„Pomohl tomu určitě i spor mezi MUS a ČEZ, který jasně ukázal, že uhlí za limity potřeba není a že jde o snahu MUS postavit vlastní elektrárnu ve které by toto uhlí spalovala,“ vyjádřil se například místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. ČEZ podal žalobu na Mosteckou uhelnou kvůli tomu, že podmínila podepsání dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí tím, že musí padnout stanovené limity těžby. Přestože se obě společnosti nedokázaly dohodnout, vedení skupiny Czech Coal, která Mosteckou uhelnou ovládá, nepovažuje žalobu za odůvodněnou. „Skupina Czech Coal splnila veškeré své závazky vyplývající z Dohody ze dne 1. 7. 2005, učinili jsme maximum pro to, aby nakonec dlouhodobá kupní smlouva dojednána byla. Bohužel na snahu ČEZ po změně některých předem sjednaných základních podmínek Dohody jsme nemohli přistoupit,“ komentoval podání žaloby na MUS Petr Pudil, generální ředitel Czech Coal. Nicméně v téže tiskové zprávě ihned společnost dodala, jak je nutné limity prolomit. „Mostecká uhelná provozuje dva velké povrchové lomy, ČSA a Vršany. Zatímco v lokalitě ČSA by v rámci stávajících územních limitů bylo nutno ukončit těžbu už v roce 2017, lokalita Vršany může v rámci limitů poskytovat uhlí do roku 2058. Vršany mají zásoby uhlí v objemu přibližně 330 milionů tun. ČSA v rámci limitů obsahuje zhruba 50 milionů tun, za územními limity se však nachází dalších 750 milionů tun kvalitního hnědého uhlí,“ uvedl tiskový mluvčí Czech Coal Radek Stavěl. Většina odpůrců těžby uhlí za limity však za hlavní důvod odložení těžby považuje to, že MUS nedokázala přesvědčit většinu majitelů nemovitostí na území Horního Jiřetína a Černic k odchodu. Nezávisle na sobě se na tom shodli jak Hnutí Duha, tak vedení Horního Jiřetína, Greenpeace a Kořeny, litvínovská ODS či krajská organizace KDU–ČSL.