející z daleka nové druhy zboží. Obchodování venku pomáhalo i za Rakouska-Uherska.

Expertní týmy budou hledat pro vylepšení centra ideální řešení formou soutěžního dialogu, který má přilákat renomované architekty a urbanisty z ČR i zahraničí. Z dialogu, který prověří různé možnosti změn, vzejde mimo jiné regulační plán. „Centrum chceme řešit koncepčně. Chceme si říct, co potřebuje a jaký bude jeho budoucí vývoj. Budeme se do toho snažit zapojit firmy, které v centru působí, a veřejnost,“ řekl nedávno primátor Marek Hrvol.

Záměr se týká území mezi Centralem, výškovou budovou SHD-Komes, parkem Šibeník a třídou Budovatelů, na které se od jara do půlky prosince konají dva pravidelné trhy, úterní a sobotní, nepočítaje příležitostné sváteční jarmarky a venkovní gastrofestivaly na 1. náměstí a v Radničním parku.

„S trhy by se mělo počítat. Lidi jsou na ně zvyklí, i když samozřejmě ne všichni,“ sdělil Kohout. Podle Šlahora Most kdysi udělal chybu, když prodal tržnici, ze které je teď soukromé parkoviště. „Trh je prostě kultura, je to nehmotné bohatství, které by si mělo každé město podržet,“ upozornil obchodník s uzeninami. Podobný názor zastává i pořadatel úterního trhu František Flachs. „I když si tu někteří lidé nic nekoupí, alespoň se sejdou s kamarády a pobaví se,“ řekl.

Zdroj: Martin Vokurka

Podle 42leté Renáty z Mostu má velký trh v centru Mostu budoucnost, pokud se bude víc orientovat na regionální potraviny, domácí pečivo, uzeniny a čerstvou zeleninu a ovoce od farmářů. „Na mě je tu hodně oblečení, pro které sem nechodím. Lákadlem jsou pro mě třeba sýry, které jsem si dneska koupila,“ uvedla návštěvnice, která by prý po rozšíření venkovního sortimentu omezila nákupy v supermarketech. „Určitě by tu trhy měly zůstat i v daleké budoucnosti. Chodí sem davy lidí, protože je tu plno věcí, co člověk potřebuje. Z potravin tu mají i vajíčka a z jara zase květiny na balkon,“ řekla 76letá Magdalena z Mostu, která chodí na trh do centra každé úterý.

Trhy v Mostě

Trhy v Mostě byly týdenní a výroční. Výročnímu trhu se říkalo jarmark. Pak byl ještě trh dobytčí, který byl mimo město u nádraží. Na staroměstském I. náměstí se kdysi prodávalo dřevo na palivo, a proto se této části města říkalo „Dřevěný trh“. Díky tomu se pro I. náměstí vžil na dlouhou dobu název „Tržní“, i když se pak na něm neprodávalo a plocha zůstala volná. Funkci tržiště převzalo za monarchie 2. náměstí.

Na týdenním trhu ve starém Mostě lidé nakupovali ovoce, zeleninu, drůbež, králíky, vejce a potřeby pro domácnost, třeba vařečky a zboží, které bylo k dostání i v kamenných obchodech. Na výročním trhu (jarmarku), který byl kombinovaný s poutí, se dalo sehnat například nádobí a zemědělské náčiní. Stánky tam měli také perníkáři, pekaři s pečivem, řemeslníci s rukodělnými výrobky, brusiči nožů, dráteníci, hračkáři, ševci či výrobci trakařů a vozíků. Byli tam i komedianti, provazochodci, kolotoč a střelnice.

Trh na 2. náměstí fungoval do roku 1974, kdy se v novém Mostě otevřela tržnice mezi obchodním střediskem Rozkvět a kinem Kosmos. Po privatizaci tržnice v 90. letech soukromí majitelé sobotní trh udržovali, ale v době koronakrize vyhradili plochu pro výnosnější hlídané parkování.
Nyní se v Mostě koná pravidelně úterní trh a sobotní trh. První se zaměřuje hlavně na běžné spotřební zboží, druhý na ovoce a zeleninu z regionu. Oba trhy zabírají část chodníku mezi Priorem a radnicí a letos skončí v druhé polovině prosince. Třetím trhem je sobotní blešák za Neprakta klubem.

Tohle vás také zaujme:
Zamčené podzemí slavného kostela v Mostě připomíná velikostí stanici metra

Zdroj: Deník/Martin Vokurka