Zastánci hornictví na Mostecku varují před rychlým útlumem těžby. Upozorňují, že nevyužité uhlí bude chybět a obnovitelné zdroje ani jaderné elektrárny ho nedokážou v příštích letech zcela nahradit. Desítky odborníků, podnikatelů a politiků o tom budou jednat za dva týdny na Energetickém fóru v Ústí nad Labem, jehož hlavním tématem je letos energetická bezpečnost.

„Velmi bedlivě sledujeme situaci v energetice a legislativě. Budeme se snažit dostat do diskuzí o budoucnosti našeho regionu více racionality a zdravého rozumu, ale je to těžké. Zelený virus, který se táhne Evropou, nás jednou zničí,“ řekl člen vedení Hospodářské a sociální rady Mostecka a předseda Okresní hospodářské komory v Mostě Rudolf Jung.

Podle něj není státem podporované omezování těžby uhlí dostatečně promyšlené a podceňuje řadu rizik. Například důl ČSA má skončit v roce 2024 a připravit se na zatopení, ale upřednostněný důl Bílina na druhé straně Mostecka nemá ještě koupené všechny pozemky pro plánovaný posun k dalším zásobám uhlí. V horním zákoně přitom chybí možnost vyvlastnění nemovitostí kvůli těžbě.

Těžaři připouštějí, že budoucí zájmové území není celé jejich a s vlastníky pozemků se musí dohodnout. „Pracujeme na tom,“ sdělil mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. Důl Bílina bude těžit do roku 2030 na svém území, ale úřední souhlas k těžbě v okolí nedostane, pokud si sousední parcely nezajistí. „Teď jsme v procesu, kdy připravujeme vše pro to, abychom získali povolení k hornické činnosti do roku 2035,“ uvedl Kopecký.

Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by majetkoprávní vypořádání pozemků bylo překážkou a nepovedlo se. Tuto šachtu by pak ale čekalo ve vzdálenější budoucnosti jednání s majiteli dalších neobydlených prostor.

Firma totiž chce v dolování pokračovat i po roce 2035, kdy budou na uzavřeném lomu ČSA pokračovat už jen rekultivační práce.

Sociálně-ekonomickými dopady útlumu těžby a jeho časovým harmonogramem se začala zabývat nedávno vzniklá státní Uhelná komise, v níž jsou i zástupci z Mostecka. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce budou jednání komplikovaná. „Řešíme složitou oblast s mnoha různými zájmy a požadavky. Někteří požadují ukončení těžby uhlí už v roce 2025, někteří naopak ideálně vůbec, nejdříve však v roce 2050,“ uvedl ministr.

Mohou využít dotací

Podle ekologických organizací lze region zbavit závislosti na uhlí a rozhýbat jeho ekonomický rozvoj i s pomocí evropských dotací, které podporují přechod na čistou energetiku a zlepšení životního prostředí i sociální situace. „V Ústeckém kraji ale probíhají snahy o prodloužení doby uhelné,“ poznamenal programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Toto hnutí společně s Centrem pro dopravu a energetiku prosazuje mimo jiné zřizování fotovoltaických elektráren na střechách a těžbou zničených plochách, což má v severozápadních Čechách nahradit polovinu současné výroby elektřiny z hnědého uhlí.

Podobné vize zhodnotí 1. října účastníci ústeckého Energetického fóra, kteří se sejdou v hotelovém sále s kapacitou 100 lidí. Podle Junga by mohlo přijet více hostů včetně starostů, ale v kraji není žádné velké kongresové centrum. „Nejsou tu podmínky pro uspořádání větší akce, což je velká ostuda,“ dodal Jung. Doufá, že podobná fóra se budou moci konat v mosteckém Repre, až ho město zrekonstruuje. Výstavbu hotelu s kongresovým centrem plánuje mostecký autodrom.