Autobusu, který patřil dopravní společnosti Kavka, selhaly v kopci brzdy a narazil do rodinného domu. Všech 33 cestujících uvnitř vozu bylo zraněno. Devět lidí si z kolize odneslo celoživotní zdravotní následky, tři skončili v invalidním důchodu.

Přestože v soudní síni všichni přítomní věděli, a hovořily pro to i důkazy, že autobus byl v podstatě vrak, který firma Kavka vůbec neměla na silnici nikdy pustit, byl za nehodu nakonec odsouzen právě řidič. Podle soudce Kamila Vacíka totiž moc dobře věděl, že u vozu už delší dobu špatně fungují brzdy, a přesto s ním na trasu vyjel. Navíc měl sjíždět kopec na neutrál.

„K selhání brzd sice došlo v důsledku lajdáctví firmy Kavka, ale i když byl řidič v komplikované situaci, jízdu takovým autobusem vykonat neměl. Je to nezodpovědné chování,“ řekl při odůvodnění rozsudku soudce. Obžalovanému byl konkrétně uložen dvouletý trest odnětí svobody s podmínečným odkladem na 3 roky. Zároveň mu soud vyslovil i tříletý zákaz řízení motorových vozidel. Rozsudek zatím není pravomocný. Obžalovaný i státní zástupce si nechali lhůtu na odvolání.

Co se tehdy stalo

Autobus společnosti Kavka vezl 7. května 2008 kolem 14 hodin domů z práce zaměstnance z průmyslové zóny Triangle. V kopci ve Velemyšlevsi mu náhle selhaly brzdy. Řidič stačil na cestující jen zakřičet, ať se pevně drží, a snažil se vybrat zatáčku pod kopcem. To se mu však nepovedlo a naboural do rodinného domku, ke kterému navíc ještě přimáčkl zaparkovaný automobil.

Náraz byl silný, že vytrhal sedačky. Lidé popadali jeden na druhého. Všude byla krev, vozem se rozléhal nářek zraněných.

„Stál jsem v chodbičce. Řidič šlápnul na brzdu, ale nezastavil. Slyšel jsem z brzd unikat vzduch. Řidič vykřikl, abychom se drželi, že mu to nebrzdí. Spadl jsem na zem a na mě spadlo asi dalších 5 lidí. Nastala panika, jak se lidé chtěli dostat ven. Někdo křičel, že uniká benzin,“ takto popsal situaci v autobusu bezprostředně po nehodě Petr, jeden z cestujících.

Obžalovaný: Selhaly brzdy

Obžalovaný řidič za nehodu vinu necítí. Domnívá se, že jí nemohl nijak zabránit. „Zkrátka selhaly brzdy,“ řekl Deníku. U soudu pak uváděl, že už asi týden před nehodou měl dojem, že vůz špatně brzdí. Proto si nechával brzdy kontrolovat a seřizovat. „Dělal mi to nějaký mechanik na dílně u Kavky, který neuměl moc dobře česky. Seřídil mi klíče u kol. Podle něho mělo být vše v pořádku,“ vypověděl.

Osudný den, kdy se bouračka stala, prý žádné problémy na autobuse nepozoroval. „Až při té poslední jízdě se to stalo. Najednou to nebrzdilo vůbec, zkoušel jsem i ruční brzdu. Jen tím, že jsem měl zařazený kvalt, se to nerozjelo ještě víc,“ tvrdil obžalovaný.

Kavka řidiče nepodržel

Před soudní senát předstoupil během procesu též Karel Kavka, majitel firmy Autobusy Kavka. Svého bývalého zaměstnance rozhodně nepodržel. Spíše naopak. „Splňoval všechny požadavky, ale nebyl to kvalitní řidič. Tohle ale nebyla náročná linka, tak jsme mysleli, že to zvládne,“ uvedl s tím, že obžalovaný měl mít v minulosti u jiných dopravců několik nehod. Podle něj se bouračka u Velemyšlevsi stala hlavně kvůli tomu, že měl řidič vyřazenou v kopci rychlost a zkrátka to neubrzdil. „My jsme si pak po té nehodě nechali udělat za asistence znalce vlastní kontrolu brzd a výsledek byl, že autobus brzdil,“ prohlásil rezolutně Kavka.

Znalecký posudek, který zazněl u soudu, ale hovořil úplně o něčem jiné. „Příčinou nehody byla zcela jistě malá účinnost brzd. Tento stav musel trvat delší dobu,“ shrnul své závěry znalec. Vůz byl více než 20 let starý.

Vraky na silnicích

O tom, že některé autobusy společnosti Kavka, byly v podstatě vraky, vypovídala u soudu i řada svědků. „Často byly uvnitř cítit zplodiny z výfuku. Jednou nám vypadlo za jízdy okénko, podruhé dokonce dveře. Někdy jsme museli pěšky, protože spadl klínový řemen. Kouřilo se od pneumatik. Řidiči nešlo řadit, strašně to rachtalo. Kývaly se sedačky. Vepředu jednou něco teklo a někdo tam musel celou cestu držet hadr,“ líčili, co je při cestám do práce vše potkalo, cestující.

Podle výpovědí bývalých řidičů společnosti Kavka, se na bezpečnost u společnosti prý skutečně vůbec nedbalo. „Autobusy nikdo nekontroloval. Byla to taková loterie, kdo s jakým vozem pojede. Když si řidič stěžoval, že je něco v nepořádku, tak měl jen problém s nadřízenými. Technické kontroly probíhaly jako v rychlíku. Emise se nekontrolovaly vůbec. Jen se vyfasovala samolepka,“ uváděli řidiči.

Kaskadér za volantem

Obžalovaný Volánek opouštělpo vynesení rozsudku soudní síň značně rozladěn. Bylo na něm vidět, že ho verdikt o vině nepříjemně překvapil. Na dotaz Deníku, jestli by mohl rozsudek okomentovat, jen záporně zakroutil hlavou. Pak emotivně dodal: „Chtěl bych je všechny ty v soudní síni vidět, co by dělali, kdyby v tom autobuse seděli.“

Jak velkou vinu obžalovaný řidič na nehodě nese, zůstává otázkou.

Každopádně mu zcela jistě u soudu nepomohly výpovědi cestujících, kteří ho až na výjimky líčili jako řidiče, který si s předpisy moc hlavu neláme.
„To nebyl řidič, to byl kaskadér. Za jízdy vyřazoval rychlost a telefonoval,“ uvedl například Roman, kterému při osudné nehodě praskla pánev a po měsících léčení a rehabilitacích skončil v částečném invalidním důchodu.

„Ten řidič jezdil doslova jako dobytek. Rychle, a ještě se bavil s cestujícími,“ řekla na adresu obžalovaného cestující Pavla, se kterou se při nárazu utrhla sedačka a ona utrpěla několik zlomenin, mimo jiné i dvou bederních obratlů.

Obžalovaný nad všemi výtkami jen kroutil hlavou. Tvrdil, že nic z toho není pravda.

„Já jsem jezdil podle předpisů. Dělám řidiče už od roku 1991. Mimo jiné jsem jezdil i se záchrankou. Tohle bych si nedovolil,“ oponoval.